Zatímco český předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) odcestoval na oficiální návštěvu Číny v Šanghaji, aby ukázal ochotu současné vlády vést tzv. pragmatickou spolupráci s Komunistickou stranou Číny, začala čínská strana realizovat svůj vlastní přístup sbližování s Českou republikou. Jednu z předních českých sinoložek navštívila nezvaná čínská delegace, aby jí „vysvětlila“ současnou politiku vládnoucího režimu.
Podle sinologa a tibetanisty Davida Gardáše využil čínský režim návštěvu Tomia Okamury k demonstraci vlastních postojů a síly. Vyhlásil, že Česká republika musí praktikovat mlčení v otázkách provincie Xinjiang (Sin-ťiang) a akcí režimu proti tamní ujgurské komunitě, zásahů proti komunitě Tibeťanů a následovat čínskou stranickou „politiku jedné Číny“ v otázce Taiwanu.
Několik týdnů před Okamurovou návštěvou došlo v Číně k zatčení českého obchodníka, které má podle Gardáše sloužit jako páka na propuštění v Česku zadrženého čínského novináře obviněného z „neoprávněné činnosti pro cizí moc“.
Další reakce čínské strany na akt sbližování české vládní reprezentace přišla až po návratu Okamury z Číny. Přední českou sinoložku Olgu Lomovou, která působí v rámci Karlovy univerzity, kontaktovala čínská lektorka, která podle Lomové „kdysi“ na univerzitě „učila v rámci mezivládní dohody“, s tím, že „už je v důchodu a přijede do Prahy navštívit místa, která jí přirostla k srdci, a setkat se s někdejšími kolegy“.
Nezvaná delegace
„Byla jsem na Moravě a neplánovala cestu do Prahy a řekla jsem jí to. Nakonec ze mě vymámila adresu mého pobytu na Moravě. Myslela jsem, že nepřijede, vědouc, že cesta sem veřejnou dopravou z Prahy s jedním přestupem trvá obvykle pět a půl hodiny. O týden později se objevila u nás na zápraží v doprovodu naší bývalé studentky a dvou mladších Číňanů, prý kolegů z jedné šanghajské univerzity, kteří s ní cestují za krásami České republiky,“ popisuje situaci sinoložka na stránkách projektu Sinopsis.
„Trochu mě to zaskočilo, ale protože vím, jak neradi Číňané cestují sami, neměla jsem zpočátku žádné podezření,“ píše sinoložka s tím, že návštěvníky pozvala do domu k nezávazné diskusi.
„Konverzace, kterou vedla hlavně ta neznámá dvojice, rychle nabrala politický směr. Proč prý jsou Češi tak protičínští? Ujistila jsem je, že Češi jsou přátelský národ, ale nemají rádi komunisty,“ popisuje Lomová. „A vylíčila jsem jim kauzu s restartem česko-čínských vztahů za prezidenta Zemana, v jejímž centru byl čínský podvodník Ye Jianming (Jie Ťien-ming) dobře napojený na komunistické orgány. Nikdy o něm prý neslyšeli, a možná opravdu ne.“
Fascinující doklad o tom, jak Komunistická strana Číny mobilizuje akademiky, aby prováděli ideově výchovnou práci i v zahraničí.
— Olga Lomová, sinoložka
Nakonec se ale podle české sinoložky ukázalo, že dva nečekaní návštěvníci nejsou učitelé čínštiny ani čínské literatury, ale „mezinárodních vztahů“ a „národnostní politiky“ na Univerzitě Tongji v rámci fakulty marxismu, v Centru pro aktuální situaci a politiku. To znamená, že vyučují na povinných kurzech „politické výchovy“, která je obdobou kurzů marxismu-leninismu v bývalém Československu. „Cílem těchto kurzů je, slovy nařízení Ústředního výboru Komunistické strany Číny, ‚aby studenti podporovali Komunistickou stranu Číny, rozuměli její linii a směřování‘,“ vysvětluje sinoložka.
Nezvaná delegace, která měla vážit cestu letadlem z Číny a pět hodin po silnici z Prahy, měla Lomovou ujišťovat, že nový čínský „zákon o etnické jednotě“ není dalším krokem čínského režimu ke kulturní genocidě národnostních menšin a legalizující násilné asimilace Tibeťanů, Ujgurů, Mongolů a dalších.
„Diskuze byla obšírnější, oba profesoři různě mlžili, zdůrazňovali, že nejsou členy strany, že jejich rodiče zažili perzekuci za Kulturní revoluce a tak vůbec. Po dvou hodinách konverzace se sebrali a jeli zpátky do Prahy, prý mají najaté auto i se šoférem,“ uvádí sinoložka. „Nad námi se tyčil spektakulární vranovský zámek, ale o návštěvu zájem neprojevili. Fascinující doklad o tom, jak Komunistická strana Číny mobilizuje akademiky, aby prováděli ideově výchovnou práci i v zahraničí. Sinologové jsou první na ráně, ostatně návštěvníci vyzvídali, kde a kdo v České republice učí čínštinu, a chtěli kontakty, že prý hodlají oslavit českou sinologii v knižní publikaci.“
Po odjezdu zjistila, že profesor Liu Qian není jen řadovým učitelem „marxismu“, ale také ředitelem Centra ideově politické výchovy a působí v Centru pro teorii Xi Jinpingova (Si Ťchin-pingova) učení socialismu s čínskými rysy pro novou éru.
Problematický režim
Studie univerzity Cambridge ukazují, že čínský režim investuje stále větší částky na takzvanou vnitřní bezpečnost, tedy na financování složek zaměřených na udržování „vnitřní stability“. Spadá pod ní také boj čínského režimu proti vybraným náboženským a etnickým skupinám na území Číny, ale i proti obhájcům lidských práv, demokratickým aktivistům nebo kontrola zahraničního tisku a podobně.
Falun Gong
Jednou z nich je duchovní hnutí Falun Gong, jehož hlavními rysy jsou meditativní energetická cvičení a nauka o kultivaci charakteru. V roce 1999 se mělo podle odhadů věnovat Falun Gongu v Číně 70–100 milionů lidí, přičemž počet členů komunistické strany v té době čítal pouze 60 milionů.
Komunistická strana tuto skupinu tvrdě potlačuje od července 1999 dodnes. Lidskoprávní organizace hlásí několik tisíc potvrzených obětí na životech, miliony lidí internovaných v pracovních táborech, záchytných centrech a věznicích. Dle nezávislých vyšetřovatelů jsou zadržení zneužívaní i k násilnému odběru orgánů. Lidskoprávní organizace považuje zadržované příznivce Falun Gongu za vězně svědomí. Parlamentní uskupení po celém světě, včetně českého Senátu, opakovaně vyzývala k jejich propuštění a ukončení násilných represí.
Sin-ťiang a Ujgurové
Další pronásledovanou skupinou jsou etničtí Ujgurové ve Východním Turkestánu, který čínská strana označuje jako Xinjiang (Sin-ťiang, Nové území). OSN v minulých letech potvrdila, že na tomto území došlo k zadržení a internaci milionu Ujgurů do pracovních táborů. Nový zákon o „etnické jednotě“ a profesor, který navštívil Lomovou, se podle ní podílejí na kulturní genocidě Ujgurů.
Šanghajská Univerzita Tongji, kde profesor působí, se podle sinoložky zabývá mimo jiné i otázkou soustředění „zdrojů z oblasti marxistické teorie, filosofie, sociologie, architektury, urbanismu, zahradní architektury, designu a managementu“, aby pomocí toho přispěli k vytvoření „slitiny vědomí společenství čínského národa“. To podle ní zahrnuje také mapování a rušení historických památek souvisejících s místními etniky a jejich nahrazování sochami a architekturou podporující sjednocení etnik pod jednotnou kulturu pod vládou komunistické strany.
Tibet a dalajláma
Čínský režim okupuje Tibet od roku 1950 a podle ředitele projektu Sinopsis Martina Hály je „jedním z klíčových geopolitických uzlů v Eurasii s dalším dopadem i na situaci v Indo-Pacifiku, a tudíž i na geopolitickou situaci v celém světě“. Komunistická strana Číny bedlivě střeží veškeré diskuse o geopolitické, kulturní a náboženské otázce Tibetu a provádí na území kulturní genocidu s cílem vyhladit jazyk a kulturu původního etnika a nahradit ho jednotnou kulturou pod vedením komunistické strany.
V roce 1995 čínské úřady unesly tehdy šestiletého 11. pančenlamu, druhého nejvyššího představitele tibetského buddhismu po dalajlamovi, a na jeho místo dosadili vlastního adepta. Jeho únos je podle sinologa Davida Gardáše strategický mocenský „tah“, který má komunistické straně umožnit nahradit tibetského duchovního vůdce dalajlámu vlastním adeptem.
Taiwan
Ostrovní stát Taiwan je v podstatě pozůstatkem vlády Čínské republiky, kterou Komunistická strana Číny svrhla v ozbrojeném puči v roce 1949. Tehdejší vláda Čínské republiky spolu se zbývající armádou uprchly na ostrov. Komunistická strana poté vyhlásila na pevnině Čínskou lidovou republiku a ustavila totalitní vládu, zatímco Taiwan se postupem času vydal cestou demokratických voleb.
Komunistická strana Číny vyrůstala na území Číny za finanční a mentorské podpory sovětských bolševiků. Když dostatečně vojensky zesílila, podnikla několik pokusů o ozbrojené převzetí moci. Dnes otevřeně prezentuje své záměry anektovat ostrovní stát a provádí nezákonné aktivity při zabírání částí Jihočínského moře. Téma zachování nezávislosti Taiwanu je významným geopolitickým, ekonomickým i bezpečnostním tématem na mezinárodní scéně.
