Lotyšsko posílilo bezpečnostní opatření u objektů kritické infrastruktury poté, co získalo zpravodajské informace naznačující, že Rusko může plánovat útok v pobaltském regionu, uvedl lotyšský premiér Andris Kulbergs.
Kulbergs v rozhovoru pro agenturu Reuters z 16. července oznámil, že byla posílena ochrana podzemního zásobníku zemního plynu Inčukalns i vodní elektrárenské přehrady na řece proti proudu od lotyšské metropole Rigy.
Premiér řekl, že vzhledem k neúspěchům Ruska na bojišti ve válce proti Ukrajině Moskva usiluje o „rychlé dílčí vítězství, takže riziko hybridních hrozeb je nyní větší než dříve“.
„Možné je cokoli,“ uvedl.
Tento krok následoval poté, co představitelé pobaltských zemí a Polska v poslední době varovali, že podle západních zpravodajských služeb by Moskva mohla připravovat útoky na infrastrukturu v regionu sousedícím s Ruskem.
Rusko popřelo, že by plánovalo jakýkoli útok nebo provokaci vůči členským státům NATO, a tato obvinění označilo za „šíření strachu“.
Kulbergs sdělil, že o situaci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a požádal o vyslání dalších prostředků protivzdušné obrany a spojeneckých vojáků do regionu.
Premiérem se stal minulý měsíc poté, co předchozí vláda padla.
Jeho předchůdkyně Evika Siliňová rezignovala 14. května kvůli neschopnosti země ochránit své občany před ukrajinskými drony, které se z Ruska dostaly do lotyšského vzdušného prostoru mimo plánovanou trasu.
Ukrajina z incidentů obvinila „ruský elektronický boj“ a uvedla, že ruské síly záměrně odkláněly ukrajinské drony od jejich cílů.
Litva posiluje ochranu
Lotyšské kroky následují po obdobném opatření Litvy, která tento týden oznámila, že preventivně posiluje ochranu dopravní a energetické infrastruktury poté, co získala zpravodajské informace, že Rusko plánuje útoky na objekty kritické infrastruktury.
„Nemohu popřít, že takové informace máme a že hovoříme o kinetických operacích,“ upozornil litevský prezident Gitanas Nausėda 15. července agentuře BNS.
„Nepůjde o rozsáhlé operace, ale o cílené kinetické útoky, které s velkou pravděpodobností mohou směřovat proti objektům kritické infrastruktury.“
Uvedl, že litevské zpravodajské služby zatím nevědí, které cíle budou napadeny ani kdy se tak stane. Mají pouze informace, že se takové operace připravují.
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs 15. července poznamenal, že informace od členských států NATO naznačují, že Rusko se již pokusilo provést sabotážní akce.
„Informace, které dostáváme z Litvy, Lotyšska i dalších států NATO a od různých tamních institucí, ukazují na různé pokusy o sabotáž a o oslabení bezpečnosti našich států,“ řekl Rinkēvičs na tiskové konferenci ve Vilniusu po boku Nausėdy.
Rinkēvičs neupřesnil, kterých zemí se tyto pokusy týkaly.
„Šíření strachu“
Kreml tato obvinění odmítl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskovém brífinku 15. července v reakci na Nausėdovy výroky uvedl: „Jde o další vlnu šíření strachu, jejímž cílem je pokračovat ve vymývání mozků veřejnosti a připravovat obyvatelstvo na další militarizaci.“
Peskov obvinil Litvu i další pobaltské státy z toho, že využívají obavy z údajné ruské hrozby jako argument pro rozmístění dalších sil NATO v regionu.
„K tomu potřebují vytvořit obraz nepřítele v jiné zemi, v tomto případě v té naší, a pod touto záminkou, jak se říká, pokračovat v rozmísťování vojenské infrastruktury NATO ve všech jejích podobách napříč pobaltskými státy,“ konstatoval mluvčí podle ruské státní agentury TASS.
Na zpracování této zprávy se podílela agentura Reuters.
–ete–
