Mozek se během těhotenství zřejmě přizpůsobuje tak, aby matkám pomohl zvládat výzvy raného rodičovství.
Druhé těhotenství může působit povědomě. Pro mozek je to však zcela jiná zkušenost.
Výzkum ukazuje, že první a druhé těhotenství přetvářejí mateřský mozek měřitelně odlišnými způsoby – a to natolik výrazně, že počítačové modely dokážou rozlišit prvorodičky od žen, které se staly matkami podruhé, pouze podle toho, jak se jejich mozek změnil mezi jednotlivými skeny.
„Mozek se během těhotenství zřejmě přizpůsobuje způsoby, které mohou matkám pomáhat zvládat výzvy mateřství,“ řekla Elseline Hoekzemová, vedoucí studie a šéfka Pregnancy Brain Lab při Amsterdam University Medical Center.
Každé těhotenství zanechává vlastní neurální otisk
Studie publikovaná v časopise Nature Communications sledovala 110 žen žijících v Nizozemsku – 40 prvorodiček, 30 žen, které se staly matkami podruhé, a pro srovnání 40 žen, které nikdy nebyly těhotné. Cílem bylo analyzovat, jak po sobě jdoucí těhotenství ovlivňují mozek různými způsoby.
Vědci u účastnic pořídili snímky mozku před těhotenstvím a znovu přibližně 80 dní po porodu. U menší podskupiny provedli další sken zhruba rok po porodu.
U obou skupin matek byl ve srovnání se ženami, které neotěhotněly, patrný pokles objemu šedé hmoty, tloušťky mozkové kůry i jejího povrchu – vzorec, který vědci nevykládají jako poškození, ale jako přestavbu. U prvorodiček byly tyto změny rozsáhlejší a o něco výraznější.
Nejvýraznější úbytky se objevily v takzvané síti výchozího režimu, systému zapojeném do sebereflexe, sociálního porozumění a přemýšlení o druhých. U žen, které rodily podruhé, se změny v této síti také objevily, byly však méně výrazné. Vědci se domnívají, že tyto změny odrážejí spíše jemné dolaďování než ztrátu funkce a mohou matkám pomáhat lépe se naladit na potřeby jejich dítěte.
„Tato síť se přizpůsobuje především během prvního těhotenství a v dalších těhotenstvích se dále dolaďuje,“ uvedla Hoekzemová. Naznačila, že mozek může být na prudký vzestup těhotenských hormonů nejcitlivější právě poprvé.
„Již proměněný mozek je o něco méně citlivý na další hormonálně řízenou přestavbu,“ řekla.
Během těhotenství pomáhají stoupající hladiny hormonů, jako jsou estrogen a progesteron, přenastavovat mozek tak, aby podpořil emocionální a sociální nároky mateřství. Při porodu se přidává oxytocin, který upevňuje mateřský instinkt navázat pouto, chránit a pečovat.
Zajímavé je, že při druhém těhotenství vědci pozorovali silnější změny v dorzální pozornostní síti a somatomotorických sítích, tedy systémech odpovědných za zaměřování pozornosti na vnější prostředí.
Nicole Kumiová, zakladatelka organizace The Whole Mom, která se na studii nepodílela, řekla, že zjištění jsou zajímavá, protože odrážejí to, co lze pozorovat v reálném životě.
„Prvorodičky se častěji obracejí dovnitř a přemýšlejí o tom, kým se nyní stávají, zatímco matky podruhé často fungují ve více navenek zaměřeném režimu, kdy zvládají potřeby více dětí a složitější rodinnou dynamiku,“ uvedla.
Zdá se také, že změny nezmizí bezprostředně po porodu. Hoekzemová poznamenala, že předchozí výzkum její skupiny zjistil, že některé změny v mozku byly patrné i šest let po porodu. „Zdá se, že když se staneme matkami, náš mozek prochází dlouhodobými změnami,“ řekla. Vědci však podle Hoekzemové stále plně nerozumějí tomu, jak tyto změny ovlivňují život žen.
Proč ke změnám dochází
Mozkové vzorce byly natolik odlišné, že počítačové modely dokázaly s přesností přibližně 70 až 80 procent určit, zda žena mezi dvěma skeny prodělala první, nebo druhé těhotenství. Ještě přesnější byly při rozlišování žen, které otěhotněly, od těch, které těhotné nebyly.
„Těhotenství je jedním z nejintenzivnějších endokrinních stavů v lidském životě,“ řekl Amos Grünebaum, profesor porodnictví a gynekologie v Northwell Health. Poznamenal, že dramatické hormonální změny v těhotenství podle dostupných poznatků mozek přetvářejí.
Těhotenství – zejména to druhé – však neprobíhá izolovaně. Časově se překrývá s nepřetržitými nároky péče o první dítě, od chronického narušení spánku až po zvýšenou kognitivní a emoční zátěž. Výzkum naznačuje, že samotné rodičovství vede mozek k reorganizaci a přizpůsobení se trvalým povinnostem spojeným s péčí.
Psychická zátěž
Vědci také zkoumali, jak změny objemu mozku souvisejí s mateřským chováním a duševním zdravím, a zjištění byla mnohovrstevnatá. U prvních těhotenství souvisely změny v mozku jak s prenatální vazbou – tedy emočním poutem k nenarozenému dítěti –, tak s poporodním navazováním vztahu. U druhých těhotenství se tato souvislost objevila až po porodu.
Pokud šlo o náladu, menší změny v mozku souvisely s výraznějšími depresivními příznaky. Podle Hoekzemové jsou tato zjištění předběžná a představují první důkazy spojující změny mozkové kůry během těhotenství s depresivními příznaky v období kolem porodu.
Odborníci na duševní zdraví říkají, že také emoční prožívání těhotenství se může u prvorodiček a zkušenějších matek lišit. U prvorodiček se příznaky poruch nálady často objevují až po porodu, kdy se očekávání střetnou s realitou nedostatku spánku a stresem kolem kojení či krmení, uvedl Grünebaum. Prvorodičky podle Kumiové často zápasí s narušením identity a po porodu jej prožívají velmi intenzivně.
„Mateřství není jen narozením dítěte; je to také narození matky,“ řekla. „Jejich rutina, vztahy i pocit vlastní identity se změní téměř přes noc.“
U matek, které tím již prošly, se příznaky častěji objevují už během těhotenství. Matky čekající druhé dítě mohou truchlit nad změnou vztahu se svým prvním dítětem nebo pociťovat předem úzkost z návratu k bezesným nocím – tentokrát navíc s péčí o starší dítě, řekla Marissa Zwetowová, licencovaná manželská a rodinná terapeutka a zakladatelka Postpartum Happiness, která se na studii nepodílela.
Proč záleží na časném screeningu
Tato zjištění mohou mít praktické důsledky pro péči o matky. Lékaři často zaměřují screening deprese a psychického strádání na poporodní období, nový výzkum však podle Grünebauma naznačuje, že příznaky duševních potíží se mohou objevit dříve – zejména během druhého těhotenství.
Zároveň však varoval před přílišným vyvozováním závěrů ze snímků mozku. Mnohé strukturální změny pravděpodobně odrážejí normální přizpůsobení mozku péči, nikoli známku toho, že se něco pokazilo. Studie jasně ukazuje, že mateřský mozek odvádí významnou práci dlouho před porodem i po něm. Mnoho matek cítí tlak, aby se rychle vrátily do „normálu“.
„Když matky pochopí, že toto období je vývojovou etapou, nikoli osobním selháním, změní to všechno,“ řekla Kumiová. Vzdělávání a podpora během těhotenství i po porodu mohou matkám pomoci tuto proměnu lépe zvládnout, dodala.
–ete–
