Tajemstvím mladšího mozku může být znalost druhého – nebo třetího či čtvrtého – jazyka.
Lidé, kteří hovoří více jazyky, mohou mít mozek, jenž působí o celé roky mladší, než odpovídá jejich skutečnému věku – podle nového výzkumu až o 13 let.
Zjištění, která byla nedávno představena na konferenci Federation of European Neuroscience Societies Forum 2026, naznačují, že čím více jazyků člověk ovládá, tím mladší se jeho mozek jeví.
Výsledky studie odpovídají rostoucímu množství neurovědních výzkumů, podle nichž celoživotní mnohojazyčnost souvisí s větší kognitivní rezervou a může pomáhat mozku lépe odolávat změnám spojeným se stárnutím, uvedl pro Epoch Times doktor Paul E. Bendheim, klinický profesor neurologie na Lékařské fakultě Arizonské univerzity a lékařský ředitel společnosti BrainSavers Inc., který se na studii nepodílel. Společnost BrainSavers Inc. vzdělává a odborně vede zdravé seniory se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby.
„Širší poselství však přesahuje samotné učení jazyků – zdá se, že mozku nejvíce prospívá dlouhodobé a náročné učení,“ uvedl.
Jak učení jazyků ovlivňuje stárnoucí mozek
Výsledky naznačují postupný účinek: čím více jazyků člověk ovládá, tím pomaleji jeho mozek zřejmě stárne, uvedla v prohlášení autorka studie Lucia Amorusová z Baskického centra pro poznávání, mozek a jazyk ve španělském San Sebastiánu. Dodala, že určitou roli patrně hraje také úroveň znalosti jednotlivých jazyků a věk, v němž se je člověk naučil.
Lidé, kteří hovořili dvěma jazyky, měli podle nové studie mozek přibližně o šest let mladší, než odpovídalo jejich skutečnému věku. U lidí ovládajících tři jazyky činil rozdíl přibližně sedm let a účastníci plynně hovořící čtyřmi jazyky měli mozek zhruba o 13 let mladší.
Na studii spolupracovaly týmy z institucí ve Španělsku, Chile, Argentině a Irsku. Výzkum se zaměřil na 728 lidí z Baskicka, kteří hovořili jedním až čtyřmi jazyky, mezi něž patřila španělština, baskičtina, francouzština a angličtina.
Vědci hodnotili zdraví mozku prostřednictvím měření slabých magnetických polí vytvářených aktivními mozkovými buňkami. Model umělé inteligence poté analyzoval získaná data a vytvořil takzvané „hodiny stárnutí mozku“, které ukazovaly, jaká mozková aktivita je typická pro jednotlivé věkové skupiny.
„Mnohojazyčná zkušenost působí postupně: nejde pouze o to, zda je člověk bilingvní, či nikoli, ale také o hloubku a délku jeho jazykových zkušeností,“ uvedla Amorusová.
Učení jazyků zatěžuje mozek mimořádně komplexně
Jakákoli náročná kognitivní činnost může podporovat neuroplasticitu, učení jazyků však zapojuje několik systémů současně – sluchový, významový, motorický i emoční. Mozek je navíz nucen „neustále přepínat mezi jazykovými kódy a potlačovat ty, které právě nepoužívá“, uvedl neurovědec Christopher U. Missling, bývalý prezident a generální ředitel biofarmaceutické společnosti Anavex zaměřené na vývoj léčby neurologických onemocnění, který se na studii nepodílel.
„Jinými slovy, náročné učení je důležité, ale učení jazyků se jeví jako jeho mimořádně účinná forma, protože současně procvičuje řídicí funkce mozku, paměť i sociální okruhy,“ uvedl Missling.
Zdraví mozku mohou podle něj podporovat také jiné činnosti, které spojují pohyb, nové podněty a sociální kontakt, například tanec, hudba, cvičení nebo meditace.
„Meditace a všímavost zlepšují mozkové sítě spojené s pozorností,“ uvedl Missling. „Silový a kardiovaskulární trénink zase podporují prokrvení mozku a vznik nových nervových buněk.“
Dodal, že i v pozdějším věku může osvojení nové dovednosti, například hra na hudební nástroj nebo nový sport, vyvolat prospěšné změny v propojení nervových buněk.
„Mozek si zachovává plasticitu po celý dospělý život. Nikdy proto není pozdě začít jej stimulovat novými a náročnými zkušenostmi,“ řekl.
Učení jazyků je důležité nejen pro zdraví mozku
Amorusová a její tým chtějí v budoucnu zkoumat, zda se podobné účinky projevují také u lidí s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Zajímat je bude rovněž to, zda ovládání blízce příbuzných jazyků, které může vyžadovat větší míru mentální kontroly, působí na mozek ještě výrazněji.
Christina Dallaová, profesorka na Národní a Kapodistriánské univerzitě v Aténách a držitelka doktorátu z neuropsychofarmakologie, která se na výzkumu nepodílela, v prohlášení uvedla, že studie přináší další argument pro podporu jazykového vzdělávání v každém období života, přestože jsou výsledky zatím předběžné.
„Tato studie naznačuje, že učení druhého, třetího nebo čtvrtého jazyka by mohlo pomoci našemu mozku zůstat déle mladý. A čím dříve začneme, tím lépe,“ uvedla.
Podle Bendheima pomáhají budovat kognitivní rezervu činnosti, které jsou nové, náročné a vyžadují soustředěnou pozornost po dobu několika měsíců či let – ať už jde o učení nového jazyka, studium hudby, umění, historie nebo jiného složitého oboru.
„Učení jazyků může být obzvlášť účinné, protože současně zapojuje paměť, pozornost, výkonné funkce, řešení problémů, komunikaci i sociální interakci, a aktivuje tak několik vzájemně propojených mozkových sítí,“ uvedl.
–ete–
