Evropská komise chce snížit závislost Evropy na fosilních palivech a pokračovat v dekarbonizaci. K prosazení těchto cílů má sloužit unijní plán elektrifikace. Analýza ukazuje, co Komise chystá v jednotlivých oblastech našeho života a jaký vývoj cen elektřiny očekává.
Od začátku války na Ukrajině v roce 2022 ceny plynu a ropy několikrát doslova vystřelily vzhůru. Také v souvislosti se současnou válkou v Íránu se ceny fosilních paliv znovu drží na vysoké úrovni. Podle Evropské komise to ukazuje, jak zranitelná je EU vůči geopolitickým otřesům.
Většina obyvatel Evropy je na těchto zdrojích energie stále závislá. Růst cen proto pociťují bezprostředně – ať už u čerpacích stanic či při vytápění. Částečně zdražují také potraviny a další zboží, které se většinou přepravují nákladními automobily s naftovým pohonem. Obchodníci zvýšené náklady zpravidla přenášejí přímo na konečné spotřebitele.
Evropská unie pokrývá většinu své spotřeby fosilních paliv dovozem ze zemí mimo EU. Celková energetická závislost unie na dovozu dosahovala v roce 2024 celkem 57 procent. U ropy a zemního plynu se míra závislosti pohybovala dokonce mezi 89 a 97 procenty. Mezi hlavní dodavatele patří mimo jiné Norsko, Spojené státy, Katar a Alžírsko, v menší míře také Rusko.
Co plánuje Evropská komise?
Evropská komise chce právě tuto závislost na fosilních palivech omezit. S tím souvisí i její klimatický cíl, kterým je dekarbonizace EU. Komise tím zároveň hodlá posílit konkurenceschopnost Evropy. Za tímto účelem zveřejnila 17. července unijní plán elektrifikace, jehož součástí je také revize systému obchodování s emisními povolenkami (ETS).
Komise vychází z předpokladu, že čím vyšší bude míra elektrifikace společnosti, tím nižší bude spotřeba uhlí, zemního plynu a ropy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k tomu uvedla: „Nejlepším způsobem, jak snížit závislost Evropy na fosilních palivech, je zásobovat naše hospodářství elektřinou z čistých domácích zdrojů. Dnes navrhujeme, aby se Evropa stala prvním elektrifikovaným kontinentem na světě.“
Domácí zdroje energie se na výrobě elektřiny v EU podílely v loňském roce již více než 70 procenty. V letošním roce jejich podíl zatím dosahuje přibližně 72 procent. Zahrnuty jsou „obnovitelné“ zdroje i jaderná energetika.
Průmysl: Elektrifikovat více procesů
Míra elektrifikace konečné spotřeby energie v EU však již deset let stagnuje na 23 procentech. Evropská komise proto plánuje urychlit elektrifikaci energeticky náročných odvětví, zejména průmyslu, dopravy a budov. V těchto oblastech nadále převládají fosilní paliva. Do roku 2030 chce Komise zvýšit podíl elektřiny na spotřebě energie na 32 procent a do roku 2040 na 46 procent.
V průmyslu má proto více procesů probíhat automatizovaně. Také vysokoteplotní procesy s teplotami do 500 stupňů Celsia by mohly být ve větší míře poháněny elektřinou namísto fosilních paliv. Umožnily by to elektrodové kotle, velká tepelná čerpadla a elektrická topná zařízení.
Evropská komise chce v této souvislosti rovněž podporovat investice do elektrifikace průmyslu. Jako nástroje mají sloužit přepracovaný rámec systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), Banka pro dekarbonizaci průmyslu a investiční nástroj ETS s rozpočtem 30 miliard eur.
Aliance evropských podniků energeticky náročného průmyslu už letos v únoru upozornila, že plán na elektrifikaci kontinentu selže, pokud se nesníží celkové náklady na elektřinu pod 50 € za megawatthodinu (cca 1,2 Kč za kWh). Evropa podle ní podstupuje „nákladnou a politicky křehkou transformaci“.
Evropská obchodní asociace Business Europe plán Komise přivítala, ale přidala i své výhrady. „Znepokojují nás však návrhy na propojení síťových poplatků s flexibilní spotřebou, protože by znevýhodnily průmyslové odběratele se stabilní a předvídatelnou poptávkou… Aby byl přechod úspěšný, měl by tento rámec zároveň zachovat daňové pravomoci členských států a uznat, že nízkouhlíkové plyny zůstanou nezbytné pro odvětví, v nichž elektrifikace zatím není možná,“ napsal v prohlášení šéf asociace Markus J. Beyrer.
Doprava: Rozšířit elektromobilitu
Odvětví dopravy odpovídá přibližně za 25 procent všech emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, uvádí Komise. Zhruba 90 až 95 procent energie spotřebované v dopravě pochází z fosilních paliv. Zdaleka největší podíl připadá na silniční dopravu, po ní následuje letecká a námořní doprava.
Na silnicích má dle plánů přejít na elektromobily více lidí. Podle Evropské komise mohou být provozní náklady bateriového elektromobilu až o 78 procent nižší než u srovnatelného vozu se spalovacím motorem. Že lze takovou změnu uskutečnit, ukázalo Norsko, které není členem EU. Téměř 99 procent nově prodávaných automobilů tam nyní tvoří čistě elektrické vozy. Postupně se tak mění i celková skladba vozového parku. Tento přechod však umožnila pouze dlouhodobá štědrá státní podpora a rozsáhlé investice do dobíjecí infrastruktury. Svou roli sehrálo rovněž vysoké zdanění vozidel se spalovacími motory a velmi levná elektřina z místních vodních elektráren.
Do roku 2030 chce mít EU v provozu 400 000 nákladních vozidel s nulovými emisemi, přičemž většinou půjde o elektrické nákladní automobily. K tomu však musí být k dispozici dostatečná kapacita elektrických sítí pro dobíjecí infrastrukturu. Jeden z dodavatelů energie v Bádensku-Württembersku však již upozornil na přetížení distribuční sítě, kvůli němuž nemůže schvalovat žádosti o nová dobíjecí místa pro elektrické nákladní automobily. Podobné problémy se vyskytují také v Nizozemsku.
Budovy: Důraz na elektrická tepelná čerpadla
Podle představ Evropské komise mají z kotelen postupně zmizet vytápěcí systémy na topný olej a plyn. Nahradit je má dekarbonizované dálkové vytápění a především tepelná čerpadla.
Přechod z plynových kotlů na tepelná čerpadla podle Komise sníží průměrné domácnosti v EU náklady na vytápění až o 60 procent a zároveň podpoří přizpůsobování se změně klimatu.
Komise chce tuto transformaci vytápění urychlit a zvažuje zavedení tržního mechanismu pro čisté teplo. Ten má motivovat výrobce, aby tepelná čerpadla tvořila stále větší podíl jejich prodeje. Ve hře je také akční plán pro chlazení a vytápění, který má reagovat na rostoucí potřebu účinného chlazení. Mnohá tepelná čerpadla totiž mohou sloužit i jako klimatizace.
Komise chce snížit ceny elektřiny
Ve svém plánu Komise hovoří také o „snížení cen elektřiny“. Jak toho chce dosáhnout, však neuvádí. Do roku 2030 chce exekutivní orgán EU zajistit, aby ceny elektřiny pro domácnosti nebyly více než dvojnásobné oproti cenám plynu a pro průmysl nepřesahovaly 2,5násobek cen plynu.
Domácnosti v EU nyní platí za elektřinu v průměru přibližně 2,64krát více než za plyn. Zatímco plyn stojí v průměru v EU přibližně 11 centů za kilowatthodinu (cca 2,67 Kč/kWh), cena elektřiny se pohybuje kolem 29 centů. V Německu platí v průměru dokonce zhruba 38 centů za kWh (cca 9,2 Kč/kWh).
Protože však Komise nestanovila žádný konkrétní cenový strop pro elektřinu, bylo by možné uvedeného poměru teoreticky dosáhnout také zvýšením ceny plynu. V rámci své cenové politiky chce Komise také v celé EU odstranit rozdíly ve zdanění elektřiny a plynu. Tím má vytvořit pobídky pro širší využívání technologií založených na elektřině, jako jsou tepelná čerpadla, elektromobily a baterie.
Německý automobilový svaz (VDA) uvedl 17. července, že cíl 46 % elektrifikace do roku 2040 je „vysoce ambiciózní“ a hrozí, že se zvrhne v nadměrnou regulaci a byrokracii. Šéf VDA rovněž poznamenal, že rozdíl v poměru mezi cenou elektřiny a plynu nebude stačit na dosažení stanovených plánů. „Je naléhavě nutné všeobecně snížit daň z elektřiny pro všechny spotřebitele. Tím by se snížily náklady na nabíjení, a zvýšila by se tak atraktivita elektromobility,“ pronesl.
Další krok, kterého chce Evropská komise dosáhnout, je, aby se určitým skupinám odběratelů snížily poplatky za používání sítí a energeticky náročným podnikům daně.
Jak pokrýt vyšší spotřebu elektřiny
Rostoucí počet elektromobilů na silnicích, tepelných čerpadel v kotelnách a elektrických topných zařízení v průmyslu výrazně zvýší spotřebu elektřiny. Evropská komise proto počítá zejména s dalším rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie.
Podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jørgensena bude důležitým doplňkem také jaderná energetika. V komentáři pro deník Handelsblatt uvedl, že by země využívající jadernou energii měly vyvíjet novou generaci jaderných elektráren a souvisejících technologií. Jaderná energetika tak může přispět k dekarbonizaci a současně posílit bezpečnost dodávek. Několik zemí nyní pracuje na vývoji malých modulárních reaktorů (SMR).
Evropská komise zároveň zdůrazňuje, že k urychlení elektrifikace je nezbytné rozšířit elektrické sítě. Tento proces se podle ní musí zrychlit. V důsledku energetické transformace a elektrifikace uvedených odvětví budou sítěmi proudit podstatně větší objemy elektřiny, a to nejen jedním, ale někdy i oběma směry. Kapacitu sítí proto bude nutné výrazně zvýšit – položit další vedení s vyšší přenosovou kapacitou.
„Evropské elektrické sítě patří k nejrozsáhlejším a nejspolehlivějším na světě,“ uvedla Komise. „Na nová připojení se však dlouho čeká a stávající síť se nevyužívá tak efektivně, jak by bylo možné.“
Komise chce tento problém řešit prostřednictvím Evropského balíčku pro elektrické sítě, který navrhla v loňském roce. Jeho rychlé přijetí do konce letošního roku bude mít podle jejího mínění zásadní význam pro to, aby Evropa mohla elektrifikaci urychlit.
„Přepnout na elektřinu“
Von der Leyenová uvedla: „Od snižování cen elektřiny až po přizpůsobení našeho trhu s emisemi CO₂ měnícím se globálním podmínkám – tento plán [unijní plán elektrifikace] je zároveň plánem investic a nezávislosti.“
„Má udržet přechod k čisté energii na správné cestě, ulevit našemu průmyslu a podpořit dekarbonizaci. Pojďme tedy přepnout na elektřinu,“ doplnila.
–etg–
