Praha 1 žádá, aby novela zákona o cestovním ruchu, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), umožnila obcím řešit dopady krátkodobého ubytování typu Airbnb. Stát musí dát obcím podle Prahy 1 konkrétní nástroje k tomu, aby mohly dohledat vlastníka, zjistit, zda a jak je daný prostor zkolaudovaný a zda provozovatel odvádí poplatky. V tiskové zprávě dnes o tom informovala mluvčí Prahy 1 Karolína Šnejdarová. Mluvčí MMR Veronika Lukášová před několika týdny uvedla, že se podoba regulace teprve řeší. Aktuální stanovisko ministerstva ČTK shání. Praha 1 zároveň žádá změnu zákona o místních poplatcích.
O možnost regulovat krátkodobé ubytovávání usiluje Praha dlouhodobě zejména kvůli tomu, že nocující často ruší místní obyvatele. Pokud se majitelé těchto bytů sami dobrovolně nepřihlásili k placení poplatku z pobytu, přichází město i o peníze.
Stanovisko Prahy 1 ke krátkodobému ubytování schválilo na konci června zastupitelstvo. Městská část se podle Šnejdarové opírá také o mandát obyvatel z referenda konaného v říjnu 2025, v němž podpořilo omezení krátkodobého ubytování v bytech určených k bydlení 72,26 procenta hlasujících.
„Nestačí přijmout obecnou regulaci a doufat, že bude fungovat. Stát musí obcím dát konkrétní nástroje: přístup k datům, možnost kontroly stavebního režimu, dohledatelného vlastníka i ubytovatele a vazbu na skutečně odváděné poplatky. Bez těchto prvků se z regulace stane formální proces, který poctivým ubytovatelům nepomůže a nepoctivé nezastaví,“ uvedl zastupitel Prahy 1 Giancarlo Lamberti (TOP 09), spoluautor a předkladatel schváleného stanoviska.
Novela by podle Prahy 1 měla ubytovacím platformám, jako jsou Booking či Airbnb, uložit, aby nezveřejňovaly nabídky ubytovatelů, kteří nesplní stanovené podmínky.
Místopředsedkyně představenstva městské firmy Prague City Tourism (PCT) Jana Adamcová před několika týdny ČTK řekla, že by preferovala regulaci krátkodobého ubytování po vzoru Chorvatska. Tam musí pronajímatelé bytů splnit konkrétní požadavky státu či města, jinak platformy typu Booking nezaregistrují jejich nabídku.
„V Chorvatsku se přiděluje specifické ID číslo každému provozovateli ubytování a součástí přidělení čísla je, že splní zákonné podmínky. Chorvatská vláda má domluveno s platformami jako Booking a Airbnb, že nezalistují nikoho, kdo toto ID nemá,“ uvedla Adamcová.
Pro získání ID musí lidé v Chorvatsku podle serveru E15 mimo jiné získat souhlas sousedů v bytovém domě s pronájmem. Musí doložit stavební způsobilost budovy a platit daně a poplatky.
Praha 1 zároveň žádá změnu zákona o místních poplatcích, která by umožnila zvýšit poplatek z pobytu. Ten je nyní stanoven na 50 korun za osobu a noc. Praha 1 by uvítala, kdyby nebyl stanoven pevně, ale každá obec si mohla jeho výši určit podle svých potřeb v rozpětí od 0 do 200 korun. Stejnou variantu preferuje podle dřívějšího vyjádření radního pro kulturu Tomáše Slabihoudka (TOP 09) i pražský magistrát.
Sazba Prahy je podle PCT v evropském srovnání jedna z nejnižších. Například v Drážďanech je poplatek tři eura (asi 73 korun), ve Vídni a Paříži čtyři eura, v Berlíně šest eur, v Barceloně 12 eur a v Amsterodamu 20 eur. Praha vybrala v roce 2025 na poplatku z pobytu 933 milionů korun. Je to o 48 milionů korun víc než v roce 2024.
