Studie zahrnující 30 tisíc lidí naznačuje, že nezdravé potraviny mohou měnit mozkové mechanismy regulující hlad.
Ultrazpracované potraviny mohou podle výzkumu měnit fungování mozku způsobem, který podporuje přejídání. Vědci analyzovali snímky mozku téměř 30 tisíc dospělých ve středním věku a zjistili strukturální změny v oblastech, které řídí hlad a chuť k jídlu.
„Předkládáme důkazy, že konzumace ultrazpracovaných potravin zvyšuje několik nutričních a metabolických ukazatelů onemocnění a souvisí se strukturálními změnami v oblastech mozku, které regulují stravovací chování,“ napsali autoři studie.
Zjištěné změny v mozku
Výzkum, který byl nedávno zveřejněn v časopise Nature, zjistil, že lidé, kteří konzumovali více ultrazpracovaných potravin, vykazovali měřitelné rozdíly v oblastech mozku souvisejících s příjmem potravy, emocemi a motivací.
Vyšší příjem ultrazpracovaných potravin souvisel se zvětšenou tloušťkou oboustranné laterální okcipitální kůry – oblasti mozku, která má zásadní význam pro rozpoznávání zrakových objektů a zpracování tvarů. Toto zjištění naznačuje změny v tom, jak mozek zpracovává vizuální podněty spojené s jídlem.
„Naše zjištění ukazují, že vysoká konzumace ultrazpracovaných potravin souvisí se strukturálními změnami v oblastech mozku regulujících stravovací chování, jako jsou hypotalamus, amygdala a pravé nucleus accumbens. To může vést k bludnému kruhu přejídání,“ uvedl v prohlášení první autor studie Arsene Kanyamibwa, doktorand Helsinské univerzity.
Studie rovněž odhalila možný biologický mechanismus, který by mohl stát za těmito změnami v mozku. Vědci zjistili, že vyšší příjem ultrazpracovaných potravin souvisel s vyšší mírou systémového zánětu a s rizikovými metabolickými ukazateli v krvi. Patřily mezi ně C-reaktivní protein (CRP), který je ukazatelem zánětu, triglyceridy a glykovaný hemoglobin (HbA1c), jenž vypovídá o dlouhodobé hladině cukru v krvi. Vysoké hodnoty CRP, triglyceridů a HbA1c jsou často považovány za varovné známky možných zdravotních problémů.
Odborníka výsledky nepřekvapily
„Ani trochu mě to nepřekvapuje,“ uvedl Joseph Mercola, atestovaný praktický lékař a autor knihy Your Guide to Cellular Health, který se na studii nepodílel.
Poukázal na předchozí výzkum, podle něhož může pouhých pět dní konzumace ultrazpracovaných potravin narušit signalizaci inzulinu v mozku. To je podle něj důležité, protože inzulin není pouze hormon regulující hladinu cukru v krvi.
„Doslova funguje jako zásobovací služba, která dopravuje glukózu – upřednostňované palivo buněk – tam, kde je nejvíce potřeba, tedy do mozku,“ uvedl.
Mozek potřebuje inzulin k získávání energie. Přestože představuje pouze dvě procenta tělesné hmotnosti, spotřebovává zhruba 20 procent energie organismu. Když proto inzulin nedokáže správně plnit svou úlohu, mozková centra řídící chuť k jídlu pracují podle Mercoly s nedostatkem energie.
Ultrazpracované potraviny jsou navrženy tak, aby byly mimořádně chuťově přitažlivé. Kombinují cukr, tuk a sůl způsobem, který rychle stimuluje dopaminové dráhy odměny a podporuje opakovanou konzumaci.
Mercola dodal, že toto narušení poškozuje schopnost vnímat sytost, tlumit chutě a činit rozumná rozhodnutí o stravování.
„Ultrazpracované potraviny navíc aktivují dopaminové dráhy podobně jako návykové látky a vytvářejí silné signály nabádající k další konzumaci,“ uvedl.
Přímé účinky na mozek
Vědci poznamenali, že ultrazpracované potraviny, které obsahují chemicky upravené složky a přídatné látky, například emulgátory, mohou ovlivňovat mozek mechanismy nezávislými na obezitě. Emulgátory mohou na mozek působit narušením funkce neurotransmiterů, vyvoláváním zánětu v nervové soustavě a změnami střevní mikrobioty.
Studie zohlednila faktory, jako jsou obsah živin, socioekonomické postavení, fyzická aktivita, kouření a konzumace alkoholu.
Výsledky zpochybňují představu, že obezita je pouze důsledkem nadměrného příjmu kalorií, uvedla pro Epoch Times registrovaná nutriční terapeutka Avery Zenkerová ze společností MyHealthTeam a EverFlex Fitness, která má magisterský titul v oboru výživy a na studii se nepodílela. Studie podle ní ukazuje, že potravinářské přísady a průmyslové zpracování ovlivňují mozek způsobem, který podporuje přejídání.
„Kalorie je sice stále kalorie, ale typ potraviny, z níž pochází, významně ovlivňuje, jak jíme a kolik toho sníme,“ uvedla Zenkerová. „Myslím, že pro lidi může být také uklidňující slyšet, že pokud mají v přítomnosti ultrazpracovaných potravin pocit ztráty kontroly, neznamená to, že je s nimi něco v nepořádku.“
Ultrazpracované potraviny jsou podle klasifikačního systému NOVA definovány jako průmyslově vyráběné směsi obsahující složky, které se při běžném domácím vaření obvykle nepoužívají. Patří mezi ně například glukózo-fruktózový sirup, průmyslově upravené oleje, sůl, stabilizátory, antioxidanty a různé chemické přídatné látky.
Přibývající množství důkazů
Podle vědců jejich zjištění spolu s výsledky předchozích studií naznačují, že nastal čas přijmout regulační opatření.
Jedna z těchto studií, která zahrnovala více než 114 tisíc dospělých lidí a byla zveřejněna v roce 2024 v časopise The BMJ, zjistila, že konzumace ultrazpracovaných potravin – zejména zpracovaného masa, sladkých snídaňových výrobků a nápojů slazených cukrem nebo umělými sladidly – souvisela se čtyřprocentním zvýšením rizika úmrtí z jakékoli příčiny a s osmiprocentním zvýšením rizika úmrtí na neurodegenerativní onemocnění.
„Vzhledem k přibývajícím důkazům mohou být omezení příjmu ultrazpracovaných potravin a zpřísnění regulačních norem v potravinářské výrobě zásadními kroky ke zlepšení veřejného zdraví,“ uvedl Kanyamibwa.
Zenkerová poznamenala, že nová studie odpovídá velké části dosavadního výzkumu ultrazpracovaných potravin.
„Předchozí studie soustavně spojují ultrazpracované potraviny se zdravotními problémy, jako jsou obezita, cukrovka a kardiovaskulární onemocnění,“ uvedla. „Tato studie však jde ještě dále a zkoumá přímé strukturální změny v mozku, zejména v oblastech souvisejících s odměnou, hladem a seberegulací.“
Zenkerová upozornila, že ultrazpracované potraviny často obsahují velké množství cukru, sodíku, tuku a sacharidů, ale málo vitaminů, minerálních látek a antioxidantů.
„Víme, že tato kombinace obvykle souvisí s nepříznivými zdravotními důsledky,“ uvedla.
Vědci zároveň uznali omezení studie. Přestože zjistili souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a změnami v mozku, neprokázali jednoznačně příčinnou souvislost. Zjištěné rozdíly byly navíc poměrně malé.
„Vzhledem k observační povaze studie nemůžeme vyloučit, že způsob zpracování potravin představuje pouze jednu část celého problému,“ napsali autoři.
Kanyamibwa uvedl, že prokázání příčinné souvislosti si vyžádá „další dlouhodobé nebo experimentální důkazy“.
–ete–
