K nedávné analýze závislosti zemí EU na dodávkách z Číny v oblasti výroby drtivého množství léčiv se vyjádřili dva členové bezpečnostních výborů Poslanecké sněmovny a Senátu. Senátor Pavel Fischer (bez pol. příslušnosti, klub ODS a TOP 09) i poslanec Samuel Volpe (Piráti) vidí v oblasti bezpečnostní problém, který by bylo možné redukovat přesunutím výroby zpět do Evropy.
Volpe i Fischer upozorňují na dobu pandemie, kdy se ukázala závislost na dodávkách z Číny jako strategická mezera. „Pandemie covidu-19 ukázala, že jsme se z hlediska soběstačnosti nepoučili dostatečně. Závislost na vzdálených dodavatelských řetězcích může představovat nejen ekonomické, ale i bezpečnostní riziko,“ sdělil Epoch Times poslanec Volpe.
„Na přelomu roku jsem o této problematice jednal s odborníky z oboru a shodli jsme se, že by mělo být českým i evropským zájmem obnovit výrobu strategických léčiv a účinných látek také na evropském území,“ dodává Volpe.
Závislost Evropy na Číně ve výrobě léčiv je obrovská. Podle tajné služby fatální strategická chyba
I když je v Evropě a České republice řada výrobců léčiv, je jejich výroba závislá na takzvaných API, což je zkratka pro Active Pharmaceutical Ingredient – účinnou farmaceutickou látku. Jde o biologicky aktivní složku léku, která odpovídá za jeho terapeutický účinek. Bez API, která se momentálně v drtivé většině dováží z Asie, se léčiva nemohou vyrábět. Státy Evropské unie se snaží závislost v této oblasti snižovat. Více…
„Válka“ o přežití průmyslové výroby
Podle senátora Fischera vede působení Číny k zániku výrobních kapacit v Evropě. „Zpráva HCSP The Chinese Steamroller od francouzských analytiků popisuje mechanismus, který se u léčiv teprve rozehrává, ale v jiných oblastech už proběhl. Na příkladu fotovoltaiky jsme viděli, že Evropa v roce 2000 dominovala výrobě solárních panelů. Čína od r. 2004 masivně investovala se státní podporou, takže do roku 2012 vytlačila evropské výrobce. Antidumpingová opatření přišla pozdě. Výsledkem je, že dnes má Čína přes 80 % podílu v celém řetězci, což představuje vážný bezpečnostní problém. Stačí sledovat autoritativní doporučení týkající se bezpečnosti kritické infrastruktury a energetiky, která vydává Národní ústav pro kybernetickou bezpečnost,“ sdělil Epoch Times Fischer.
Problém podle Volpeho nastává u výroby některých léčiv, „například antibiotik, kde jsme ve značné míře závislí na dodávkách z Číny, případně nepřímo přes Indii“. „Kvůli nižším výrobním nákladům a levnější pracovní síle se však značná část produkce přesunula do Asie, především do Číny a Indie,“ dodává poslanec a člen Výboru pro bezpečnost.
Nelze se odvolávat na liberální pravidla v hospodářské spolupráci v případě, kdy na opačné straně stolu sedí zástupci země, která pravidla okázale nerespektuje a chce vás otevřeně zničit.
— Pavel Fischer, senátor
„Jsem proto pro návrat výroby strategicky důležitých léčiv a účinných látek zpět do Evropy. Nemyslím si, že každý stát musí vyrábět vše, ale u klíčových léčiv bychom měli být mnohem soběstačnější. Současně je podle mě nezbytné budovat dostatečné strategické zásoby kritických léčiv, abychom byli lépe připraveni na případné budoucí krize,“ míní Volpe.
Evropa se podle Fischera musí bránit a „uvalit další opatření, a to nejen u výroby léčiv“. „Nelze se odvolávat na liberální pravidla v hospodářské spolupráci v případě, kdy na opačné straně stolu sedí zástupci země, která pravidla okázale nerespektuje a chce vás otevřeně zničit. Odvolávat se na ekonomický liberalismus v takovém případě by znamenalo kapitulovat,“ míní senátor.
Pandemie covidu-19 ukázala, že jsme se z hlediska soběstačnosti nepoučili dostatečně. Závislost na vzdálených dodavatelských řetězcích může představovat nejen ekonomické, ale i bezpečnostní riziko.
— Samuel Volpe, poslanec
V současné době už je Evropská unie podle senátora „ve strategické nevýhodě“, protože vznikl značný rozdíl ve výrobních nákladech, a to až ve výši 30–40 % mezi Čínou a Evropou. Dle něj jde o „důsledek levného kapitálu, laciné energie, slabší regulace a podhodnocené měny – jüanu“.
Rozdíly, které vznikaly několik desetiletí, už podle senátora nelze „krátkodobě dohnat ani produktivitou, ani inovací“. „Čas je nemilosrdný. Jak ukazuje fotovoltaika, obchodní obranné nástroje mnohdy přicházejí až po ztrátě výrobních kapacit,“ řekl Epoch Times Fischer.
Zároveň se domnívá, že na rozdíl od fotovoltaiky Evropská unie začala jednat o něco rychleji. Otázkou stále zůstává, „zda regulační odpověď přijde dřív, než se závislost stane nevratnou“. „Já bych doporučoval přestat chodit okolo horké kaše a začít uklízet celý dodavatelský řetězec do bezpečnějších zemí, než je Čínská lidová republika,“ radí senátor s odvoláním na právě schvalovaný Zákon o kritických léčivech.
Evropská komise v březnu 2025 oznámila úmysl snížit závislost EU na zemích, jako jsou Čína a Indie, pokud jde o antibiotika a další široce používané léky. Ke snižování závislosti má přispět navržený Zákon o kritických léčivech (Critical Medicines Act), který si klade za cíl řešit zranitelná místa v dodavatelském řetězci výroby přibližně 270 léčiv, která Komise podle nejnovějšího seznamu označuje za kritická pro zdraví a zdravotní bezpečnost v Evropské unii.
