Rumunští vodohospodáři o víkendu úspěšně dokončili řízené potopení čtyř přepravních říčních člunů ve snaze zvednout hladinu ramene Dunaje a poskytnout jaderné elektrárně Cernavodă vodu k chlazení reaktorů.
Operace byla dokončena v sobotu 8. srpna kolem 20:20 středoevropského času, uvedla Rumunská vodohospodářská správa (Apele Romane) na svém profilu na Facebooku. Den předtím byly potopeny první dva čluny naplněné kamenivem postupným zaplavováním jednotlivých komor, aby dosedly na dno v požadované poloze asi 500 metrů od vstupu do říčního ramene Bala. Akce trvala dlouho do noci.
Zbývající dva čluny byly potopeny druhý den po sedmihodinové operaci. Čluny byly rozmístěny šikmo vůči proudu, aby vytvořily dva umělé podvodní prahy a omezily odtok vody do ramene Bala. Tím se měla větší část průtoku nasměrovat do starého koryta Dunaje a následně k odběrnému místu elektrárny.
„Účinek operace pocítíme zítra večer a průběhu pondělí,“ napsali vodohospodáři. Odborníci podle nich odhadují, že se hladina zvýší o šest až sedm centimetrů.
První měření zveřejněné v neděli 9. srpna ukázalo, že hladina Dunaje v oblasti Cernavodă během 24 hodin stoupla o čtyři centimetry. Hydrologická předpověď přitom očekávala pokles o čtyři centimetry. Rumunská vláda proto hovoří o čistém zisku osmi centimetrů oproti předpokládanému vývoji – a to už po potopení prvních dvou člunů.
Podle včerejšího tiskového prohlášení vlády tím druhý blok získal nejméně devět dalších dní provozu. Ministerstvo energetiky uvedlo, že zásah „přináší první konkrétní výsledky a přispívá k zachování podmínek nezbytných pro bezpečný provoz druhého bloku v následujícím období“.
Emil Macovei, technický ředitel společnosti Nuclearelectrica, která elektrárnu v Cernavodă provozuje, byl v pátek opatrnější. Pro portál Digi24 prohlásil, že určitého zvýšení hladiny se dosáhlo už bagrováním a odpalováním skal a od potopení člunů si sliboval další dva až tři dny zachování provozu. Úřady očekávají, že hladina Dunaje by se měla začít zvedat po 13. srpnu.
Dlouhotrvající sucho způsobuje na Dunaji problémy jaderným elektrárnám s průtočným chlazením přímo z řeky. Kromě rumunské elektrárny Cernavodă, kde již musel být kvůli nízké hladině odstaven první blok, byla drasticky snížena výroba elektřiny také v maďarské elektrárně Paks. Úplnému odstavení se však elektrárna nakonec těsně vyhnula a z minimálního výkonu 240 MW se dnes začíná obnovovat provoz v jednom z odstavených turbogenerátorů. Ten má vyrobit první elektřinu dnes v noci, oznámil podle Reuters premiér země Péter Magyar.
České jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně se s problémem nedostatku vody zatím potýkat nemusí, protože na rozdíl od průtočného chlazení disponují systémem chladicích věží, kde voda cirkuluje a je čerpána z okolních přehrad.
