Jak umělá inteligence mění hudební průmysl

Timothy Trudeau, generální ředitel společnosti Syntax Creative, si vzpomíná na dobu, kdy používání bicích automatů v hudbě poprvé rozdělilo veřejnost na dva nesmiřitelné tábory.

„Když se objevily, lidé s nimi měli obrovský problém,“ řekl Trudeau Epoch Times.

V hudebním průmyslu působí téměř 30 let a za tu dobu poznal jeho fungování ze všech stran. Jeho společnost zastupuje 150 hudebních vydavatelství a spravuje katalog čítající 90 000 skladeb.

„Vzpomínám si, že lidé říkávali, že bicí automat je nástroj ďábla. Přesto se v 90. letech používal při produkci celé řady populárních skladeb, ačkoli to tehdy vyvolávalo značné kontroverze. Stejné to bylo se syntezátory,“ uvedl.

Na rozdíl od bicích automatů však umělá inteligence může podle lidí z oboru převrátit celý hudební průmysl naruby. Přináší zásadní změnu ve způsobu, jakým lidé hudební obsah vytvářejí, poslouchají a propagují.

Trudeau uvedl, že kvůli umělé inteligenci se dnes na streamovací služby každý den valí doslova příval obsahu. Částečně je to důsledek toho, že náklady na hudební produkci výrazně klesly už před nástupem generativní umělé inteligence. Dnes stačí zadat do počítače pokyn a během chvíle vznikne skladba.

Podle lidí z hudebního průmyslu už hlavní problém nespočívá v samotné tvorbě hudby, ale v tom, jak zajistit, aby bylo lidské hudebníky stále slyšet a aby byla chráněna jejich práva.

„Náklady na to, aby se skladba dostala na digitální pulty, jsou dnes tak nízké, že to lidi vybízí k tomu, aby tam jednoduše nahráli cokoli, co mají,“ řekl Trudeau.

Hudba vytvořená umělou inteligencí se během několika let proměnila z neotřelé novinky v běžnou součást hudebního světa. Streamovací platforma Deezer letos odhadla, že 44 procent všech skladeb, které jsou na ni každý den nově nahrány – tedy přibližně 75 000 nahrávek – vzniká pomocí umělé inteligence.

„Hudba generovaná umělou inteligencí už zdaleka není okrajovým jevem,“ uvedl generální ředitel Deezeru Alexis Lanternier v tiskovém prohlášení.

„Vzhledem k tomu, že počet denně nahrávaných skladeb dál roste, doufáme, že se k nám připojí celý hudební ekosystém a podnikne kroky, které pomohou chránit práva umělců a zároveň zajistí větší transparentnost pro posluchače.“

Rozmělňování hudebního průmyslu

Pro posluchače znamená prudký nárůst digitálního obsahu zdánlivě nekonečný výběr.

Pro lidské hudebníky však vyvstává otázka, jak zaujmout v době, kdy nikdy nebylo snazší hudbu vytvořit.

To může být obtížnější, než si lidé uvědomují. Většina posluchačů totiž nedokáže rozeznat obsah vytvořený umělou inteligencí od hudby složené člověkem. Průzkum společností Deezer a Ipsos z roku 2025, kterého se zúčastnilo 9 000 lidí v osmi zemích, ukázal, že 97 procent respondentů nedokázalo určit, zda byla skladba zcela vygenerována umělou inteligencí. Celkem 52 procent dotázaných zároveň uvedlo, že jim tato nerozeznatelnost připadá znepokojivá.

„Posluchači už dříve čelili vlivu velkých hudebních vydavatelství, která prosazovala komerční interprety na úkor nezávislých,“ řekl Epoch Times Chad Gerber. „Nyní streamovací platformy zaplavuje obrovské množství skladeb vytvořených umělou inteligencí, takže je pro lidi ještě obtížnější objevovat hudbu, kterou skutečně chtějí poslouchat, namísto hudby, k níž jsou cíleně směrováni.“

Gerber je hudebník oceněný zlatými a platinovými deskami a zároveň tvůrčí osobnost stojící za technologickými společnostmi ShadowGen a Meloscene. Podle něj dnes o pozornost publika soupeří v zásadě tři skupiny: komerční interpreti spolupracující s hudebními vydavatelstvími, hudba vytvořená umělou inteligencí a nezávislí umělci.

Varoval, že z ekonomického hlediska by se hudba vytvořená umělou inteligencí mohla pro poskytovatele digitálních hudebních služeb stávat „stále atraktivnější“. Nezávislí tvůrci, kteří už dnes soupeří s komerčními interprety a nově také s obsahem generovaným umělou inteligencí, by se nakonec mohli stát „nejpřehlíženější součástí rozmachu hudby vytvářené umělou inteligencí“.

Označování obsahu

Poskytovatelé digitálních hudebních služeb reagují na spory kolem umělé inteligence diferencovaně. Streamovací gigant Spotify zavedl opatření na ochranu lidských umělců, mezi něž patří postihování neoprávněného napodobování konkrétních interpretů, filtrování spamu a zveřejňování informací o použití umělé inteligence prostřednictvím standardizovaných údajů o vzniku nahrávky. Velké streamovací platformy, například Deezer, vyžadují označování obsahu vytvořeného pomocí umělé inteligence a používají nástroje k jeho odhalování.

„Podle lidí z hudebního průmyslu už hlavní problém nespočívá v samotné tvorbě hudby, ale v tom, jak zajistit, aby bylo lidské hudebníky stále slyšet a aby byla chráněna jejich práva.“

V průzkumu společností Deezer a Ipsos si 80 procent účastníků přálo, aby byla hudba vytvořená výhradně umělou inteligencí zřetelně označena.

Odhalování využití umělé inteligence a ochrana umělců však představují pouze jednu část celé debaty. Někteří odborníci předpokládají, že s rostoucím zahlcením trhu začne hudba napříč žánry znít stále jednotvárněji.

„Skutečně si myslím, že modely umělé inteligence jsou dnes trénovány na hudbě, jejíž licencování je levné, což povede k určitému rozmělňování skladatelské tvorby,“ uvedl Michael D’Oliveiro, autor knihy The Streaming Media Guide.

Konečným výsledkem takového trénování bude podle D’Oliveira v horším případě úpadek kvality obsahu, v lepším případě jeho postupné sjednocování.

„Posluchače by to nakonec mohlo odradit a přimět je, aby začali vyhledávat autentičtější zážitky,“ řekl Epoch Times.

D’Oliveiro působí v oblasti streamování téměř dvě desetiletí a digitální trendy ani jejich důsledky mu nejsou cizí. Podle něj by měl být obsah vytvořený umělou inteligencí označován a posluchači by měli mít možnost se rozhodnout, že se jim nebude nabízet.

„Lidé mají k umělé inteligenci stále velmi vyhraněný vztah a dosavadní diskuse nevedly ke shodě. Na označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí bychom se měli dívat podobně jako na upozornění pro rodiče u skladeb s explicitními texty,“ uvedl D’Oliveiro.

Obavy, že umělá inteligence hudbu rozmělní, nejsou nové. Někteří lidé je považují za logický důsledek skutečnosti, že tyto nástroje jsou trénovány na již existující hudbě, a proto přinášejí předvídatelné výsledky.

„Umělá inteligence v zásadě znovu kombinuje vzorce, které si osvojila z existující hudby,“ řekl Gerber. „Zda to bude spotřebitelům nakonec vadit, je jiná otázka. Podle mě však stále existuje rozdíl mezi vytvořením něčeho skutečně původního a generováním obměn toho, co už existuje.“

Dostupné údaje naznačují, že mnoha posluchačům na tomto rozdílu záleží. Studie společnosti Luminate zveřejněná v lednu zjistila, že mezi Američany narůstají obavy z hudby, která byla zcela nebo částečně vytvořena umělou inteligencí. Celkem 29 procent respondentů uvedlo, že by měli „mnohem menší zájem“ poslouchat hudbu vytvořenou umělou inteligencí, zatímco 35 procent se cítilo „velmi nepříjemně“ při představě skladby vytvořené umělou inteligencí, která by „napodobovala styl či zvuk lidského interpreta“.

Brzda lidské tvořivosti

Nathan Green, generální ředitel společnosti New Level Radio, uvedl, že by umělá inteligence mohla ovlivnit také výši autorských odměn vyplácených lidským umělcům, a tím oslabit jejich motivaci k další tvorbě.

„Obrovské množství strojově vytvořených skladeb hrozí rozmělňováním stávajících fondů autorských odměn a výrazným snižováním částek vyplácených lidským hudebníkům,“ řekl Green Epoch Times.

„Vzniká tak prostředí ovládané algoritmy, v němž vyniknou tvůrci využívající nejpokročilejší možnosti optimalizace pomocí umělé inteligence, zatímco dosud neobjevení lidští umělci se jen obtížně prosazují v záplavě algoritmicky zvýhodňovaného obsahu.“

V oborově běžném poměrném modelu se všechny příjmy ze streamování soustřeďují do společného fondu a následně se rozdělují podle podílu jednotlivých umělců na celkovém počtu přehrání. Kvůli masivnímu přílivu skladeb vytvořených umělou inteligencí jsou lidští tvůrci nuceni dělit se o stejný omezený objem peněz s miliony uměle vygenerovaných nahrávek.

Některé streamovací služby, například Tidal, proto nyní odmítají vyplácet autorské odměny za hudbu vytvořenou výhradně umělou inteligencí, aby chránily lidské umělce.

„Nacházíme se teprve na počátku éry hudby generované umělou inteligencí,“ uvedla společnost Tidal v červnové tiskové zprávě.

Dodala, že její prioritou je „zajistit, aby autorské odměny směřovaly k původním dílům, která přímo vytvořili, napsali a interpretovali lidé“.

Protože hudbu vytvořenou ze 100 procent umělou inteligencí nelze chránit autorským právem, někteří představitelé hudebního průmyslu, mezi nimi i Trudeau, se rozhodli spolupracovat výhradně se „skutečnými lidskými umělci, kteří napsali skutečnou hudbu“.

„Skladbám vytvořeným výhradně umělou inteligencí často chybí lidská dynamika, emocionální záměr a strukturní prvky.“

– Nathan Green, generální ředitel společnosti New Level Radio

Zatímco se však producenti a streamovací služby snaží chránit umělce i jejich příjmy, Gerber už dopady nového vývoje pocítil osobně.

„Přišel jsem o práci, protože producenti a vydavatelství dnes šetří čas i peníze tím, že jednoduše zadají umělé inteligenci pokyn, aby jim zdarma vytvořila to, co potřebují,“ řekl.

Naděje pro lidské hudebníky

Lidé z oboru oslovení pro tento článek se nicméně shodli, że pro současné i začínající hudebníky stále existuje důvod k optimismu. Hudba vytvořená a interpretovaná lidmi podle nich bude postupem času nabývat na hodnotě.

„Skutečnost je taková, že vznik kvalitní hudby vyžaduje lidskou účast a dohled, promyšlené zadávání pokynů i následné zvukové úpravy,“ uvedl Green.

„Skladbám vytvořeným výhradně umělou inteligencí často chybí lidská dynamika, emocionální záměr a důležité strukturní prvky.“

D’Oliveiro uvedl, že právě schopnost člověka proměnit vlastní zkušenosti v umělecké dílo jej činí jedinečným – nejen mezi živými tvory, ale i mezi vším, co je na této planetě schopno vytvářet smysluplný obsah.

Trudeau se domnívá, že vedle lidského autorství poroste také hodnota živých vystoupení.

„Skuteční umělci mají výhodu v koncertním vystupování. To jim zatím nikdo nevezme,“ řekl.

Gerber tento pohled sdílí.

„Po většinu lidských dějin byla hudba především živým zážitkem,“ uvedl. „Nahraná hudba je ve skutečnosti poměrně nedávným výdobytkem.“

„Umělá inteligence může nakonec část hudebního průmyslu přimět k tomu, aby se znovu začaly více oceňovat zážitky, které algoritmy jednoduše nedokážou napodobit.“

–ete–