Ivana Gemzická založila v roce 2022 občanské sdružení Liptovská krajka, které dnes nespojuje jen ženy – krajkářky, ale do procesu paličkování zapojuje každého, kdo má zájem vyzkoušet si něco nového a zároveň tradičního. Během více než tří let působení se jim daří šířit povědomí o tom, že Liptovská paličkovaná krajka je stále živá, organizovat výstavy a také kurzy pro úplné začátečníky. Liptovská paličkovaná krajka získala chráněné zeměpisné označení a také certifikát Produkt Liptova.
Epoch Times: Začněme přímo rokem 2022, kdy vzniklo vaše občanské sdružení. Jak vypadala cesta k jeho založení a co vás k tomu vlastně přivedlo?
Ivana Gemzická: Všechno začalo tím, že mě oslovil Úřad průmyslového vlastnictví s tím, že když se věnuji paličkované krajce a žiji na Liptově, mohla bych založit občanské sdružení, které by pro Liptovskou paličkovanou krajku zaregistrovalo chráněné zeměpisné označení. Mohou jej totiž registrovat pouze sdružení žen, které krajku umějí paličkovat a žijí v daném regionu. To bylo velmi náročné a trvalo to několik let.
Cílem občanského sdružení Liptovská krajka je zaregistrovat ji jako produkt s označením původu, zapsat ji do světového kulturního dědictví UNESCO, rozvíjet krajkářskou uměleckou dovednost a organizovat kurzy či výstavy. Naším cílem je rovněž vydávat propagační materiály, propagovat krajkářství mezi školní mládeží a vyhledávat talenty. Na začátku jsem neměla žádná očekávání. Práce a výzev kolem toho bylo tolik, že na očekávání mi nezbyl prostor.
Z toho vyplývá, že Liptov má svou vlastní, velmi osobitou krajkářskou tradici. Je to tak?
Ano. Přirozená uzavřenost regionu přispěla k uchování tradičních prvků kultury i vzorů. Rozlišujeme vzory z Dolního Liptova (Liptovské Sliače), ze Středního Liptova (Smrečany) a z Horního Liptova (Kokava).
Liptovská paličkovaná krajka se vyvinula jako samostatný druh rolnické krajky. Ačkoli ji ovlivňovala hornická krajka či importované vzory z panských sídel a sakrálních interiérů, odlišuje se vlastní strukturou, barevností, kompozicí a technickými prvky, což potvrzuje její autonomní a starobylý vývoj.
Paličkovanou krajku najdeme i v jiných regionech Slovenska. Jak však vypadá paličkování specificky té liptovské – jaké jsou její charakteristické postupy a techniky?
Liptovská paličkovaná krajka se ručně zhotovuje na válci technikou proplétání, kroucení a vázání nití navinutých na paličkách, případně jejich spojování pomocí háčku. Vyznačuje se hustou vazbou, pevností a precizním zpracováním. V minulosti se paličkovala na „holém polštáři“ bez předlohy – vzory se neopakovaly, vznikaly na základě tvořivosti krajkářky. K výrobě se používají různé druhy přírodních materiálů, zejména bílé nebo nebělené lněné, konopné a bavlněné nitě. Vzory vycházejí ze spojení geometrických tvarů a motivů inspirovaných přírodou, stylizovaných do kompozic se slovanskou symbolikou, jako je kruh či cesta.
Je to krajka mnohopárová, velmi hustá a pevná. Charakteristickým znakem bylo používání kulovitých polštářů uložených v „opálkách“ (košíkách z lísky), což umožnilo jejich přesné přizpůsobení tvaru hlavy, zejména u čepcových krajek. Tento technický postup je pro Liptov specifický. Výroba byla soustředěna v obcích jako Ľubeľa, Konská, Ivachnová, Sielnica, Ploštín, Černová, Likavka, Liptovské Sliače, Smrečany či Kokava. Kombinuje techniku pletení mnohopárové krajky s krajkou páskovou, přičemž pásy pravidelně mění směr a připojují se k širší části výměnou vodicích párů.
Kde všude se dnes s Liptovskou paličkovanou krajkou setkáme? Omezuje se jen na tradiční kroje, nebo ji vidíme i jinde?
Krajky původně sloužily ke spojování pásů látek utkaných na stavech a k ochraně okrajů oděvu. Když se krajka odřela, udělala se nová. Nejkrásnější kusy zdobily čepce. Dnes paličkování vnímáme jako řemeslnou i výtvarnou techniku. Můžeme ji uplatnit při tvorbě oděvních doplňků, šperků, tapisérií nebo obrazů.
Zkoušíte i modernější podoby Liptovské krajky? Je vůbec možné „zmodernizovat“ něco tak tradičního?
To je velmi dobrá otázka. Nenazvala bych to modernizací. Studujeme techniku Liptovské paličkované krajky a používáme ji k vytvoření výrobků, které můžeme prakticky využívat každý den. Například v krajce z čepce vidím část vzoru, která mi připomíná náušnici. Nakreslím si obrys náušnice v přiměřené velikosti a vzorem z čepce ji vyplním. Je to jako bruslení – potřebujete znát techniku, abyste mohli na bruslích ujet 100 metrů. Tradiční krajky s tradičními vzory tvoříme hlavně pro folklórní soubory.
Co všechno se vašemu občanskému sdružení podařilo dosáhnout během více než tří let existence?
Občanské sdružení Liptovská krajka vzniklo v říjnu 2022. Na jaře 2023 jsme krajku registrovali jako výrobek s chráněným zeměpisným označením. V létě 2023 jsme začali vyučovat základy a sestavili první skupinu žen. Významným okamžikem byl 6. prosinec 2023, kdy jsme ve spolupráci s Muzeem Janka Krále v Liptovském Mikuláši a Národopisným muzeem v Liptovském Hrádku otevřeli výstavu „Liptovská paličkovaná krajka žije“.
V roce 2024 jsme byli součástí Noci galerií a muzeí a letního programu pro návštěvníky Muzea Janka Krále. V červnu 2025 jsme získali certifikát Produkt Liptova a v současnosti každý první úterý v měsíci organizujeme v cukrárně EDEN v Liptovském Mikuláši „Setkání přátel paličkované krajky“. Nejnověji jsme v lednu 2026 spustili e-shop s výrobky, které nesou značku Produkt Liptova.
Liptovská paličkovaná krajka je součástí regionálního kulturního dědictví. Bere to tak i veřejnost? Jak ji dnes lidé vnímají?
Liptovská paličkovaná krajka byla velmi málo zviditelňovaná. Ženy už čepce roky nenosí. I tady platí: „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Už čtvrtým rokem usilujeme o to, aby o ní bylo slyšet. Chceme ji zachovat pro budoucí generace, a proto chceme učit paličkovat tradiční vzory především děti. Výrazně by nám pomohlo stálé místo s pracovními soupravami, kam stačí přijít a učit se. Máme i další plány, všechny souvisejí se zachováním vzorů a předáním pokladu, který na Liptově máme.
