Holub ví, kam míří. A vy?
Holubi mají oproti lidem jednu poněkud iritující výhodu. Vypusťte holuba stovky kilometrů od domova a ve většině případů si přesto najde cestu zpět. Vědci se domnívají, že část odpovědi se možná ukrývá na nečekaném místě – v játrech.
Nové poznatky naznačují, že holubi mohou využívat specializované imunitní buňky v játrech k vnímání magnetického pole Země. To by jim poskytovalo jakýsi vnitřní kompas a činilo z obyčejného holuba mnohem důmyslnějšího tvora, než naznačuje jeho pověst okřídleného zloděje hranolků.
Holubí játra mohou vnímat magnetické pole Země
Nedávný výzkum naznačuje, že imunitní buňky bohaté na železo v holubích játrech mohou ptákům pomáhat vnímat magnetické pole Země. Tyto buňky, nazývané makrofágy, běžně pomáhají odstraňovat staré červené krvinky. Při tomto procesu se v nich hromadí železo.
Vědci zjistili, že tyto buňky mají výrazné magnetické vlastnosti. To otevírá možnost, že holubi nosí část svého navigačního systému v orgánu, na který většina lidí myslí pouze po vánočním obědě.
Zdá se, že si holub umístil kompas do jater.
Lidé vyslali do vesmíru satelity a pokryli planetu vysílači mobilních sítí. Holub má játra.
Význam těchto buněk vědci ověřovali tak, že je odstranili a následně sledovali, jak se ptáci orientují. Za slunečných dnů si holubi vedli poměrně dobře, pravděpodobně proto, že se mohli řídit podle slunce. Za oblačného počasí však ztratili orientaci. Zdá se tedy, že i holubi mají záložní plán – ovšem pouze tehdy, když jim přeje počasí.
Výzkumníci rovněž zjistili, že buňky bohaté na železo se nacházejí v blízkosti nervových vláken. To naznačuje, že by informace o magnetickém poli Země mohly putovat z holubích jater až do mozku.
Nikdo zatím neví, jak taková komunikace mezi orgány probíhá. Játra patrně řeknou: „Severovýchod.“ Mozek odpoví: „Jsi si jistý?“ Naštěstí holub na rozdíl od manželského páru v půjčeném autě nestráví dalších čtyřicet minut debatou o tom, kdo navrhl jet vyhlídkovou trasou.
Největší překážkou při oceňování holubů je skutečnost, že vůbec nevypadají jako zvířata obdařená skrytým géniem. Jejich hlavy se pohybují dopředu a dozadu, jako by je k tělu připevnili až několik minut po jeho dokončení. Potloukají se kolem soch a po náměstích, kde jejich pověsti příliš neprospěly celé generace ptačího trusu.
A přesto tato malá šedá obtíž dokáže věci, které jsou pro člověka tím trapnější, čím déle se jimi zabývá.
Holubi rozeznávají lidské tváře
Holubi dokážou rozpoznávat lidské obličeje. V jednom experimentu se naučili vyhýbat výzkumnici, která s nimi zacházela špatně, a poznávali ji i poté, co se převlékla.
Je tedy dobré mít to na paměti. Někde ve městě možná žije malý šedý pták, který vůči vám chová zášť s pozoruhodnou neurologickou přesností.
Holubi rozeznají Moneta od Picassa
Holuby lze vycvičit, aby rozlišovali mezi Monetem a Picassem. Přitom existují lidé, kteří strávili roky studiem dějin umění, a přesto znervózní, když mají určit obraz bez popisku.
Holub se dokáže naučit posuzovat obrazové vzory a rozlišovat jednoho velkého umělce od druhého.
Vědci také vycvičili holuby k hodnocení lékařských snímků. Ve studiích zaměřených na prsní tkáň se ptáci naučili s vysokou přesností rozlišovat mezi nezhoubnými a zhoubnými vzorky.
Holubi produkují mléko
Ani další schopnosti holubů nejsou o nic méně podivuhodné.
Samci i samice krmí svá mláďata látkou známou jako volátkové mléko. Je bohaté na tuky a bílkoviny a pomáhá holoubatům rychle růst. O krmení mláďat se starají oba rodiče a dělí se také o péči o hnízdo.
V tuto chvíli už má holub vlastní navigační systém, sdílenou rodičovskou péči a smysl pro moderní umění. Začíná to být nesnesitelné.
Holubi sloužili ve válkách
Holubi sloužili také ve válkách, kdy přenášeli zprávy v situacích, kdy ostatní způsoby komunikace selhaly. Létali pod palbou a v otřesných podmínkách a někdy zachránili velké množství lidských životů. Někteří byli dokonce vyznamenáni medailemi za statečnost.
Na tom, jak jsme s tímto dědictvím naložili, je cosi hluboce lidského. Jedna generace vyznamená holuba za odvahu. O několik generací později křičíme na jeho pravnuka před pekárnou.
Lidé mají s holuby velmi dlouhý a komplikovaný vztah. Kdysi byli symbolem bohatství a společenského postavení a mocní je chovali v honosných holubnících. S příchodem Francouzské revoluce se však i holubi stali součástí hněvu namířeného proti bohaté elitě.
Walt Disney, Elvis Presley i Mike Tyson milovali holuby
Holubi fascinovali nejrůznější slavné osobnosti. Charles Darwin je podrobně studoval při formulování svých myšlenek o evoluci. Claude Monet je choval. Walt Disney, Elvis Presley i Mike Tyson se věnovali chovu holubů.
Možná jde o vůbec nejpozoruhodnější skutečnost o holubech. Asi neexistuje mnoho témat, na nichž by se Darwin, Elvis a Mike Tyson shodli.
Možná holuby podceňujeme jednoduše proto, že je jich tolik. Až tedy příště uvidíte holuba, jak rázuje směrem k vašemu sendviči, možná se na okamžik zastavte, než ho odbudete jako krysu s křídly.
Možná si pamatuje váš obličej. Jeho játra možná tiše čtou planetu. A zatímco vy stále stojíte na parkovišti a přemýšlíte, kde jste proboha nechali auto, holub už přesně ví, kam míří.
–ete–
