Elektrifikace v EU, ve smyslu nahradit elektřinou fosilní zdroje, zatím podle Evropské komise postupuje jen pomalu, a proto chce její tempo zvýšit.
Evropská komise usiluje o zvýšení podílu elektřiny z „obnovitelných“ zdrojů energie ve všech odvětvích členských států. V loňském roce pocházelo 47,3 procenta elektřiny vyrobené v Evropské unii z obnovitelných zdrojů. Oproti roku 2024, kdy tento podíl činil 47,2 procenta, jde pouze o nepatrný nárůst. Mezi obnovitelné zdroje patří především větrná a solární energie, ale také vodní energie, biomasa a geotermální energie.
Od 23 na 32 procent za čtyři roky?
V konečné spotřebě energie, tedy v celkovém množství energie, kterou domácnosti, průmysl, podniky a doprava využívají (proud „ze zásuvky“, vytápění, pohonné hmoty), nadále dominují fosilní paliva. Podíl elektřiny zde činí celkově 23 procent.
Většina vozidel v EU stále jezdí na benzin nebo naftu, nikoli na elektřinu jako elektromobily. Při výrobě tepla v budovách nadále dominují plynové a olejové vytápění. Také v samotné výrobě elektřiny vykrývají fosilní zdroje výpadky v době, kdy zdroje závislé na počasí, tedy větrné a solární elektrárny, dodávají příliš málo energie.
Již do roku 2030 plánuje EU zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie na 32 procent. Dosáhnout toho chce především prostřednictvím Dohody o čistém průmyslu a Akčního plánu pro cenově dostupnou energii. První z nich má za cíl přejít v průmyslu EU v co největší míře na čistou energii, dekarbonizovat jej a zvýšit jeho konkurenceschopnost. Akční plán pro energii, která by měla být cenově dostupná, tato opatření doplňuje s cílem urychlit energetickou transformaci a snížit ceny energií.
Vznikla nová mezinárodní platforma
Evropská komise společně se státy mimo Evropu, Mezinárodní energetickou agenturou a Mezinárodní agenturou pro obnovitelné zdroje energie zahájila 23. června 2026 celosvětovou iniciativu „Electrify Now“.
Jde o globální platformu, která má elektrifikaci dostat do popředí mezinárodní agendy. Netýká se pouze otázky klimatu, ale také energetické bezpečnosti, strategie konkurenceschopnosti a hospodářského potenciálu.
Zúčastněné státy usilují o zvýšení podílu elektřiny na konečné spotřebě energie na 35 procent do roku 2035. Nabízí se přitom otázka, do jaké míry může vyšší míra elektrifikace skutečně snížit potřebu fosilních zdrojů energie. Vyšší spotřeba elektřiny totiž může znamenat také intenzivnější využívání uhlí a zemního plynu k její výrobě, pokud se výroba z obnovitelných zdrojů nebo jádra nebude zvyšovat rychleji.
Jak může realizace vypadat?
EU plánuje svůj plán elektrifikace představit pravděpodobně v příštích dnech. Poté by mělo být jasnější, jak přesně bude jeho realizace vypadat.
V praxi znamená plán EU na elektrifikaci širší využívání tepelných čerpadel a elektromobilů. Jejich prodeje se sice mezitím dostaly na úroveň, na níž mohou konkurovat variantám využívajícím fosilní paliva, v celkovém počtu používaných zařízení a vozidel však stále hrají vedlejší roli.
Evropská komise se zabývá také poměrem cen elektřiny a plynu. V současnosti je daň z elektřiny za kilowatthodinu (kWh) ve většině členských států EU vyšší než daň z plynu. Platí to i v Německu: energetická daň neboli daň z plynu činí 0,55 centu za kWh, zatímco daň z elektřiny dosahuje 2,05 centu, tedy přibližně 3,7násobku.
Eurokomisař pro energetiku hovoří o revoluci v elektrifikaci
„Je načase, aby Evropa změnila kurz,“ napsal eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen v komentáři pro deník Handelsblatt. „Pokud si máme ze současné krize odnést nějaké ponaučení, pak to, že Evropa nemůže být skutečně nezávislá bez energetické nezávislosti.“ Narážel tím na růst cen energií v důsledku války s Íránem a s ní souvisejícího uzavření Hormuzského průlivu.
Významnou roli na cestě k energetické nezávislosti přisoudil evropským obyvatelům. Pokud se rozhodnou pro elektromobil nebo tepelné čerpadlo, přímá spotřeba fosilních paliv podle něj klesá.
„V celé Evropě vidíme první známky revoluce v elektrifikaci,“ uvedl Jørgensen. Poukázal přitom na to, že v prvním čtvrtletí roku 2026 bylo v celé EU registrováno více než 500 000 elektromobilů. Ve stejném období se jen ve Francii, Německu a Polsku prodalo více než 400 000 tepelných čerpadel.
Mezi konkrétními kroky požaduje výstavbu dalších větrných a solárních parků a v zemích využívajících jadernou energii také vývoj nové generace jaderných elektráren. Podle eurokomisaře pro energetiku je navíc nutné investovat do rozšiřování elektrických sítí a systémů pro ukládání elektřiny.
–etg–
