Maďarský premiér Péter Magyar včera oznámil, že jaderná elektrárna Paks by mohla být v nejbližších dnech odstavena kvůli rekordně nízké hladině vody v evropském veletoku. Jediná jaderná elektrárna v zemi již v pondělí snížila svůj výkon na zhruba polovinu.
„Kvůli nízké hladině Dunaje bude během příštích 24 až 72 hodin nevyhnutelné úplné odstavení jaderné elektrárny Paks, a tím i zastavení výroby elektřiny,“ uvedla elektrárna v prohlášení zveřejněném ve čtvrtek. Výkon elektrárna snižuje na denní bází už od pondělí 27. července.
Do doby vydání této zprávy (pátek 31. 7. 15:00) elektrárna o rozhodnutí zastavit výrobu úplně ještě neinformovala.
Paks provozuje čtyři reaktory ruské konstrukce o celkovém výkonu dva gigawatty a vyrábí téměř polovinu elektřiny v Maďarsku. Současná hladina Dunaje je podle včerejšího vyjádření elektrárny o 28 centimetrů níže než při předchozím rekordním minimu z roku 2018. Zároveň se nachází více než jeden metr pod stoletým minimem, s nímž se počítalo při projektování elektrárny před více než 40 lety.
V minulosti již musela elektrárna Paks snížit výkon kvůli vysoké teplotě vody v Dunaji, letos je to ale poprvé kvůli nízké hladině řeky.
Magyar podle Reuters uvedl, že odstavení jaderné elektrárny by spolu s očekávaným dvacetiprocentním nárůstem poptávky po elektřině během večerní špičky v důsledku vlny veder mohlo do pondělí vyvolat kritickou situaci. Dodal, že kvůli poruše v největší maďarské plynové elektrárně v Százhalombattě vypadlo dalších 400 megawattů výrobního výkonu.
Nový premiér doplnil, že Maďarsko má dovozní kapacitu elektřiny 3 600 až 3 800 megawattů, kterou může v případě odstavení Paks využít. To by podle něj mělo plně dostačovat na pokrytí očekávané spotřeby.
Řekl také, že provozovatel elektrizační soustavy nyní žádá velké odběratele, včetně továren na výrobu autobaterií a automobilů, aby mezi 17. a 22. hodinou místního času dobrovolně snížili spotřebu elektřiny. Vláda i provozovatel jaderky vyzvali občany, aby zacházeli s elektřinou úsporně a nenabíjeli elektromobily ani nepoužívali klimatizaci ve večerní špičce.
„Je v našem společném zájmu zabránit neplánovaným odstávkám a kolapsu systému,“ uvedl Magyar podle Reuters. Již dříve řekl, že vláda má připravený krizový plán a seznam velkých odběratelů elektřiny a vody, převážně průmyslových podniků, jejichž spotřebu by bylo možné v případě nouze dočasně omezit.
K obnovení provozu po případném uzavření by mělo podle elektrárny dojít postupně s tím, jak bude stoupat hladina vody. Opětovné spuštění zařízení může trvat několik dnů. Provozovatel MVM dodal, že přetrvávající extrémní pokles hladiny si v budoucnu vyžádá další modernizaci, zejména pak umístění nasávacího potrubí do větší hloubky. „Práce na nich již začaly a podle našich plánů bude elektrárna během několika let schopna nepřetržitě vyrábět elektřinu i při podstatně nižší hladině vody,“ uvedl provozovatel na svém Facebookovém profilu.
Maďarsko není jediné
Maďarsko není jediné, kdo musí kvůli extrémně nízké hladině vody snížit výkon svých jaderek. Rumunská jaderná elektrárna Cernavoda, ležící také na Dunaji, musela 28. července odstavit první blok. Odstavení druhého bloku bylo naplánováno do 48 hodin, ale nakonec k němu nedošlo.
Podle rumunského premiéra Iliea Bolojana potrvají odstávky 1–2 týdny. Také on vyzval občany a firmy ke snížení spotřeby elektřiny ve večerních hodinách.
Vlny veder přinutily letos k odstavení některých reaktorů nebo snížení výkonu i francouzské jaderné elektrárny s průtokovým ochlazováním. Elektrárna Chooz odstavila 11. července 1. blok kvůli nízkému průtoku v řece Máza (Meuse), i když příčinou byla dohoda mezi Francií a Belgií o minimálním průtoku Mázy, ne technologické omezení jako v případě Paks.
Další francouzské reaktory byly odstaveny nebo uměle snižovaly výkon kvůli teplotě vody. Voda vypouštěná zpět do řek musí mít podle francouzských státních předpisů určitou teplotu a pokud je již na vstupu do ochlazovacího systému příliš teplá, při vypouštění by nesplnila teplotní limity.
Také švýcarská jaderná elektrárna Beznau letos opakovaně omezovala výrobu a dočasně odstavila oba své bloky. Důvodem byla vysoká teplota Aary a snaha zabránit dalšímu zahřívání říčního ekosystému.
Postižen je i jiný průmysl
Nejen energetika je zasažena nízkým stavem toků. Německá společnost BASF se letos potýká s omezeními ve svém závodu v Ludwigshafenu. Chemický gigant normálně přepravuje suroviny a odváží výrobky po Rýně.
Kvůli malé plavební hloubce však mohou být v současnosti nákladní lodě naloženy jen na 20 procent své běžné kapacity, což firmu nutí umisťovat náklad na více lodí nebo jej přepravovat po železnici a silniční dopravou. Díky tomu se společnosti výrazně navýšily přepravní náklady, informoval server ICIS.
Generální ředitel BASF Markus Kamieth 29. července upozornil, že pokud nízká hladina přetrvá, mohou některé výrobky chybět. BASF by pak mohla u některých dodávek vyhlásit vyšší moc, tedy oznámit, že kvůli okolnostem mimo svou kontrolu není schopna plnit smluvní závazky.
Česko má jinou technologii chlazení
Jaderné elektrárny v Česku mají tak jako mnoho dalších jiný systém chlazení. Místo ochlazování průtokovou vodou z moře nebo řeky odebírají vodu do chladících věží, kde se část vypaří a část opět putuje zpět do řeky. Průtok na řece Vltavě, která se používá ke chlazení Temelína, je mohutný, navíc jištěný dvěma nádržemi.
Podstatně menší je však v řece Jihlavě, jejíž vody putují do chladících věží v Dukovanech. Na řece však byly kvůli jaderné elektrárně Dukovany postaveny dvě vyrovnávací nádrže – Dalešice a Mohelno, které slouží jako zásobárny technologické vody. Ty zadržují dostatek vody pro potřeby čtyř současných dukovanských bloků.
Tiskový mluvčí ČEZ Marek Sviták uvedl pro Epoch Times, že předpokládaný úbytek vody ve Vltavě a Jihlavě bezpečnost ani provoz českých jaderných elektráren nijak ohrozit nemůže. „Odběr vody, kterou elektrárny pro provoz potřebují, je ve srovnání s průtokem řeky naprosto zanedbatelný. Navíc na rozdíl od zahraničních elektráren s průtočným chlazením využívají české jaderné elektrárny chladicí věže a částečně uzavřený chladicí okruh, díky kterému voda v systému cirkuluje a opakovaně se ochlazuje“.
Dodal, že provoz elektrárny je projektován s dostatečnými rezervami. „Z důvodu počasí či stavu vody jsme provoz nikdy omezovat nemuseli a nepočítáme s tím ani do budoucna,“ poznamenal.
Voda v Jihlavě nicméně nebude postačovat pro chystané nové dva bloky, proto ČEZ plánuje, jak jsme před časem informovali, implementovat hybridní systém chlazení, který kombinuje chladící věže a suché chlazení vzduchem.
