Mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International se snaží osvobodit z vězení ujgurského podnikatele a filantropa, k jehož propuštění dlouhodobě vyzývají také američtí senátoři z obou politických stran. Vězněn je údajně již od roku 2016, ale jeho rodina se s ním mohla setkat až po téměř deseti letech.
„Od dubna 2016 je vězněn, částečně na samotce. Rodina ho mohla poprvé navštívit až v roce 2025, po necelých deseti letech. Jeho nejbližší mají vážné obavy o jeho fyzické i duševní zdraví,“ uvádí Amnesty International, která zároveň vyzývá čínský režim k „okamžitému ukončení jeho svévolného věznění“.
Vězněným je ujgurský filantrop Ekpar Asat, kterého organizace považuje za vězně svědomí zadržovaného výhradně kvůli jeho etnickému původu či náboženskému přesvědčení.
Asat se poprvé od uvěznění spojil se svojí rodinou až v lednu 2021. Rodina následně vyjádřila obavy, že se jeho zdravotní stav zhoršil, „vypadal výrazně pohuble a bledě, přičemž měl na obličeji černé skvrny“.
„Rodině sám sdělil, že se jeho zdravotní stav zhoršuje jak po fyzické, tak po psychické stránce,“ uvedla Amnesty International s tím, že rodina vězně navštívila poprvé až v lednu 2025 ve věznici v Aksu v provincii Sin-ťiang (Východní Turkestán).
Od roku 2017 čínské úřady pod záminkou „boje proti terorismu“ a „náboženskému extremismu“ podle Amnesty International masivně a systematicky porušují lidská práva muslimů žijících v Sin-ťiangu. Podle odhadů bylo od roku 2017 v internačních táborech po celém Sin-ťiangu svévolně zadržováno více než milion lidí, a to na základě vágních definic o extremismu, jež úřadům umožnily rozsáhle pronásledovat osoby, které pokojně dávají najevo svou kulturní identitu.
Amnesty International v roce 2021 dospěla k závěru, že se Čínský režim dopustil „přinejmenším zločinů proti lidskosti v podobě mučení, věznění a pronásledování Ujgurů a dalších turkických muslimů v Sin-ťiangu“.
V srpnu 2022 vydal Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva zprávu, která tato zjištění doplňuje a uvádí, že „svévolné a diskriminující zadržování a zacházení čínských úřadů s Ujgury, Kazachy a dalšími převážně muslimskými skupinami v Sin-ťiangu může podle mezinárodního práva představovat trestné činy, zejména pak zločiny proti lidskosti“.
V únoru 2026 přednesl Vysoký komisař OSN pro lidská práva ústní zprávu před Radou pro lidská práva, v níž čínské úřady vyzval, aby „přestaly využívat vágní trestněprávní, správní a bezpečnostní předpisy k potlačování pokojného uplatňování základních práv … a propustily všechny osoby, které byly zadrženy bezdůvodně.“
V Číně je pronásledována řada dalších etnických a náboženských skupin, jako jsou členové Falun Gong, křesťané nebo Tibeťané. Represe Komunistické strany Číny zasahují také obhájce lidských práv, demokratické aktivisty nebo nezávislé novináře, včetně členů zahraničního tisku.
Podle zprávy Klubu zahraničních zpravodajů v Číně (FCCC) z července 2026 už omezení zpravodajské práce v Číně nepředstavují ojedinělé incidenty, ale staly se běžnou součástí prostředí, ve kterém novináři pracují.
