Evropský parlament 9. července formálně podpořil vytvoření digitálního eura.
Poslanci schválili návrh poměrem 416 hlasů pro, 169 proti a 22 se zdrželo. Návrh stanoví, že Evropský parlament bude v nadcházejících jednáních s předsedou Evropské rady, jejíž předsednictví v současnosti vykonává Irsko, usilovat o to, aby digitální euro vydávala Evropská centrální banka (ECB).
Kromě podpory vytvoření digitální měny centrální banky (CBDC) bude vyjednávací tým Evropského parlamentu prosazovat, aby představovala bezpečný, soukromý a bezplatný platební prostředek pro online i offline platby.
Parlament bude rovněž požadovat, aby ji přijímala většina podniků. Zároveň chce zavést limit na počet digitálních eur, která může držet jeden člověk, a zajistit, aby základní služby, jako je otevření účtu, držení a správa prostředků či přístup alespoň k jednomu platebnímu nástroji, byly poskytovány bezplatně.
Parlament bude také prosazovat, aby digitální euro mohly distribuovat banky a poskytovatelé platebních služeb z členských států EU, které nepoužívají euro, a současně aby země eurozóny měly povinnost zachovat dostupnost hotovosti.
Za těchto podmínek by podniky nesměly odmítat platby v hotovosti a členské státy by musely pravidelně sledovat její dostupnost, se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny obyvatel.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová podporu Evropského parlamentu uvítala v příspěvku zveřejněném 9. července na síti X.
V doprovodném videoposelství Lagardeová popsala další postup a uvedla, že „Evropský parlament, Rada i [Evropská] komise budou spolupracovat na konečné podobě návrhu, která bude platit plošně.“
„Jakmile se tak stane, bude takzvaný trialog dokončen a úspěšně uzavřen. Poté se my v ECB pustíme do veškeré technické práce, testování a pilotních projektů, abychom mohli digitální euro co nejdříve spustit, jakmile bude vše technicky spolehlivé, ověřené a bezpečné,“ sdělila Lagardeová. Dodala, že fyzická hotovost bude digitální měnu centrální banky doplňovat.
Tento krok přichází jen něco málo přes dva týdny poté, co hospodářský výbor Evropského parlamentu schválil návrh nařízení o digitálním euru. Výbor uvedl, že CBDC „omezí nadměrnou závislost na mimoevropských poskytovatelích tím, že se stane celoevropským platebním prostředkem, a přenese jednotnou měnu do digitální éry tím, že občanům Unie poskytne možnost rozhodnout se, zda budou při každodenních transakcích platit penězi centrální banky.“
Navrhovaná digitální měna bude v podstatě fungovat jako elektronická peněženka garantovaná ECB, kterou však budou nabízet banky nebo fintech společnosti. Využívat ji budou moci všichni obyvatelé eurozóny k online i osobním platbám.
Na tuto peněženku se bude vztahovat dosud nestanovený limit výše držených prostředků.
Ve fázi projednávání ve výboru Siegbert Frank Droese z konzervativní politické skupiny Evropa suverénních národů v Evropském parlamentu řekl, že jeho frakce hlasovala proti návrhu. Přesto byl schválen poměrem hlasů 43 ku 14 při jednom zdržení.
Pokrok směrem k zavedení digitálního eura přichází po třech letech sporů mezi ECB a bankami, které vyjadřovaly obavy z odlivu vkladů a možných ztrát příjmů.
Studie společnosti PwC z roku 2025, kterou si zadaly Evropská bankovní federace, Evropské sdružení družstevních bank a Evropská skupina spořitelen a retailových bank, odhadla náklady na zavedení systému pro bankovní sektor v prvních letech na desítky miliard eur.
Konkrétní obavy se týkaly úprav informačních systémů pro převody prostředků do digitální peněženky a zpět, mechanismů automatického převodu prostředků k dodržování limitů držby, systémů účtování a poplatků i poboček a bankomatů.
Banky rovněž upozornily na rizika pro řízení likvidity, schopnost poskytovat úvěry i celkovou finanční stabilitu.
Ve snaze tyto obavy zmírnit Evropský parlament do návrhu nařízení zahrnul ochranná opatření. Evropská komise by podle nich na základě doporučení ECB rozhodovala o tom, kolik digitálních eur může každý uživatel vlastnit, a tento limit by nejméně jednou za dva roky přezkoumávala.
Podniky by nesměly držet digitální eura déle než 24 hodin. Digitální euro by neneslo úrok a jeho používání by bylo pro uživatele bezplatné.
Simulace ECB zveřejněné v roce 2025 ukázaly, že pokud by limit držby digitálních eur činil 3 000 eur na osobu, mohli by vkladatelé vybrat z bank v eurozóně až 699 miliard eur, což odpovídá 8,2 procenta všech retailových vkladů splatných na požádání.
Simulace však zároveň ukázaly, že dopad na menší poskytovatele financování a retailové banky by byl výraznější než na velké finanční instituce.
Také další země, například Kanada a Austrálie, plánují zavést digitální měny centrálních bank, případně tak již učinily, jako čínský komunistický režim v Číně.
Čínská verze CBDC v jüanech posiluje „Systém sociálního kreditu“ Komunistická strana Číny, napsal James Gorrie ve svém dubnovém komentáři pro Epoch Times.
„Maloobchodní CBDC umožňuje státu okamžitě zmrazit majetek, pokud se chování občana odchýlí od stranické ortodoxie,“ poznamenal.
Odpor Spojených států vůči CBDC
Spojené státy se však za administrativy Donalda Trumpa ubírají výrazně odlišným směrem.
Prezident Trump během své kampaně v roce 2024 označil CBDC za „nebezpečnou hrozbu pro svobodu“. Prohlásil, že její zavedení ve Spojených státech nedovolí, a slíbil přijmout legislativní opatření, která tomu zabrání.
„Nadále také plně dodržuji svůj závazek, že nikdy nedovolím vytvoření digitální měny centrální banky ve Spojených státech,“ prohlásil Trump v červenci 2025.
„Během prvního týdne ve funkci jsem podepsal výkonné nařízení, které zakazuje vytvoření CBDC ve Spojených státech. A velmi brzy se těším, že podepíšu zákon, který tento zákaz zakotví a učiní z něj trvalou součást právního řádu.“
Od té doby bylo ve Spojených státech předloženo několik návrhů zákonů omezujících CBDC. Nejnovější z nich, který Senát schválil 22. června, zavádí čtyřletý zákaz digitální měny centrální banky. Jeho další osud je však nejistý, protože Donald Trump jeho podpis podmínil přijetím jiného návrhu zákona týkajícího se volebních pravidel.
–ete–
