Neschopnost čínského režimu omezit nadměrné výrobní kapacity způsobuje podle analytiků stále větší škody doma i v zahraničí a vede EU, Spojené státy i další země k zavádění vyšších cel a přísnějších omezení na dovoz čínského zboží.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer sdělil 27. července televizi Fox News, že Washington nyní vede vyšetřování podle § 301 amerického zákona Trade Act z roku 1974 zaměřené na nadměrné výrobní kapacity v zemích, jako je Čína, které by mohlo vést k zavedení dalších cel.
„Mají průmyslové politiky založené na poskytování dotací svým firmám, takže nemusí vytvářet zisk a mohou prodávat a dumpingově vyvážet průmyslové výrobky do Spojených států,“ řekl Greer.
Dodal, že vyšetřování je již téměř u konce.
Washington 24. července uvalil na čínské zboží dodatečné clo ve výši 12,5 procenta kvůli tomu, že Peking podle něj nedostatečně bojuje proti nucené práci. Celková efektivní sazba amerických cel na dovoz z Číny tak vzrostla na 22,2 procenta, uvedla agentura Bloomberg ve zprávě z 24. července.
Čínské ministerstvo obchodu reagovalo na americká obvinění 28. července prohlášením, že mezi průmyslovými dotacemi a nadměrnými výrobními kapacitami nemusí nutně existovat přímá souvislost. Zároveň obvinilo Spojené státy z narušování spravedlivé hospodářské soutěže prostřednictvím cel a vývozních omezení.
Mluvčí ministerstva uvedl, že Washington při obchodních jednáních přislíbil omezit náhradní cla na čínské zboží na maximálně 20 procent, a vyzval ke zrušení jednostranných celních opatření.
Obchodní napětí mezi EU a Čínou roste také. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron během společného zasedání vlád 17. července upozornili na prohlubující se obchodní deficit EU vůči Číně. Merz podle agentury Reuters zdůraznil, že neusiluje o obchodní válku s Pekingem, ale chce vést dialog o nadměrných průmyslových kapacitách.
Podle údajů zveřejněných 14. července čínskou Generální celní správou dosáhl čínský vývoz v červnu rekordních 412,38 miliardy dolarů, přičemž obchodní přebytek za jediný měsíc činil 125,6 miliardy dolarů.
Závažná zranitelnost
Alicia Garcia-Herrerová, vedoucí výzkumná pracovnice bruselského think tanku Bruegel, uvedla, že reakce Číny svědčí spíše o popírání problému než o snaze jej řešit. „Čína odmítá označení nadměrných výrobních kapacit, americké vyšetřování označuje za jednostranný postup a vyhrazuje si právo na odvetná opatření,“ řekla Garcia-Herrerová deníku Epoch Times.
Frank Tian Xie, profesor podnikání a marketingu na University of South Carolina–Aiken, který se specializuje na čínské podnikatelské prostředí, podotýká, že rychlá reakce čínského režimu odhaluje závažnou a zásadní slabinu jeho ekonomiky.
„Vzhledem k prudkému oslabení spotřebitelské poptávky v Číně nemá země prakticky jinou možnost než přesměrovat přebytečné výrobní kapacity na trhy, jako jsou Jižní Amerika a Afrika,“ vysvětluje pro Epoch Times.
„Obvinění ze strany Spojených států však hrozí zničením tohoto vývozního kanálu, takže agresivní protiútok se stává jedinou možností.“
Čína podle něj nemá žádnou motivaci krizi nadměrných výrobních kapacit řešit, protože by to uvrhlo výrobní sektor do hlubokého útlumu. „Takový scénář by uvrhl čínskou ekonomiku do ještě hlubší recese, čemuž se režim zjevně snaží zabránit.“
Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu v Číně v červenci klesl na 49,2 bodu, poprvé od února pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Hrubý domácí produkt Číny vzrostl ve druhém čtvrtletí o 4,3 procenta, tedy pod spodní hranici celoročního cíle Pekingu ve výši 4,5 až 5 procent.
„Silové ovládnutí“
Garcia-Herrerová poznamenává, že akutní nadbytek nabídky v Číně vedl k prudkému propadu cen, zejména u solárních panelů, přivedl čínské firmy k vysokým ztrátám a zaplavil exportní trhy. „To podkopává konkurenty v zahraničí,“ říká.
„Zároveň to vytváří tlak na továrny v jiných zemích a nutí je k restrukturalizaci, zatímco odběratelům přináší levnější zelené technologie.“
Podle zprávy čínského finančního serveru Yicai z 25. července tři největší čínské společnosti vyrábějící solární panely – Tongwei, LONGi a TCL Zhonghuan – v první polovině roku 2026 pravděpodobně vykážou souhrnnou ztrátu přesahující 10 miliard jüanů (přibližně 31 miliard Kč). Zdroje z odvětví přičítají ztráty nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou, resp. slábnoucí poptávce.
Xie se s hodnocením Garcia-Herrerové ztotožňuje a dodává, že skutečnost, že téměř žádná země nedokáže Číně konkurovat ve výrobě solárních panelů, ukazuje důsledky toho, co označuje za „silové ovládnutí“ světového trhu ze strany režimu.
„Nadměrné výrobní kapacity vedly k bezohledné cenové konkurenci, která čínským výrobcům znemožňuje dosahovat zisku,“ říká.
„Masivní dotace poskytované Komunistickou stranou Číny deformují světové trhy a vytlačují zahraniční průmyslové podniky,“ doplňuje.
Analýza zveřejněná Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 1. června ukázala, že čínské firmy získávají až osmkrát vyšší státní podporu než jejich zahraniční konkurenti.
Mezinárodní organizace uvedla, že dotace jsou silně soustředěny do odvětví, jako jsou solární fotovoltaické panely, ocelářství a výroba hliníku, kde mohou „narušovat hospodářskou soutěž“ a „uměle přesouvat podíl na trhu“.
Xie varuje, že extrémní nadbytečné výrobní kapacity v těchto odvětvích způsobují značné škody jak druhé největší ekonomice světa, tak mezinárodnímu společenství. „Vzhledem k tomu, že tradiční motory čínského hospodářského růstu – investice, spotřeba a vývoz – ztrácejí dynamiku, země nyní spoléhá na elektromobily, baterie, výrobky využívající solární energii a umělou inteligenci jako na nové zdroje růstu.“
„Tím, že Čína místo uzavírání továren vyváží přebytečné zboží, v podstatě vyváží svůj problém s nezaměstnaností do jiných zemí, které to nejsou ochotny ani schopny přijmout,“ říká Xie.
Cla a obchodní omezení
Xie podotýká, že přestože Peking tvrdí, že si od Washingtonu zajistil závazek omezit výši cel, administrativa prezidenta Donalda Trumpa může stále přijmout další obchodní opatření, pokud se krizi nadměrných výrobních kapacit nepodaří vyřešit.
„Například Washington už uvalil na čínské elektromobily stoprocentní clo, které je fakticky vytlačilo z amerického trhu. Další čínské výrobky mohou následovat.“
Podobná omezení by podle něj mohly přijmout i další země. „Kromě ochranných cel, jaká zavedly Spojené státy, mohou jiné státy přikročit také k přímému omezení dovozu z Číny.“
Garcia-Herrerová vysvětluje, že země a hospodářské celky, jako je EU, které jsou zasaženy čínskými nadměrnými výrobními kapacitami, mohou reagovat antidumpingovými cly, vyrovnávacími opatřeními proti subvencím a ochrannými cly nebo dovozními kvótami.
Dodává, že Evropská unie využívá také nařízení o zahraničních subvencích a prověřování zahraničních investic.
Xie poznamenává, že státem podporované čínské firmy díky své dominanci v dodavatelských řetězcích ztěžují ostatním zemím férovou hospodářskou soutěž. „Jakmile si tyto země uvědomí rozsah obchodních deficitů a vyčerpávání devizových rezerv, střet s Čínou se stane nevyhnutelným.“
Překlad byl redakčně zkrácen.
–ete–
