Hromadná absence členů Ústřední vojenské komise (CMC), nejvyššího velitelského a rozhodovacího orgánu Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA), na banketu k 99. výročí založení PLA vzbudila širokou pozornost. Analytici, kteří hovořili s Epoch Times, se domnívají, že nepřítomnost odráží dopady pokračujících čistek Xi Jinpinga a svědčí o tom, že dosud plně neovládl armádu.
Ministerstvo obrany čínského komunistického režimu uspořádalo 31. července ve Velkém sále lidu v Pekingu recepci ke Dni armády, připomínanému 1. srpna. Státní agentura Xinhua informovala, že se jí zúčastnil ministr obrany Dong Jun a pronesl projev. Nezmínila však Zhang Shengmina, místopředsedu CMC a vedle Xi Jinpinga jediného zbývajícího člena komise. Oficiální zpráva pouze konstatovala, že akce se zúčastnili „vedoucí představitelé různých útvarů orgánů Ústřední vojenské komise a příslušných vojenských jednotek dislokovaných v Pekingu“.
Dong Jun nastoupil do funkce v prosinci 2023 po pádu bývalého ministra obrany Li Shangfua. Na rozdíl od obvyklé praxe však dosud nebyl povýšen na člena CMC.
Od 20. sjezdu KS Číny v roce 2022 Xi Jinping během čistek odstranil pět ze sedmi členů současné CMC, takže kromě něj samotného zůstal pouze Zhang Shengmin. Z funkcí odstranil také řadu vysoce postavených vojenských představitelů, včetně velitelů a politických komisařů námořnictva, letectva a raketových sil, které považoval za neloajální. Tím vytvořil mocenské vakuum v nejvyšším velení armády, a řada klíčových funkcí zůstává neobsazená.
Podle analytiků, kteří již dříve hovořili s Epoch Times, vyvolaly Xi Jinpingovy čistky rozsáhlou nespokojenost v armádě i odpor uvnitř Komunistické strany Číny.
Čínský analytik Li Linyi působící ve Spojených státech řekl Epoch Times, že podle zavedené praxe KS Číny jsou při účasti na podobných akcích v oficiálních zprávách uváděni pouze představitelé s hodností člena CMC nebo vyšší. Proto byli na předchozích banketech ke Dni armády přítomni úřadující členové CMC a státní média je vždy jmenovala.
„Absence všech členů Ústřední vojenské komise fakticky snížila význam banketu ke Dni armády,“ poznamenal. „Je to především důsledek rozpadu personální struktury komise způsobeného rozsáhlými čistkami Xi Jinpinga.“
Předchozí oficiální zprávy ukazují, že počet vysoce postavených generálů účastnících se každoročního banketu ke Dni armády se v posledních letech postupně snižoval souběžně s čistkami Xi Jinpinga. V roce 2023 byli přítomni čtyři členové CMC, o rok později tři, v roce 2025 dva a letos už pouze ministr obrany Dong Jun, který stejně jako v předchozích dvou letech přednesl projev.
„Je to věrný a konkrétní obraz situace, v níž se Xi Jinping nyní nachází – je izolovaný a opuštěný i svými vlastními spojenci,“ říká pro Epoch Times Yuan Hongbing, čínský právník žijící v australském exilu, který má informátory ve vrcholných kruzích KS Číny.
„Uvnitř stranického aparátu a mezi představiteli v Pekingu koluje šeptem jedno rčení: Spojené státy nemusely udělat vůbec nic. Xi Jinping sám provedl ‚dekapitační úder‘ a zcela zničil velitelskou strukturu PLA, tedy ozbrojené složky Komunistické strany Číny.“
PLA jako „stranická garda“
Politbyro Ústředního výboru KS Číny, nejvyšší stranický řídicí orgán, uspořádalo 30. července, tedy před Dnem armády, společné studijní zasedání zaměřené na národní obranu a armádu. Xi Jinping na něm znovu zdůraznil nutnost zajistit, aby „armáda vždy poslouchala velení strany“.
Rétorika čínské komunistické strany a opakované zdůrazňování, že „armáda vždy poslouchá velení strany“, vyvolávají veřejnou kritiku, protože jsou v rozporu s obecně uznávanou zásadou, že armáda má sloužit státu, nikoli jediné politické straně.
Čínský hudební producent, spisovatel a moderátor Gao Xiaosong v roce 2021 ve svém pořadu „Xiaosong Qitan“ tuto stranickou poučku zesměšnil, když poznamenal, že „armáda, která poslouchá velení strany, se nazývá Schutzstaffel“.
Schutzstaffel (SS), v čínštině překládaná jako „stranická garda“, je německý výraz označující „ochranný oddíl“ nebo „ochranný sbor“. Šlo o jednu z hlavních polovojenských organizací Adolfa Hitlera a nacistické strany v nacistickém Německu.
Gao Xiaosong se následně stal terčem cenzury čínského komunistického režimu. Jeho výrok, že PLA představuje obdobu jednotek SS Komunistické strany Číny, však často citovala zahraniční média a našel odezvu i mezi obyvateli Číny vzhledem k diktátorské povaze čínského komunistického režimu a brutálním zásahům PLA proti obyvatelům Číny.
Příspěvek zveřejněný na zámořském čínském diskusním fóru Pincong vyzval vlády a média po celém světě, aby pro označení Čínské lidové osvobozenecké armády používaly výraz „SS Komunistické strany Číny“. Tento návrh našel podporu i mezi dalšími diskutujícími.
„‚Osvobození‘ je slovo s pozitivním významem, ale posledních několik desetiletí ukázalo, že Komunistická strana Číny čínskému lidu nepřinesla osvobození, nýbrž otroctví, zastrašování a útlak,“ stojí v příspěvku.
„PLA je ještě brutálnější a zlovolnější než nacistické jednotky SS za druhé světové války, přesto si lze jen stěží představit výstižnější označení.“
Yuan Hongbing poznamenává, že Xi Jinping cítí potřebu neustále zdůrazňovat a posilovat absolutní vedení strany nad armádou. Ve skutečnosti se tím podle něj snaží ještě více upevnit absolutní loajalitu celého stranického aparátu včetně armády vůči své osobě.
„Žádný člověk si však nemůže vynutit absolutní loajalitu druhého. Takový požadavek Xi Jinpinga odporuje jak základní lidské přirozenosti, tak základní politické logice,“ dodává.
Podle Yuana je právě proto Xi nucen provádět jednu rozsáhlou čistku za druhou. „Xi Jinping nyní čelí tomu, že zůstal sám a je odříznutý od všech svých někdejších důvěrníků. Může se opírat pouze o rozsáhlý aparát tajných služeb, který udržuje vládu prostřednictvím tajné policie. Takový způsob vlády je však zjevně neudržitelný.“
Yuan zároveň upozorňuje, že Xi při letošním Dni armády znovu zdůraznil nutnost posílit absolutní vedení strany nad armádou, protože „KS Číny je nyní stranou osobní absolutní diktatury Xi Jinpinga“.
„Takzvané přijetí vedení strany znamená přijmout absolutní vedení Xi Jinpinga, vůdce politického gangu Komunistické strany Číny,“ uzavírá.
Na této zprávě se podíleli Luo Ya a Tang Bing.
–ete–
