Ministři vnitra zemí EU dnes na mimořádné online konferenci debatovali situaci ve španělské Ceutě. Podle eurokomisaře pro migraci Magnuse Brunnera se nikdo z migrantů nedostal do Evropy. Zástupci se podle něj shodli se na řadě kroků pro boj s nelegálním přistěhovalectvím.
Brunner na tiskové konferenci po jednání ministrů označil události za „test evropské odolnosti“. „U jednacího stolu samozřejmě zazněla plná solidarita se Španělskem,“ dodal. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska podle něj sdělil, že „situace je pod kontrolou, nikdo se ve skutečnosti nepřesunul na pevninské území Španělska a schengenský prostor nebyl narušen“.
To, že EU oceňuje „rychlou reakci“ Španělska, uvedl na X také irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O´Callaghan, který diskusi předsedal. Španělský ministr novinářům sdělil, že ostatní kolegové uznali, že odezva Madridu byla efektivní.
„Evropa tuto zkoušku prozatím jednoznačně zvládla. Lidem se nepodařilo vstoupit do schengenského prostoru a bezpečnost na hranici byla rychle obnovena. Nyní je klíčové, aby Evropská unie jednala jednotně a zároveň z těchto událostí vyvodila správné závěry,“ poznamenal na tiskové konferenci Brunner.
Členské státy se podle něj shodly na několika bodech. Zmínil potřebu plné implementace nových migračních pravidel či posílení spolupráce s třetími bezpečnými zeměmi, rychlé návraty nelegálních migrantů nebo posílení vnějších hranic. „To znamená důsledné monitorování situace tam, kde je to zapotřebí, a vybudování fyzické infrastruktury na kritických místech,“ dodal.
Ministři se podle něj také shodli na důležitosti lepšího monitoringu dezinformací, které údajně šíří převaděčské organizace. Podle Brunnera je potřeba převaděčské sítě rozbít. „Naléhavě musíme přijmout globální sankční režim proti převaděčům migrantů,“ konstatoval.
Některé státy, včetně Itálie, podle něj nadnesly otázku zrychlení budování návratových center ve třetích zemích. „Zaměřit se na návratová centra je legitimní, a je úkolem členských států, které o to mají zájem, aby je zřídily,“ řekl komisař. Podle něj by se měla pozornost věnovat i na koncept tzv. bezpečné třetí země, kdy by azylové řízení mohlo probíhat mimo EU.
Metnar: Události v Ceutě jsou znepokojivé, měli bychom hledat nová řešení
Český ministr vnitra podle tiskové zprávy resortu během jednání upozornil, že současné evropské nástroje, jako je screening nebo hraniční řízení, nejsou připraveny na situace spojené s náhlým a masivním přílivem migrantů. Členské státy by podle něj měly hledat nová řešení pro rychlejší reakci v podobných situacích. Jako nezbytnost označil posílení prevence mimo státy EU. Jako příklad uvedl návratová centra ve třetích zemích.
„Události v Ceutě jsou pro Českou republiku hluboce znepokojivé. Prolomení vnější hranice Evropské unie představuje závažný bezpečnostní problém a jasně ukazuje, že stávající evropské nástroje nejsou připraveny na krizové situace tohoto rozsahu. Potřebujeme proto rychlá a funkční právní řešení, která členským státům umožní podobné situace zvládat účinněji a zajistí důslednější ochranu vnějších hranic Evropské unie,“ konstatoval.
Svým unijním protějškům přiblížil, že věří v úspěšný návrat zbývajících osob z Ceuty. Situace by se podle něj měla monitorovat.
Většina ministrů vnitra podle Metnara deklarovala, že bezpečnost vnější hranice je zásadní. „Ministři proto podporují posílení systému včasného varování, nutnost spolupráce se třetími zeměmi i potřebu analyzovat příčiny, které krizi způsobily,“ dodal.
5 000 nebo 2 500?
Krize ve španělském autonomním městě Ceuta hraničícím s Marokem pod Gibraltarem propukla minulý čtvrtek, kdy do něj pronikly desetitisíce Maročanů, kteří z arabské země přeplavali či přešli po souši. Starosta španělského města Juan Jesús Vivas hovořil až o počtu 60 tisíc lidí, zatímco španělská vláda hovořila o asi 50 tisících. Vivas později zvýšil odhad na 80 tisíc. Španělské město má přitom pouze 84 tisíc obyvatel.
Španělské úřady nebyly schopny masivnímu překročení hranice zabránit. Drtivá většina migrantů se ale v pátek a v dalších dnech vrátila zpět do Maroka. Při pokusu překonat hranici podle španělských a marockých úřadů zemřela přibližně stovka lidí. Podle pondělních informací v Ceutě stále zůstalo 3 000 až 5 000 migrantů, odhadl jeho starosta Vivas. Vláda v Madridu tentýž den uvedla, že ve městě zůstává na 2 500 migrantů. Zpravodajka serveru iROZHLAS dnes z místa uvedla, že uprchlická centra v Ceutě jsou ale dál přetížená a v ulicích stále hlídkují vojáci.
Deník El País s odkazem na své zdroje v bezpečnostních složkách napsal, že ze Španělska byli nedávno vyhoštěni muslimští radikálové do Maroka. Nyní se údajně opět dostali na španělské území, kde podle deníku stále zůstávají. To, že je situace plně pod kontrolou zpochybňují i někteří na sociálních sítích, mezi ně patří například spoluzakladatel iniciativy Save Europe Act Martin Sellner, který sdílí záměry z místa.
K dnešnímu jednání vyzvali představitelé dvaadvaceti unijních zemích v sobotu. Nad událostí vyjádřili obavy. K textu se mimo jiné připojil také český ministerský předseda Andrej Babiš (ANO). Jednání by podle jejich dopisu mělo vést ke sdílenému vyhodnocení dění a k nalezení „shody ohledně koordinované evropské reakce“ na obdobné situace.
Část států, včetně Česka, vyzvala ještě minulý týden k dočasnému vyřazení Španělska ze Schengenského prostoru. Itálie schengenský prostor pro Španělsko skutečně dočasně uzavřela, v pátek o tom na X informoval italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Ceuta leží na africkém pobřeží a patří do Schengenského prostoru, platí pro ni však zvláštní režim. Vstup do města neznamená automatický přístup do ostatních států Evropské unie.
