Píše se rok 1518 a v alsaském Štrasburku začala jednoho letního odpoledne taneční mánie, která brzy zachvátila celé město a po dobu přibližně dvou měsíců trýznila jeho obyvatele. Zasažení mnohdy tančili celé týdny a zastavili se pouze kvůli spánku.
Někteří lidé při nekontrolovatelném tanci zkolabovali vyčerpáním, jiní údajně zemřeli na infarkt či mozkovou mrtvici. Dodnes není zcela jasné, co obyvatele Štrasburku přimělo tančit až na hranici smrti. Podobné taneční mánie se v Evropě objevovaly už od 13. století, štrasburský případ je však zdaleka nejlépe zdokumentovaný.
Čím byla způsobena nejpodivnější epidemie evropských dějin? A proč si nad ní i současní historikové lámou hlavu?
Děsivé 16. století
V 16. století byl Štrasburk součástí Svaté říše římské. Obyvatelé se potýkali s epidemiemi moru, syfilidy či takzvané potní nemoci. Každodenní život provázela nejistota a strach ze smrti, který ještě umocňovala hluboká náboženská víra tehdejší společnosti.
Jen v letech 1517 až 1518 postihla oblast Alsaska neúroda, která vedla k nedostatku obilí a prudkému růstu cen potravin. Mnohé rodiny se ocitly na hranici přežití a vysoká úmrtnost nebyla ničím neobvyklým. Nemoci a nevysvětlitelné události byly tehdy často považovány za boží trest nebo působení nadpřirozených sil, což ještě prohlubovalo všeobecný pocit strachu a bezmoci.
Jedna tančící žena a stovky následovníků
V červenci roku 1518 začala na jedné ze štrasburských ulic bez zjevné příčiny tančit žena známá jako Frau Troffea. Podle dobových záznamů se nedokázala zastavit a tančila celé hodiny. K překvapení přihlížejících pokračovala i následující den a jej podivné chování se brzy začalo opakovat.
Během několika dnů se k ní přidaly další desítky obyvatel města. Za necelý týden už taneční mánii propadlo přibližně třicet lidí a v následujících týdnech jejich počet dále rostl. Některé dobové prameny hovoří dokonce o několika stovkách postižených. Na vrcholu epidemie mohlo podle některých historických záznamů tančit až 400 obyvatel města. Tančili přitom bez hudebního doprovodu a mnozí tvrdili, že své pohyby nedokážou ovládat.
Tančili celé týdny
Pohyby postižených byly popisovány jako křečovité a doprovázené mimovolními záškuby. Jejich těla byla promočená potem a po dlouhých hodinách tance se dostavovalo naprosté fyzické vyčerpání. Oteklé nohy často krvácely a tanečníci údajně volali o pomoc, přesto však nebyli schopni přestat.
Někteří z postižených tančili celé dny, jiní dokonce několik týdnů. Dobové záznamy uvádějí, že mnohdy zemřeli na následky extrémního vyčerpání, infarktu či mozkové mrtvice. Přesný počet obětí však není znám.
Obyvatelé tehdejšího Štrasburku navíc věřili, že za podivnou epidemií stojí svatý Vít, který mohl podle lidových představ potrestat hříšníky nekontrolovatelným tancem. Strach z jeho kletby mohl přispět k tomu, že se taneční mánie mezi obyvateli dále šířila.
Stres nebo otrava jídlem?
Příčina taneční mánie se pohybuje v rovině teorií. Někteří badatelé se domnívají, že byla vyvolána otravou jídlem, konkrétně houbou rodu paličkovice. Jejím parazitickým působením na rostlinách čeledi lipnicovitých vzniká tvrdý útvar v semeníku zvaný námel. Halucinogenní látky obsažené v námelu mají strukturní základ v kyselině lysergové, jejíž diethylamid je známý jako LSD.
Teorie o otravě námelovou houbou je však dnes považována za málo pravděpodobnou. Účinky námelu se totiž mohou u jednotlivých lidí výrazně lišit a odborníci upozorňují, že otrava obvykle způsobuje především křeče, silné bolesti či poruchy prokrvení končetin.
Za nejpravděpodobnější vysvětlení je dnes považována takzvaná masová psychogenní nemoc, někdy označovaná také jako masová hysterie. Jde o jev, při němž skupina lidí začne v důsledku silného psychického stresu vykazovat stejné fyzické nebo psychické příznaky, aniž by je způsobilo infekční onemocnění.
Historik medicíny John Waller se domnívá, že právě kombinace hladu, nemocí, vysoké úmrtnosti a silné náboženské víry mohla obyvatele Štrasburku přivést do stavu extrémního psychického vypětí, které se následně projevilo v podobě nekontrolovatelného tance.
Jak taneční epidemie skončila?
Lékaři tehdy dospěli k závěru, že jedinou cestou k uzdravení je nechat postižené tančit tak dlouho, dokud nemoc sama neodezní. Štrasburská městská rada proto nechala postavit dřevěná pódia a najala hudebníky, kteří měli tanečníkům pomoci se „vytančit“. Tento krok však situaci ještě zhoršil.
Když počet postižených nadále rostl, radní svůj přístup změnili. Veřejné tance byly zakázány a nemocní byli převáženi do kaple svatého Víta v nedalekém Saverne. Podle dobových záznamů zde podstupovali náboženské obřady a modlitby, které měly zlomit údajnou kletbu světce. Některým postiženým byly podle dobových záznamů obouvány červené střevíce a na znamení pokání nosili na těle malé křížky zasvěcené svatému Vítovi.
Taneční mánie nakonec po několika týdnech postupně odezněla. Přesný počet obětí ani skutečná příčina epidemie však zůstávají neznámé.
Záhada, která stále nemá jasné vysvětlení
Historické dokumenty, včetně lékařských poznámek, kázání v katedrále, místních a regionálních kronik i záznamů štrasburské městské rady, se shodují v tom, že obyvatelé města skutečně tančili až do úplného vyčerpání. Co přesně jejich podivné chování vyvolalo, však historikové ani po více než pěti stech letech nedokážou s jistotou vysvětlit.
Štrasburská taneční epidemie z roku 1518 tak zůstává jednou z největších záhad evropských dějin. Přestože věda nabízí několik možných vysvětlení, skutečný důvod, proč stovky lidí tančily až do úplného vyčerpání, si možná už navždy ponechá svá tajemství.
