V dunách písku daleké pouště žila v komnatách perského paláce krásná a moudrá Šeherezáda. Jako vezírova dcera po tisíc a jednu noc vyprávěla sultánovi příběhy, aby zachránila život nejen svůj, ale i tisíců dalších dívek. Tato starobylá postava ožívá skrze moderní adaptaci příběhu z lampy v Národním divadle v Praze skrze balet, který měl světovou premiéru 28. listopadu 2024 a na prknech Národního divadla se opět objeví 17. dubna 2027.
„Jenom se podívej, chlapče. Trochu té staré dobré magie, a hned se dějí věci, o kterých se ti ani nesnilo,“ povídá mocný džin z kouzelné lampy v jednom z mnoha tajuplných příběhů, které zněly nočním palácem.
Kým vlastně byla Šeherezáda, jejíž hlas dokázal přelstít i tu nejkrutější smrt? Dokáže nová adaptace přenést kouzlo jejího vyprávění z horkého pouštního písku přímo na pražská divadelní prkna?
Pohádky Tisíce a jedné noci
Za zdmi sultánského paláce po tisíc a jednu noc vypráví krásná a chytrá Šeherezáda pohádky, které očarují samotného sultána Šahrijára. Mezi směsicí koření, hedvábí a dunami písku se však skrývá i kousek skutečné historie.
Jedná se o středověkou anonymní sbírku lidových pohádek, anekdot a bajek, která vznikala postupně po staletí. Její kořeny sahají do staroindických a perských vyprávěcích tradic, z nichž nejvýznamnější byla perská sbírka Hezár Afsán neboli Tisíc příběhů. Po arabském tažení do Persie, kdy byla tato země pokořena, si arabští nájezdníci sbírku přeložili do arabštiny a od 8. a 9. století ji postupně rozšiřovali o hojnou část vlastních příběhů.
Celé dílo je tak protkané principem příběhu v příběhu. Šeherezáda na své vyprávění mistrně navazuje a odkrývá světy, ve kterých se zrodily ty nejznámější pohádky jako Aladinova kouzelná lampa, Dobrodružství námořníka Sindibáda nebo Alí Baba a čtyřicet loupežníků. Málokdo však ví, že tyto slavné příběhy se staly součástí sbírky až později prostřednictvím evropských překladů. Aladina a Alí Babu do nich na počátku 18. století zařadil francouzský orientalista Antoine Galland, který je vyslechl od syrského vypravěče Hanny Diyaba. Galland mimo jiné pomohl proslavit také Dobrodružství námořníka Sindibáda.
Pro Šeherezádu však tyto příběhy nejsou jen pouhým vyprávěním, ale promyšlenou strategií, jak každou noc obměkčit sultánovo srdce a darovat světu další naději.
Tisíc podob Šeherezády
Šeherezáda se stala jedním z nejoblíbenějších motivů nejen v orientálním světě. Její vzhled je v našich představách skoro vždy stejný, elegantní žena s černými lesklými vlasy a ostrými rysy v obličeji. Její příběh však inspiruje umělce napříč žánry i staletími.
V roce 2006 se začala vysílat jedna z dnes nejznámějších tureckých telenovel, která později zazářila i na českých televizních obrazovkách. Jedná se o moderní adaptaci tohoto příběhu s názvem Binbir Gece, což v překladu znamená právě Tisíc a jedna noc.
Šeherezáda je zde vyobrazena jako úspěšná architektka, která se po smrti svého muže snaží zoufale zajistit finance na léčbu svého synka Kaana trpícího leukémií. Šeherezádiným „sultánem Šahriárem“ je v této verzi její šéf, úspěšný podnikatel Onur Aksal, který je mladou ženou a její hrdostí naprosto okouzlen.
Kromě televizních obrazovek si tato hrdinka našla cestu i do kruhů populární literatury pro mládež, takzvané Young Adult. Velký úspěch zaznamenal knižní bestseller inspirovaný pohádkami Tisíce a jedné noci s názvem Pomsta a rozbřesk od spisovatelky Renée Ahdiehové. Tento fantazijní a romantický příběh vypráví o Šahrazád, která se dobrovolně provdá za krutého chalífu, aby pomstila svou nejlepší kamarádku. Namísto pomsty musí však noc co noc bojovat o vlastní přežití.
Na vlnách osudu: Dobrodružství Sindibáda námořníka
Cyklus o Sindibádovi námořníkovi tvoří samostatný hrdinský epos, který byl do sbírky Tisíc a jedna noc včleněn pravděpodobně až později a prostřednictvím evropských překladů si získal oblibu po celém světě. Hlavním hrdinou je zámožný kupec z bájného Bagdádu, který žije v období rozkvětu abbásovského chalífátu.
Přestože má dostatek bohatství, touha po dálkách ho celkem sedmkrát vyžene na nebezpečné plavby skrze Indický oceán. Během těchto cest navštěvuje bájné ostrovy, čelí lidožravým obrům, obřímu ptáku Nohovi, mořským příšerám i ztroskotáním, přičemž z každé výpravy nakonec vyvázne s ještě větším jměním a moudrostí.
Kouzlo orientální noci aneb Džin nebyl jen jeden
Zatímco se námořník Sindibád plaví mezi vlnami moře, v jiném koutě Orientu uniká pouliční zlodějíček Aladin uličkami bájného města Agrabah před palácovými strážemi.
Ve stínu mohutných hradeb nakonec hledá úkryt společně se svým věrným přítelem, opičkou Abu, a tajemnou dívkou, princeznou Jasmínou v přestrojení, která utekla z paláce, aby poznala skutečný život obyčejných lidí.
Jaké je však originální znění známého disneyovského příběhu?
V původní pohádce je Aladin chudý mladý lenoch a celý příběh se odehrává v jedné z tehdejších čínských provincií. Do podzemní jeskyně plné pastí ho posílá zlý čaroděj z Maghrebu, který Aladinovi namluví, že je bratr jeho zesnulého otce, krejčího Mustafy. Když se ho čaroděj pokusí zradit, Aladin zůstane v jeskyni uvězněn. Naštěstí má na ruce kouzelný prsten, z něhož neúmyslným třením vyvolá prvního, méně mocného džina, který ho zachrání.
Teprve až se Aladinova matka pokusí vyčistit přinesenou olejovou lampu, objeví se druhý, daleko mocnější džin vázaný k lampě. S jeho pomocí Aladin pohádkově zbohatne a ožení se se sultánovou dcerou, princeznou jménem Badroulbadour.
Procitnutí sultána Šahriára a tajemství Tisíce a jedné noci
Všechny příběhy spojuje slavný rámcový děj o sultánovi Šahriárovi a moudré dívce Šeherezádě. Sultán, hluboce zraněný nevěrou své první manželky, zanevřel na všechny ženy. Každou noc pak strávil s novou dívkou a ráno ji nechal popravit. Když už ve městě téměř žádná děvčata nezbyla, nabídla se dobrovolně vezírova dcera Šeherezáda, že se stane sultánovou další ženou, aby zachránila ostatní.
Každý večer začala sultánovi vyprávět podmanivý příběh, který byl tak dlouhý a napínavý, že se svítáním nikdy neskončil. Zvědavý Šahriár popravu den za dnem odkládal, protože toužil slyšet pokračování.
Tento souboj o čas trval celých tisíc a jednu noc. Během této doby Šeherezáda porodila králi tři syny. Když své vyprávění konečně dokončila, Šahriár ji nechal naživu. Její hlas tak dokázal přelstít i tu nejkrutější smrt a přinesl naději, jejíž kouzlo už brzy ožije také na prknech Národního divadla.
