Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) přišel s návrhem legalizovat umělé oplodnění (IVF – in vitro fertilizace) „pro ženy bez partnera“. Návrh novely zákona, který je právě v připomínkovém řízení, má pomoci zvýšit porodnost. Zatímco někteří nešetří kritikou kvůli negativnímu vlivu absence otce na výchovu, jiní návrh chválí jako „krok k rovnosti“.
IVF je metoda asistované reprodukce, při níž se vajíčko ženy oplodní spermií mimo tělo, v laboratorních podmínkách, a vzniklé embryo se poté přenese do dělohy. Výraz in vitro doslova znamená „ve skle“, tedy mimo živý organismus, v laboratorní nádobě.
Podle důvodové zprávy má novela reagovat na „významné demografické i sociální změny“, které popisuje jako „zvyšování věku prvorodiček, odkládání rodičovství do vyššího věku a nárůst počtu žen, které nežijí v partnerském svazku, ale mají zájem založit rodinu“. Asistovaná reprodukce nemá být hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Návrh předkládá ministr přesto, že současná vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ve svém programovém prohlášení uvádí, že „při přípravě demografických opatření budeme upřednostňovat manželství jako nejstabilnější prostředí pro výchovu dětí“.
Kritika návrhu plození dětí bez otců
Plán podpořit plození dětí, plánovaně do výchovy bez otce, by mohl podle některých expertů negativně ovlivnit psychologický i sociální vývoj takto rozených dětí. Vláda by podle některých kritiků měla hledat jiné cesty k podpoření porodnosti než otevírat cesty k nepřirozeným oplodněním a plození dětí bez otců.
„Tématu se chopila předsedkyně poslaneckého klubu ANO a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá, která chce změnu prosadit ve vládní koalici,“ uvedl počátkem června projektový manažer ve zdravotnictví David Floryk ve svém komentáři. „V doprovodné debatě se opět argumentuje ‚právem na dítě‘, přičemž se přehlíží, že nic takového objektivně neexistuje. Naopak dítě má svá práva. Má právo narodit se z lásky svých rodičů, narodit se svým vlastním rodičům, má právo narodit se do rodiny, kde je máma a táta.“
Jsme přesvědčeni, že otec (stejně jako matka) má pro zdravý psychologický i sociální vývoj dítěte zcela nezastupitelný význam.
„Jsme přesvědčeni, že otec (stejně jako matka) má pro zdravý psychologický i sociální vývoj dítěte zcela nezastupitelný význam,“ reaguje na návrh předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová. „Nejde přitom zdaleka jen o jeho fyzickou přítomnost a výchovné působení. Skutečnost, že má dítě otce, mu zaručuje důležité právní jistoty a nároky a představuje nezbytnou záchrannou síť zajišťující péči v případech, kdy matka onemocní nebo se ocitne v krizové životní situaci. V rovině samotné výchovy se pak mužský a ženský přístup přirozeně doplňují a poskytují dítěti pestřejší a nezbytné podněty. Pomáhají mu také utvářet celistvou identitu a umožňují mu ukotvení v obou liniích jeho rodinných kořenů.“
„Považujeme však za problematické, pokud stát legislativně podporuje vznik rodin, kde je role otce záměrně a definitivně vyloučena již před samotným početím dítěte,“ dodává Jochová. „Tento návrh vysílá společnosti signál, že otcovství je pro život dítěte v zásadě postradatelné. Nedomníváme se, že by odebírání důležitosti otcovské roli představovalo udržitelnou a vhodnou cestu k podpoře zdravého demografického a společenského vývoje.“
Na zpochybňování důležitosti role rodiny v minulosti reagovala ve své populárně historické encyklopedii také Alena Vondrušková.
Vliv otce na výchovu dětí
„Ztrátou muže dochází v rodinách k tomu, že se dítěti ztrácí základní příležitost k rozvíjení a kultivaci tohoto potenciálu daného jeho pohlavím. Neplatí to jen pro chlapce, ale i pro dívky, které potřebují mužské vzory ve svém nejbližším životním prostředí, aby v interakci s nimi kultivovaly a osvědčovaly svou ženskost,“ cituje bakalářská práce psychologa Zděňka Matějčka.
Zapojení otců významně souvisí se sociálně-emocionálním vývojem malých dětí, což poskytuje podklady pro tvorbu politik a intervencí zaměřených na podporu zapojení otců do života dětí.
O silné souvislost mezi zapojením otce a sociálně-emocionálním vývojem dětí hovoří například meta-analýza z roku 2025. „Zapojení otců je stále více uznáváno jako klíčové pro raný sociálně-emocionální vývoj dětí,“ uvádí skupina autorů s tím, že zhodnotili 65 studií publikovaných v angličtině a čínštině po roce 2000, do nichž bylo zapojeno celkem 154 801 dětí a 127 081 otců.
Dlouhodobý pozitivní vliv otce na mentální, kognitivní a fyzické zdraví dětí shrnuje také dlouhodobá prospektivní studie korejských a amerických vědců.
Předpokládané přínosy novely
LGBT iniciativa Jsme fér dlouhodobě návrh podporuje jako „krok k rovnosti“ a „odstranění diskriminace“ neheterosexuálních a svobodných žen. V materiálech publikovaných spolkem Prague Pride si jeho členové stěžují na to, že „platná legislativa České republiky je v tomto ohledu nedostatečná“ a že „služby kliniky asistované reprodukce jsou v současné době určeny pouze párům tvořeným mužem a ženou“.
Služeb kliniky podle Prague Pride již aktivně využívají k početí „jak single ženy, tak lesby i další ženské páry, které samy či ve stejnopohlavním páru o asistovanou reprodukci požádat nemohou“, tak, že prostě požádají o asistenci spolu s nějakým mužem. Novela zákona by tak podle nich tuto praxi legalizovala. Návrh podporuje také spolek Konsent.
Návrh změny zákona oceňují také kliniky asistované reprodukce a politici z progresivní části spektra, jakými jsou například STAN, Piráti, ale i část ODS. Pro zavedení změny argumentují rovností, reprodukčními právy a demografickými důvody.
„Navrhovaná právní úprava vytváří předvídatelný a transparentní právní rámec pro poskytování zdravotních služeb asistované reprodukce ženám bez mužského partnera a odstraňuje potřebu žen bez partnera řešit obdobné situace prostřednictvím zahraničních poskytovatelů zdravotních služeb nebo obcházením účelu zákona,“ uvádí důvodová zpráva Ministerstva zdravotnictví.
