Pokud pijete každé ráno kávu, může se váš střevní mikrobiom lišit od mikrobiomu člověka, který kávu nepije. A některé podobné změny se mohou objevovat i u lidí, kteří dávají přednost kávě bez kofeinu.
Změny ve střevním mikrobiomu
Výzkumníci z University College Cork chtěli zjistit, jak káva ovlivňuje osu střevo–mozek. Studie sledovala 62 zdravých dospělých v Irsku, z nichž polovina pila každý den tři až pět šálků kávy s kofeinem.
V průběhu studie vědci sledovali kognitivní funkce, náladu, stres, spánek, zánětlivé procesy a složení střevního mikrobiomu.
U lidí, kteří pili kávu pravidelně, se složení střevního mikrobiomu výrazně lišilo od těch, kteří ji nepili. Některé bakterie se u konzumentů kávy vyskytovaly ve větším množství, včetně Cryptobacterium curtum a bakterií rodu Eggerthella. Obě se podílejí na trávicích procesech, například na metabolismu a recyklaci žlučových kyselin, které napomáhají trávení a vstřebávání tuků.
„Káva mění fyziologii lidí, kteří ji pijí,“ uvedl pro Epoch Times Stefano Gaburro, který má doktorát z neurofarmakologie a neurověd a na studii se nepodílel.
Řada těchto fyziologických změn souvisela se zlepšením nálady, kognitivních funkcí, imunitní činnosti a zdraví střev, některé účinky se však lišily podle toho, zda lidé pili kávu s kofeinem, nebo bez něj.
Změny v metabolitech
Mezi oběma skupinami se lišily také vzorce metabolitů. Metabolity jsou malé molekuly vznikající při rozkladu látek obsažených v potravinách a nápojích, například v kávě, a to jak působením organismu, tak střevních mikrobů. Tyto sloučeniny mohou ovlivňovat zánět, hormony, signalizaci imunitního systému i činnost mozku.
U pravidelných konzumentů kávy vědci zjistili vyšší hladiny několika metabolitů spojených s kávou. Patřil mezi ně například paraxantin, o němž je známo, že má neuroprotektivní a antioxidační účinky, a teofylin, látka spojovaná s protizánětlivým působením a nižším rizikem Parkinsonovy choroby.
Některé metabolity související s kávou se ve studii objevovaly společně s určitými střevními bakteriemi a vzorci kognitivních funkcí. To naznačuje, že káva může ovlivňovat mozek částečně prostřednictvím mechanismů souvisejících s mikrobiomem: mění složení střevních mikrobů a ti následně vytvářejí látky spojované s náladou a kognitivními funkcemi.
„Skutečnost, že káva ovlivňuje duševní zdraví a kvalitu života, může některé lidi překvapit,“ uvedl pro Epoch Times Douglas Kalman, výzkumník v oblasti výživy a odborník na sportovní výživu a nutriční neurovědu, který se studie rovněž neúčastnil.
Tento příznivý účinek může souviset s tím, jak káva prostřednictvím střevního mikrobiomu ovlivňuje tvorbu neurotransmiterů.
O kofeinu je již známo, že podporuje bdělost blokováním adenosinu – látky v mozku, která se během dne hromadí a přispívá k pocitu ospalosti. Blokování adenosinu zároveň nepřímo zvyšuje aktivitu neurotransmiterů spojených s náladou, například dopaminu a serotoninu.
Vědci zjistili také rozdíly v některých látkách ve střevě souvisejících s náladou a signalizací v mozku, včetně GABA, tedy kyseliny gama-aminomáselné. Některých potenciálně prospěšných látek však měli konzumenti kávy naopak méně, což připomíná, že vztah mezi kávou a zdravím mozku není jednoznačně příznivý.
Když lidé zvyklí pít kávu na dva týdny její konzumaci přerušili, snížil se jim krevní tlak, impulzivita i emoční reaktivita. Výrazně se změnilo také složení jejich mikrobiomu a metabolitů, což naznačuje, že účinky kávy na střevní mikrobiom mohou být průběžné a dynamické, nikoli trvalé.
Překvapivý účinek kávy bez kofeinu
Jedním z hlavních zjištění studie podle Gaburra bylo, že několik ukazatelů souvisejících se střevem se měnilo podobně jak u lidí pijících kávu s kofeinem, tak u těch, kteří pili bezkofeinovou kávu. To naznačuje, že některé biologické účinky kávy mohou být způsobeny jinými látkami než kofeinem.
Káva s kofeinem a bez kofeinu měla některé rozdílné a některé společné účinky – a bezkofeinová káva si vedla překvapivě dobře.
Pouze káva s kofeinem byla spojena s nižší ranní hladinou kortizolu, hormonu podílejícího se na reakci organismu při probouzení. Její účinky na bdělost, pozornost a aktivaci odpovídají dobře zdokumentovanému působení kofeinu na mozek. U účastníků, kteří pili kávu bez kofeinu, se naopak zlepšila kvalita spánku, fyzická aktivita a výsledky v testech učení.
U obou skupin se snížila míra stresu, depresivních příznaků a zánětlivých reakcí. Laboratorní testy rovněž ukázaly slabší zánětlivou reakci imunitních buněk u obou skupin.
Studie naznačuje, že káva bez kofeinu může mít příznivý vliv také na učení a paměť.
„Mohlo by to souviset s polyfenoly obsaženými v kávě,“ uvedl Kalman.
Káva kromě kofeinu obsahuje stovky biologicky aktivních látek, včetně polyfenolů a fenolových kyselin. Tyto rostlinné sloučeniny mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti a předpokládá se, že se podílejí na řadě zdravotních účinků kávy. Některé z nich zároveň slouží jako potrava pro prospěšné střevní mikroorganismy.
„Není to jen příběh o kofeinu. Je to příběh o kávě,“ uvedl Gaburro.
Pro lidi citlivé na kofein je to podstatná informace.
„Ti, kteří přejdou na kávu bez kofeinu, stále získávají většinu účinků souvisejících s polyfenoly,“ uvedl.
Káva není doplněk stravy
Odborníci však varovali před tím, aby byla káva považována za doplněk stravy určený ke zlepšení zdraví střev nebo mozku.
Účinky zaznamenané ve studii byly mírné. Studie navíc zahrnovala pouze zdravé dospělé ve věku 30 až 50 let a statistické souvislosti nejsou totéž co prokázané biologické mechanismy. Gaburro například upozornil, že množství GABA naměřené ve vzorcích stolice nelze ztotožňovat s aktivitou GABA v mozku.
„Káva je potravina. Není to doplněk stravy ani lék na předpis,“ uvedl Gaburro.
Výsledky studie poskytují určité uklidnění v tom, že umírněná konzumace kávy se pro většinu zdravých dospělých jeví jako vhodná. A ti, kteří přešli na bezkofeinovou kávu, se možná vzdali méně zdravotních účinků, než si mysleli.
–ete–
