Americké ministerstvo zahraničí uspořádalo 16. července konferenci, která se zabývala rostoucími obavami z narůstajících teroristických hrozeb, zejména ze strany politické levice. Zúčastnili se jí zástupci více než 60 zemí ze západní polokoule, Evropy i Asie.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který akci zorganizoval, využil příležitosti a vyzval účastníky, aby ke krajně levicovým a násilným organizacím ve svých zemích přistupovali kritičtěji.
Rubio v projevu k přítomným odsoudil to, co označil za institucionální neochotu považovat tyto skupiny za závažný zdroj teroristické činnosti.
„Ještě dnes je samotná představa, že krajně levicový terorismus může představovat vážnou hrozbu, považována za pravicovou horečnatou fantazii, nebo dokonce za nebezpečné fašistické spiknutí,“ upozornil.
„Takto k tomu přistupuje mnoho médií, mnoho lidí z akademické sféry a našich univerzit, i řada našich tradičních institucí.“
Ministerstvo zahraničí USA loni oficiálně zařadilo na seznam zahraničních teroristických organizací čtyři levicové skupiny: Antifa Ost, Informal Anarchist Federation/International Revolutionary Front (Neformální anarchistická federace/Mezinárodní revoluční fronta), Armed Proletarian Justice (Ozbrojená proletářská spravedlnost) a Revolutionary Class Self-Defense (Revoluční třídní sebeobrana).
Tyto skupiny jsou spojovány s Antifou, krajně levicovým extremistickým hnutím, které své odpůrce označuje za „fašisty“ a je spojováno s násilnými taktikami namířenými proti lidem, které považuje za své protivníky.
Moderní Antifa odvozuje svůj název, symboliku i taktiku od militantního křídla Komunistické strany Německa, které vzniklo ve 30. letech minulého století jako opozice vůči tehdy sílící nacistické straně.
Rubio popsal mezinárodní hrozbu
Americký prezident Donald Trump a členové jeho administrativy v poslední době podnikli i další kroky, kterými chtěli zdůraznit hrozbu představovanou levicovými skupinami.
V září 2025 Trump prohlásil Antifu za domácí teroristickou organizaci.
Současné federální zákony Spojených států sice definují domácí terorismus, neposkytují však úřadům rozšířené vyšetřovací ani trestněprávní pravomoci k postihu domácích skupin, jaké mají v případě organizací výslovně označených za zahraniční teroristické.
Bílý dům v květnu zveřejnil novou strategii boje proti terorismu, která uvádí „násilné levicové extremisty“ jako jednu ze tří hlavních kategorií teroristických hrozeb, jimž Spojené státy v současnosti čelí.
Maďarsko zařadilo v Německu působící skupinu Antifa Ost mezi teroristické organizace, německá vláda tak však neučinila.
Další evropské vlády se označování zdráhají. Navzdory zdrženlivosti Rubio ocenil známky mezinárodní spolupráce, například souhlas německé vlády spolupořádat připravovaný seminář pro bezpečnostní složky zaměřený na prosazování práva v oblasti boje proti terorismu.
„Koalice, kterou společně budujeme, už přináší výsledky a dnes jsme zde, abychom na této práci dále stavěli,“ uvedl.
Ve svém projevu Rubio připomněl historické příklady násilných útoků levicové organizace Weather Underground, včetně bombového útoku na budovu amerického Kapitolu v roce 1971, bombového útoku na Pentagon v roce 1972 a bombového útoku na sídlo ministerstva zahraničí v roce 1975.
Zmínil, kromě jiných, také únos a následnou popravu italského premiéra Alda Mora v roce 1978, které provedly Rudé brigády.
Rubio připomněl i novější příklady útoků připisovaných levicovým aktivistům, včetně sabotáže berlínské energetické sítě v lednu, a únorového incidentu, při němž byl ve francouzském Lyonu ubit k smrti třiadvacetiletý muž.
Zároveň podotkl, že násilné levicové skupiny spolupracují a sdílejí zdroje napříč státy.
„Buď budeme spolupracovat napříč hranicemi, nebo teroristé budou i nadále využívat mezery mezi nimi,“ prohlásil Rubio.
Aktivisté zpochybňují Trumpovy kroky
Poté, co Trump loni prohlásil Antifu za domácí teroristickou organizaci, vydala organizace American Civil Liberties Union (ACLU) prohlášení, v nichž varovala, že Trumpovy kroky by mohly být využity k postihování lidí, které považuje za své politické odpůrce, a k zasahování do činností chráněných ústavou.
„Bez ohledu na to, kam se organizace občanské společnosti a aktivisté řadí na ideologickém spektru – od krajní levice po krajní pravici, ať už jsou nestraničtí či stranicky orientovaní, nábožensky založení nebo ne – práva všech podle prvního dodatku Ústavy Spojených států by byla ohrožena,“ uvedla tehdy mluvčí ACLU Hina Shamsiová.
Náměstek vedoucího kanceláře Bílého domu Stephen Miller tyto argumenty ve svém vystoupení 16. července odmítl.
„Jedním z charakteristických znaků levicového násilí a terorismu je zcela účelové a neupřímné odvolávání se na občanské svobody ve snaze zakrýt vlastní násilí,“ konstatoval Miller.
„Jde o taktiku, kterou levice vždy používá, aby se ochránila před trestním postihem. Je nezbytné, abychom byli dostatečně moudří a dostatečně silní na to, abychom pochopili, že tyto výzvy nesmějí padnout na úrodnou půdu.“
Miller dále vyjádřil obavy, že porotci sympatizující s levicí mohou odmítat uznat vinnými obžalované z levicového prostředí kvůli společné ideologické příslušnosti, namísto nestranného posouzení důkazů předložených v trestním řízení.
„Když dospějete do tohoto bodu, ukazuje to, jak hluboko už rakovina začala prorůstat vaší společností,“ poznamenal Miller.
Organizace ACLU do doby vydání článku na žádost o vyjádření nereagovala.
–ete–
