2. 8. 2026

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zařadila 43 čínských společností na obchodní černou listinu s tím, že se podle ní podílejí na porušování lidských práv ze strany komunistického režimu v dalekozápadní oblasti Xinjiang.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA (DHS) rozšířilo seznam subjektů vedený podle zákona o prevenci nucené práce Ujgurů. Na seznam patří společnosti, jejichž zboží vyrobené za použití nucené práce v Xinjiangu nesmí být dováženo do Spojených států. Ministerstvo to oznámilo 31. července.

Předpokládá se, že v rozsáhlé síti internačních táborů v Xinjiangu je zadržováno nejméně jeden milion Ujgurů a dalších muslimských menšin. Americká vláda označila represe čínského komunistického režimu v této oblasti za genocidu.

Na seznam byly zařazeny společnosti působící v odvětvích, jako jsou výroba hliníku, oděvní průmysl, zpracování mědi, bavlnářství, rybolov a zpracování mořských plodů či produkce rajčat.

Podle ministerstva jde o dosud největší jednorázové rozšíření seznamu subjektů podle zákona z roku 2021 o prevenci nucené práce Ujgurů. Celkový počet zakázaných společností se tím zvýšil na 187.

Ministr vnitřní bezpečnosti USA Markwayne Mullin prohlásil, že cílem těchto opatření je chránit americké občany před „nekalou konkurencí, která nejen znevýhodňuje Američany, ale také poškozuje lidskou důstojnost“.

„Američtí pracovníci nesmějí být poškozováni a podváděni zahraničními společnostmi, které využívají otrockou práci,“ stojí v Mullinově prohlášení.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Thomas Pigott označil rozšíření obchodní černé listiny za součást snahy administrativy prezidenta Trumpa odstranit nucenou práci z globálních dodavatelských řetězců.

„Nucená práce narušuje fungování trhů a umožňuje zahraničním aktérům zneužívat globální obchodní systém,“ konstatoval Pigott v prohlášení.

„Spojené státy očekávají, že naši obchodní partneři po celém světě přijmou a budou vymáhat obdobné zákony zakazující dovoz zboží vyrobeného za použití nucené práce.“

Migrující pracovnice sklízí bavlnu na bavlníkovém poli ve městě Shihezi v čínské oblasti Xinjiang, 15. října 2005. (Guang Niu / Getty Images)

Mezi nově zařazenými společnostmi jsou například Shandong Gold Mining, významný čínský producent zlata, Xinjiang Nuziline Bio-Pharmaceutical, výrobce chemických látek, nebo Xinjiang Tianhongji Technology, která vyrábí materiály používané při výrobě lithiových baterií.

Na seznam byla zařazena také společnost Tianshan Aluminum, jeden z největších výrobců hliníku v regionu. Organizace hájící lidská práva ji spojují se Xinjiang Production and Construction Corps, regionálním polovojenským sborem, na který Washington uvalil sankce kvůli závažnému porušování lidských práv.

DHS v oznámení z 31. července uvedlo, že společnost a sedm jejích dceřiných firem byly zařazeny na černou listinu, protože americká vláda má důkazy, že získávají klíčové suroviny z Xinjiangu.

Dalším nově zařazeným podnikem je společnost Xinjiang Tianyun Organic Agriculture, která chová a distribuuje sladkovodní ryby, například lososy. Washington ji obvinil z účasti na státem podporovaných „náborových a pracovních přesunových programech“, do nichž jsou zapojováni Ujgurové a příslušníci dalších etnických menšin.

Rozšíření černé listiny přivítal předseda zvláštního výboru Sněmovny reprezentantů pro Komunistickou stranu Číny, republikánský kongresman John Moolenaar z Michiganu.

„Dnešní krok administrativy prezidenta Trumpa pomáhá chránit americkou ekonomiku před výrobky vyrobenými otrockou prací a vysílá Komunistické straně Číny jasný vzkaz, že nebudeme přehlížet její genocidu a porušování lidských práv,“ uvedl Moolenaar v prohlášení.

Moolenaar připomněl, že sněmovní výbor bude i nadále prosazovat důsledné vymáhání amerických zákonů zaměřených proti nucené práci v Xinjiangu.

„Jsme zemí, která si váží svobody, a nedovolíme Číně vyvážet do naší země výrobky vyrobené otrockou prací,“ prohlásil.

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Paukner čelí další pohrůžce trestního oznámení. Tentokrát ze strany zbrojařské firmy Jaroslava Strnada

Post na facebookovém profilu anonymního investigativce Thomase Pauknera o vrtulníku Čestmír, který v řádu několika hodin autor stáhl, vyvolal mediální vlnu a pohrůžku dalšího trestního oznámení.

Výbava pro prvňáčka letos vyjde na 3 300 korun, stejně jako loni, vychází z analýzy

Průměrně letos mohou rodiče podle analýzy při nákupu věcí do školy v akcích ušetřit třetinu výdajů, loni to bylo 25 procent.

Vojenská policie navrhla obžalovat 7 lidí kvůli úplatkům a manipulaci veřejných soutěží na Ministerstvu obrany

Vojenská policie oznámila, že odhalila a zdokumentovala způsob fungování mechanismu manipulací v administraci veřejných soutěží Ministerstva obrany týkaící se nemovitostí. Spisový materiál již údajně předala státnímu zástupci.

27 nejzásadnějších odhalení z Fauciho deníků

Komentář – Fauciho deníky odhalují jeho kroky během covidové éry, obavy z původu viru, prosazování lockdownů i jeho pochybnosti o účinnosti vakcín.

KLDR a Rusko se dohodly na spolupráci v energetickém sektoru, uvádí zdroje Kjódó

Na základě dohody mezi severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui a jejím ruským protějškem Sergejem Lavrovem Rusko v KLDR vybuduje novou rafinerii a navýší výrobní kapacity ropných produktů, zatímco Severní Korea bude Rusku dodávat palivo, píše Kjódó.

Levice chce v Berlíně vyvlastňovat. Šéf CSU reaguje „jasným odmítnutím“ socialismu a zestátňování

Případná zemská vláda složená z Levice, Zelených a SPD by podle předsedkyně Levice Ines Schwerdtnerové měla vzniknout pouze za podmínky vyvlastnění velkých realitních společností.

Úplné zatmění ve Španělsku bude přenášeno v přímém přenosu. Místním chybí ochranné brýle

Ve Španělsku se očekávají statisíce návštěvníků a certifikované ochranné brýle jsou obtížně k sehnání. V Česku Měsíc zakryje podle místa přibližně 83 až 87 procent slunečního kotouče.

Léky ze skupiny Ozempicu vědci spojují se vzácnými poruchami čichu a chuti

Léky typu Ozempic mohou podle nové studie vzácně způsobovat poruchy čichu a chuti. Zjistěte, jak velké je riziko a kdy za lékařem.

Kdo skutečně řídí naše myšlenky?

Odkud přicházejí naše myšlenky a nakolik nám skutečně patří? Věda, filozofie i náboženství nabízejí překvapivé odpovědi.