Komentář
Ve svobodné společnosti, která stojí na volném trhu a vládě práva, je nezbytné, aby si mladí lidé uvědomovali zjevnou realitu údajně „hřejivé a laskavé“ povahy marxistických podob kolektivismu, komunismu, progresivismu a socialismu. Existuje nejméně dvanáct aspektů marxistické ideologie, které představují bezprostřední a vážné nebezpečí jak pro demokratické státy, tak pro země bez demokracie.
Zaprvé, marxismus byl vystavěn na jednoznačném konceptu ateismu. V důsledku toho se snaží rozvrátit židovsko-křesťanskou víru, která po tisíce let představovala jeden z pilířů civilizace a pomáhá lidem zvládat životní výzvy. Marxisté také vystupují proti tradiční rodině, která je základním stavebním kamenem každé kultury a posiluje společenské vazby. Ve všech oblastech života jsou úplné rodiny výrazně úspěšnější než rodiny rozvrácené.
Marxistická politika dále lidi podněcuje k duševní i fyzické lenosti, protože se ve všech svých potřebách spoléhají na byrokratický stát. Tato závislost vytváří mentalitu nezaslouženého nároku, která očekává, že potřeby těch, kdo odmítají převzít osobní odpovědnost, uspokojí někdo jiný. Studiu i práci věnují jen minimální úsilí, přesto „nárokoví“ lidé očekávají vysoké platy bez ohledu na to, kolik práce skutečně odvedou.
Zatřetí, marxisté jsou mimořádně štědří, když rozdávají peníze zabavené těm, kdo vytvářejí pracovní místa, ale se svými vlastními penězi zacházejí velmi skoupě. Většina peněz a majetku zabavených marxistickými vůdci však nakonec skončí u jejich chráněnců a není přerozdělena nízkopříjmovým pracovníkům, jimž údajně pomáhají. Ta míra pokrytectví bere dech.
Začtvrté, marxističtí ideologové mezi sebou soupeří o to, kdo bude lepším lhářem, když klamou zranitelné lidi ochotné uvěřit slibům, které jsou až příliš dobré na to, aby byly pravdivé. Marxisté používají klam jako prostředek k ovládání mas a k tomu, aby je udržovali v neustálé nejistotě. O socialismu mluví jako o ráji na zemi, ale současně dělají vše pro to, aby se tato údajná nirvána proměnila v peklo na zemi.
Zapáté, marxismus je svévolný systém vystavěný na základech plných rozporů. Dokáže rozdávat výhody, ale stejně snadno je může zase odebrat. Marxisté věří, že mohou měnit zákony, kdykoli se jim zachce, a využívají tak hrubou moc k matení a rozdělování lidí i ke koncentraci moci v rukou několika vyvolených. Svévolné zákony mohou lidem bránit v hospodářském vzestupu a zároveň vytvářet pocit nejistoty.
Zašesté, na ideologii, která tvrdí, že přinese rovnost, je marxismus až překvapivě posedlý ekonomickou třídou, barvou pleti, pohlavím a rasou. Zjevně jsou si někteří rovnější než ostatní. Namísto rovných příležitostí marxisté prosazují rovnost předem naplánovaných výsledků. Mnozí marxističtí mluvčí jsou vzdělaní akademici, kteří předstírají postavení obětí, bojí se konkurence v reálném světě, a přesto věří, že jsou chytřejší než všichni ostatní. Nenaučili se nic o dobrém občanství ani moudrosti, a zároveň dávají najevo citelný nedostatek zdravého rozumu. Marxisté závidí lidem, kteří poctivě pracují, a útočí na ty, kdo mají disciplínu, dokážou odložit okamžité uspokojení a vyznávají zdravou pracovní morálku.
Zasedmé, marxisté slibují svobodu a bezpečí těm, kdo se připojí k jejich věci, zatímco bohatství kradou druhým a skutečné bezpečí existuje jen pro ty na vrcholu pyramidy. Jinými slovy, za marxismu jsou nešťastní všichni stejně, kromě vůdců v okovaných botách, kteří těží z kořisti získané svou „legalizovanou“ krádeží. Důkaz stačí hledat v bídě lidí v Čínské lidové republice, na Kubě, v Íránu, Severní Koreji a Rusku.
Zaosmé, je záhadou, proč marxistům žijícím ve svobodných společnostech chybí odvaha přestěhovat se do autokratických režimů, které tolik obdivují. Je to snad proto, že sami nevěří mantrám, které neustále opakují, nebo chtějí mít všechno najednou? Odsuzují výhody svobodného podnikání a osobní svobody, a přitom si jich sami plně užívají. Bohužel začali své výsady považovat za samozřejmost. Opravdu chtějí proměnit Spojené státy v dysfunkční zemi s trvalým nedostatkem zboží a služeb?
Zadeváté, marxismus podporuje temnější stránky lidské povahy místo jejích ušlechtilejších snah. Marxisté mění lež v pravdu a pravdu v lež. Stavějí se proti umění, tvořivosti a inovacím a neustále prosazují jednolitý skupinový způsob myšlení namísto kritického myšlení. Jinými slovy, marxismus je nesmírně nudný a postrádá smysl pro humor.
Zadesáté, marxisté se nikdy nepoučí z historie, a proto jsou odsouzeni ji opakovat i po více než století krveprolití způsobeného jejich dystopickou politikou. Kdosi kdysi poznamenal, že dělat stále totéž a očekávat jiný výsledek je definicí šílenství. To je marxistický manuál v kostce.
Zajedenácté, marxisté oslavují neřesti a démonizují tradiční ctnosti, přestože sami neustále dávají najevo svou údajnou morální nadřazenost. S povýšeností nás poučují o obraně demokracie a svobody, zatímco současně usilují o rozklad ekonomické svobody, svobody vzdělávání i osobní svobody.
A konečně, marxismus je hluboce nezralý. Marxisté se jen zřídka poučí z minulosti, a proto své neúspěchy jen dál násobí. Ze svého vlastního fašistického chování obviňují druhé, což je ukázkový příklad popírání a psychologické projekce. Dožadují se toho, co si vydělali jiní lidé, což je dětinské a nemorální.
Marxisté stojí na straně totalitních režimů a vlády davu, zatímco se stavějí proti jediné demokracii na Blízkém východě – Izraeli. Většina marxistů podporuje vymáhání práva pouze tehdy, když chrání nelegální přistěhovalce a je samotné nebo když slouží k trestání lidí dodržujících zákony. Právě proto je nezbytné marxismu důrazně čelit všemi nezbytnými prostředky.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
