Pneumologové jednají se zdravotními pojišťovnami o rozšíření genetického testování tumoru. Zevrubnější prozkoumání nádoru plic by lékařům pomohlo přesně zacílit léčbu, a části pacientů tak prodloužit život o řadu let.
„Otestování cca 20 genů nově diagnostikovaných pacientů by nám pomohlo zjistit, zda má pacient mutaci, na niž lze léčebně zacílit, či jinou mutaci, která může ovlivnit účinnost a výběr léčby. Léků na karcinom plic stále přibývá a je třeba přesněji mířit a ‚nestřílet slepými‘. Nechceme pacienty zatěžovat mnohdy toxickou léčbou, pokud by jim nepomohla,“ vysvětlil v tiskové zprávě docent Martin Svatoň, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň.
Dosud se vyšetřují tři základní geny, pneumoonkologové by jich uvítali více. K analýze by přitom stačil jediný vzorek nádoru odebraný z plic, což pacienta navíc nijak nezatíží a lékařům umožní vybrat nejúčinnější a zároveň nejšetrnější léčbu, uvádí zpráva.
Plicní karcinom je nejsmrtelnější rakovinou v Evropě, připomínají čeští pneumologové při příležitosti Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
Rozšířené testy by sice byly pro pojišťovny o něco dražší než ty současné, ale přispěly by k efektivnějšímu využívání moderní léčby. „Z podrobnějšího genetického testování by mohlo těžit přibližně 10 % pacientů,“ doplnil docent Svatoň.
Rakovinou plic u nás podle pneumologů ročně onemocní 6 500 lidí a přibližně 5 300 pacientů za rok na ni zemře, přičemž důvodem je většinou pozdní záchyt tohoto typu onemocnění.
Screening karcinomu plic je určený bývalým nebo současným kuřákům ve věku 55–74 let, kteří za život vykouřili alespoň 200 000 cigaret, tedy například krabičku cigaret denně po dobu 20 let.
„Za dobu jeho existence prošly screeningem desítky tisíc lidí. Více než polovina zachycených nádorů byla v prvním či druhém stadiu, kdy se nemoc nijak neprojevuje a je obvykle ještě léčitelná,“ popsala přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK profesorka Martina Koziar Vašáková.
Podle ní by se měl screening stát v budoucnu součástí širší péče o plicní zdraví. „Při opakovaném vyšetření nízkodávkovým CT totiž nalézáme další zdravotní problémy, jako jsou například fibrózy, chronická obstrukční plicní nemoc, plicní hypertenze, bronchiektázie, ale také koronární kalcifikace a nálezy na štítné žláze a nadledvinách. I tyto nálezy si zaslouží sledování nebo léčbu,“ řekla prof. Koziar Vašáková.
Podle ní by stálo za to zahrnout do projektu i slabší kuřáky či dokonce nekuřáky a zohlednit rodinnou anamnézu, zátěž okolního prostředí a řadu dalších aspektů. Přestože dominantní příčinou takřka všech plicních nemocí zůstává kouření, v poslední době se nádory stále častěji objevují u lidí, kteří cigaretu nevzali nikdy do úst.
„Až 20 % pacientů s rakovinou plic nikdy nekouřilo. Mezi nekuřáky s rakovinou plic se častěji vyskytují ženy. Vznik plicního karcinomu u nekuřáků přisuzujeme třem důvodům: buď již mají jiné plicní onemocnění, jako je například CHOPN nebo plicní fibróza, které rakovině plic často předcházejí – jedná se o tzv. prekancerózy. Nebo mají ke vzniku nemoci vrozené, tedy genetické předpoklady. A třetí, nejpravděpodobnější příčinou je nezdravé prostředí, v němž dlouhodobě žijí nebo pracují,“ uvedl předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP profesor Vladimír Koblížek.
Podle něj se na vzniku nemoci spolupodílí například vdechování drobných částic velikosti menší než 2,5 mikrometru. „Takovým částicím jsou vystaveni lidé pracující v těžkém průmyslu, v dopravě, v chemických provozech. Velkým rizikem je zvýšená koncentrace rakovinotvorného plynu radonu v některých obydlích. V Česku mezi radonové oblasti patří například část Vysočiny, Karlovarsko, společná hranice středních, jižních a západních Čech,“ upozornil prof. Koblížek.
Největším problém však podle něj představuje samotné kouření. „Kdyby se lidé vzdali cigaret, výskyt rakoviny plic v populaci by v několika letech dramaticky klesl,“ uzavřel lékař.
