Ústavní soud odmítl stížnost energetické skupiny ČEZ proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu (NSS) a Krajského soudu v Brně, které potvrdily oprávněnost kontroly Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v sídle ČEZ v září 2024.
Vyplývá to z červencového usnesení Ústavního soudu. ČEZ nechtěl rozhodnutí komentovat, uvedla dnes ČTK. Společnost pouze zdůraznila, že samotné šetření ÚOHS nakonec žádné nezákonné jednání nezjistilo.
Zástupci ÚOHS vyrazili do sídla ČEZ a dalších energetických společností v září 2024 na základě tří anonymních udání. ČEZ, EP Energy a Veolia Energie podezíral úřad z uzavírání kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny. S firmami zahájil také správní řízení, které ale letos v dubnu zastavil, protože se mu ze získaných materiálů nepodařilo existenci dohod prokázat.
ČEZ oprávněnost místního šetření neúspěšně napadl postupně u Krajského soudu v Brně a u NSS. Energetická společnost stížnost podala s tvrzením, že šetření úřadu bylo protiústavní, „protože ÚOHS nedostatečně prověřil anonymní podněty, jimiž šetření odůvodnil, a postupoval excesivně co do věcného a časového rozsahu šetření“. Oba soudy ale zásah potvrdily jako oprávněný. Ústavní soud se s jejich závěry ztotožnil a ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
„Místní šetření ÚOHS jsou významným nástrojem k ochraně hospodářské soutěže v České republice. Aby byl zachován jejich účel, nelze na ÚOHS při posuzování důvodů pro šetření klást nepřiměřené nároky. Účelem místního šetření je teprve shromáždit podklady a důkazní materiál nezbytný k ověření podezření a k případnému prokázání protisoutěžního deliktu v následném řízení. Podstatně vyšší důkazní standard je pak nezbytný až při případném prokazování deliktu,“ uvedla v rozhodnutí předsedkyně senátu Dita Řepková.
Podezření z uzavírání kartelových dohod se týkalo mechanismu, který se běžně používá k motivaci pro investice do zelených technologií. Stát vyhlásí, jak velký výkon hodlá podpořit, a investoři pak nabízejí, za jak vysokou dotaci na vyrobenu megawatthodinu elektřiny jsou ochotni novou kapacitu vybudovat, přičemž vítězí nejnižší nabídka. V případě kartelové dohody by se aktéři dohodli na co nejvyšší ceně za vyrobenou elektřinu.
V první české aukci v červenci 2024 poptávalo ministerstvo průmyslu a obchodu nové či modernizované kogenerační elektrárny, tedy zdroje na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, nad jeden megawatt výkonu. Ty mají být spuštěny do konce roku 2029.
