ČTK

6. 7. 2026

Lidé v Česku si dnes připomínají Den upálení mistra Jana Husa, který je i státním svátkem. Tento středověký církevní reformátor byl před 611 lety pro své názory upálen v německé Kostnici. Tradičně se k výročí jeho úmrtí dnes uskuteční bohoslužba v Betlémské kapli v Praze, kde na počátku 15. století Hus kázal. Zároveň se druhým dnem konají Husovy oslavy v jeho rodišti, Husinci na Prachaticku.

Bohoslužba v Betlémské kapli začne v 15:00. Povede ji patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Alenou Milovou a olomouckým biskupem Tomášem Chytilem, kázání bude mít plzeňský biskup Lukáš Bujna. Vystoupí také dechový kvintet Žestě Pražského hradu a pěvecký sbor Církve československé husitské, který doprovodí na varhany Lukáš Rýdlo. Bohoslužbu mohou lidé sledovat v přímém přenosu ve vysílání České televize a Českého rozhlasu.

Na Husových oslavách, které začaly v neděli, se od 10:00 uskuteční ekumenická bohoslužba. Na programu jsou v Husinci také trhy, hudební, divadelní či šermířská vystoupení.

Hus byl katolický kněz, odmítal ale institucionalizaci církve a kritizoval odvrácení se od jejích prvotních ideálů, kněží žijící v hříchu nebo kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k husitské revoluci. Spolu se snahou o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno i autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.

Už rok po Husově smrti začali jeho příznivci slavit 6. červenec jako neoficiální svátek. Od 16. století se objevovaly snahy o uzákonění svátku Jana Husa, ale po několik staletí byly neúspěšné. Bránila tomu katolická církev. Oficiálně památným dnem se 6. červenec stal roku 1925. Ve stejném roce vyvolaly rozsáhlé červencové oslavy Husovy památky diplomatický konflikt mezi československou vládou a představiteli Vatikánu. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk nechal na Hradě vyvěsit husitský prapor, což pobouřilo zástupce Papežského stolce. Vatikán následně odvolal z Prahy papežského nuncia, který se vrátil až v roce 1928 po uzavření dohody o řešení církevně-politických otázek. Státním svátkem se den Husova upálení stal v roce 1990.

Související témata

Přečtěte si také

Německo podle ministra vnitra čelí vysokému riziku útoků

Německo v současnosti čelí vysokému riziku útoků, v ohrožení je infrastruktura, instituce i jednotlivci. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Nátlak a sledování představují pro zahraniční korespondenty v Číně „nový normál“, uvádí zpráva

Podle organizace už omezení zpravodajské práce v Číně nepředstavují ojedinělé incidenty, ale stala se běžnou součástí prostředí, ve kterém novináři pracují.

Svět se změnil

Spojené státy a jejich spojenci zaujímají postavení světových velmocí, jaké neměli od konce druhé světové války, zatímco Rusko, Čína i Írán slábnou.

Závod s časem: USA řeší bezpečnostní rizika spojená s umělou inteligencí

Američtí zákonodárci i odborníci upozorňují, že umělá inteligence dokáže výrazně urychlit hledání softwarových zranitelností i útoky na dodavatelský řetězec. Klíčem k obraně je rychlejší odstraňování chyb a lepší ochrana citlivých dat.

Energetická horská dráha: Jak skrytá hypoglykemie narušuje každodenní život žen

Skryté poklesy krevního cukru mohou u žen vyvolávat únavu, úzkost i chutě. Pomoci může pravidelná strava a dostatek bílkovin.

Rubio vyzývá ke globálnímu postupu proti násilným levicovým skupinám

„Buď budeme spolupracovat napříč hranicemi, nebo teroristé budou i nadále využívat mezery mezi nimi,“ prohlásil americký ministr zahraničí.

O cestování za polární září: Pánem je příroda a člověk nikdy neví, co přesně uvidí

V zasněženém Laponsku, u ohně a pod noční oblohou, čekají cestovatelé na polární záři. Příroda však vždy rozhoduje sama.

Co by měla každá budoucí maminka vědět o dědičnosti

Základní principy dědičnosti jednoduše a srozumitelně: jak fungují geny, jak se dědí choroby i krevní skupina a proč genetika není osud.

Jak vypadaly klimatické změny posledního tisíciletí?

Počasí a podnebí patří mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňovaly vývoj lidských společností. Dnes jsou klimatické změny spojovány především se současným globálním oteplováním způsobeným lidskou činností.