Americký senát se připravuje hlasovat o návrhu zákona o sankcích, který má podporu obou politických stran, a jehož hlavním iniciátorem byl zesnulý republikánský senátor Lindsey Graham.
Dne 28. července Senát poměrem hlasů 86 ku 12 schválil procedurální návrh týkající se zákona „Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026“. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune minulý týden naznačil, že Senát by mohl návrh zákona schválit ještě před začátkem parlamentních prázdnin 7. srpna.
Návrh, který původně předložil Graham, má za cíl zabránit Rusku využívat příjmy z prodeje ropy a zemního plynu k pokračování války proti Ukrajině a zároveň prodloužit hospodářské sankce vůči Íránu. Jeho přepracovaná verze byla začátkem tohoto měsíce znovu předložena Senátu.
Co by návrh zákona znamenal
Pokud bude schválen, zavede sankce proti ruským subjektům a cla vůči největším odběratelům ruské ropy a zemního plynu.
Návrh počítá se sankcemi vůči představitelům ruské vlády a armády, ruským oligarchům a činitelům působícím v ruském obranném průmyslu, energetice a dopravě, kteří podporují ruskou armádu.
Další sankce by se vztahovaly na zahraniční osoby poskytující zboží nebo služby obrannému průmyslu Ruské federace. Sankcionováni by byli také zahraniční aktéři, kteří zprostředkovávají klamavé transakce za účelem dodání takového zboží nebo služeb, i ti, kteří se pokoušejí podkopávat Ukrajinu.
Sankce by zahrnovaly zmrazení majetku, zákaz udělení víz, vstupu do Spojených států nebo podmínečného vstupu (parole) a rovněž zrušení již vydaných víz.
Návrh zákona by také prezidentovi udělil pravomoc uvalit sankce na jakékoli zahraniční plavidlo přepravující ruskou ropu, zemní plyn nebo produkty z uhlí.
Současně by zavedl sankce vůči finančním institucím napojeným na ruskou vládu. Mezi postihy by patřilo zmrazení majetku i sankce podle zákona Countering America’s Adversaries Through Sanctions Act.
Subjekty registrované u Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) by nesměly převádět finanční prostředky ruské vládě ani od ní či od jakéhokoli subjektu, který vlastní. Americkým občanům by zároveň bylo zakázáno investovat v Ruské federaci a v jejím energetickém sektoru.
Kromě sankcí by prezident mohl zavést až 500procentní cla na zboží dovážené z Ruska, včetně ropy, zemního plynu a produktů z uhlí. Zároveň by mohl uvalit až 100procentní cla na zboží dovážené od pěti největších odběratelů ruské ropy a zemního plynu nebo z pěti zemí, které Rusku nejvíce pomáhají obcházet sankce.
Výjimku by měly státy, které dovážejí z Ruska méně než 15 procent své spotřeby zemního plynu a zároveň podnikly kroky ke snížení závislosti na ruském dovozu. Prezident by také mohl sankce a cla z důvodů národní bezpečnosti zrušit nebo jejich uplatnění pozastavit.
Začlenění Íránu
Lídr republikánské většiny v Senátu 23. července oznámil, že návrh zákona bude rozšířen také o sankce vůči íránskému režimu.
Zařazení Íránu do návrhu přišlo poté, co prezident Trump 19. července vyzval zákonodárce, aby sankce vůči Íránu do legislativy doplnili. Podle něj to bylo „to, co chtěl Lindsey udělat“.
Sankce obsažené v zákonu Iran Sanctions Act z roku 1996 měly později letos vypršet. Senátní návrh by jejich platnost, která omezuje financování zbrojního a energetického sektoru íránského režimu, prodloužil do roku 2031.
Trump 29. července novinářům v Oválné pracovně řekl, že návrh zákona by měl zahrnovat také cla vůči Íránu. Podle něj by to „udělalo zákon mnohem silnějším“.
Další postup
Pokud Senát návrh schválí, neočekává se, že by jej Sněmovna reprezentantů projednala dříve než v září. Sněmovna zahájila přestávku 23. července a zákonodárci se vrátí do lavic Kongresu až 31. srpna.
Návrh zákona by mohl narazit na odpor části demokratů ve Sněmovně reprezentantů kvůli ustanovením, která prezidentovi dávají pravomoc zavádět cla.
–ete–
