Nové doporučení Americké kardiologické asociace upozorňuje, že účinky kávy závisí na způsobu přípravy, množství i zdravotním stavu člověka.
Lékaři po dlouhá léta doporučovali pacientům se srdečními potížemi, aby se kávy vzdali. Americká kardiologická asociace (AHA) nyní říká něco jiného: podle jejího nového vědeckého stanoviska je pro většinu dospělých bezpečných až pět šálků kávy denně – a káva může mít dokonce ochranné účinky.
Stanovisko, které vychází z přehledu nejnovějších výzkumů, spojuje umírněnou konzumaci kávy s nižším rizikem vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, srdečního selhání, fibrilace síní (nepravidelného srdečního rytmu) a diabetu 2. typu.
Pro kardiologa dr. Afshina Emraniho byla tato zpráva povzbudivá.
„V posledním desetiletí se důkazy postupně odklánějí od dřívějšího přesvědčení, že káva srdci škodí,“ podotkl Emrani pro Epoch Times.
Lékař poznamenal, že starší studie, které dávaly kávu do souvislosti se srdečními problémy, často dostatečně nezohledňovaly další faktory, například kouření, jež mohly výsledky zkreslit.
Doktor Gregory M. Marcus, jenž předsedal výboru AHA připravujícímu toto stanovisko, vysvětlil, že jeho členy nepřekvapilo samotné zjištění o bezpečnosti kávy. Překvapilo je však, jak konzistentně údaje ukazovaly na její skutečné přínosy.
„Velmi nás překvapilo, jak převážná část údajů svědčila ve prospěch ochranných účinků u celé řady kardiovaskulárních rizikových faktorů i velmi rozdílných kardiovaskulárních onemocnění,“ napsal Marcus deníku Epoch Times v e-mailu.
Hlavní závěry
Mezi hlavní závěry stanoviska patří:
Až pět šálků kávy denně, každý o objemu přibližně 240 mililitrů, představuje pro většinu dospělých bezpečné množství.
Filtrovaná káva, včetně překapávané kávy a kávy připravované metodou pour-over, může být z hlediska hladiny cholesterolu vhodnější než nefiltrované způsoby přípravy, například ve french pressu nebo turecká káva.
Nejlepší je černá káva, protože cukr, smetana a ochucené sirupy pravděpodobně část jejích přínosů snižují.
Energetické nápoje nejsou totéž co káva, protože mohou zvyšovat krevní tlak a jejich účinky nepotvrzuje srovnatelné množství výzkumů.
Většina zjištění pochází z observačních studií. To znamená, že ukazují silnou souvislost, ale nedokazují, že právě káva tyto přínosy způsobuje.
Jednou z nejužitečnějších částí nového stanoviska je podle Emraniho právě jeho nuancovaný pohled.
„Namísto toho, aby kávu jednoduše označovalo za ‚dobrou‘ nebo ‚špatnou‘, uznává, že její účinky závisejí na konzumovaném množství, způsobu přípravy a konkrétním člověku,“ zdůraznil.
Záleží na způsobu přípravy
Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda je káva prospěšná, je způsob její přípravy – a především to, zda se filtruje. Kávová zrna obsahují olejovité sloučeniny rozpustné v tucích zvané diterpeny, o nichž je známo, že mohou významně zvyšovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu. Papírový filtr je téměř všechny zachytí, a právě proto odborníci považují překapávanou kávu a metodu pour-over za bezpečnější volbu.
Při nefiltrovaných způsobech přípravy, jako je skandinávská vařená káva, turecká či řecká káva nebo french press, naopak tyto látky přecházejí přímo do nápoje.
Poněkud překvapivě vykazuje velmi nízký obsah diterpenů také instantní káva, takže může být vhodnou volbou pro lidi, kteří si hlídají hladinu cholesterolu.
Záleží i na zdroji kofeinu
Kofein lidé přijímají v mnoha podobách – z kávy, slazených nealkoholických nápojů i energetických nápojů – a z hlediska zdravotních účinků nesmírně záleží na jeho zdroji. Přínosy popsané ve stanovisku se vztahují konkrétně na kávu.
U energetických nápojů se naopak ukázalo, že u zdravých dospělých významně zvyšují systolický i diastolický krevní tlak. Stanovisko současně uvádí, že extrakt ze zelených kávových zrn může obě hodnoty krevního tlaku snižovat, zejména u lidí, kteří je mají už na začátku zvýšené. To ukazuje, že kofein nelze chápat jako jednoduchou látku s jednotnými účinky.
Podle Emraniho proto neexistuje jedno doporučení vhodné pro všechny.
„Genetika, zdravotní stav, užívané léky i individuální citlivost ovlivňují, jak člověk na kofein reaguje,“ vysvětlil.
Přínosy přesahují samotný kofein
Jedním z nejjednoznačnějších závěrů stanoviska bylo, že káva snižuje riziko diabetu 2. typu.
Pozoruhodné je, že se tento přínos objevil jak u běžné kávy, tak u kávy bez kofeinu.
Káva obsahuje stovky přirozených rostlinných látek, včetně antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před poškozením, podporují zdraví cév, omezují zánět a pomáhají tělu účinněji využívat inzulin, upozornil Emrani.
„Protože se mnohé z těchto přínosů objevují také u lidí, kteří pijí kávu bez kofeinu, důkazy výrazně naznačují, že ochranné účinky kávy vycházejí z jejího celkového přirozeného chemického složení, nikoli pouze z kofeinu,“ dodal.
Paradox krevního tlaku
Právě zde začínají být výsledky poněkud překvapivé. U lidí, kteří měli na začátku zdravý krevní tlak, bylo pití jednoho až tří šálků kávy denně spojeno s mírně vyšším rizikem, že se u nich časem rozvine vysoký krevní tlak. Konzumace více než tří šálků denně však naopak vykazovala spojitost s nižším rizikem.
Na první pohled je tento výsledek překvapivý vzhledem k tomu, jak kofein na tělo působí. Jde o silný stimulant ovlivňující centrální nervový systém, který zejména bezprostředně po požití zvyšuje krevní tlak i srdeční frekvenci.
Emrani zdánlivý rozpor objasnil tím, že lidé, kteří pijí kávu pravidelně, si vůči tomuto krátkodobému vzestupu vytvoří značnou toleranci.
Z dlouhodobého hlediska se podle něj vliv na krevní tlak vyrovnává a u pravidelných konzumentů může být výsledný účinek dokonce příznivý.
„Připomíná nám to, že krátkodobé fyziologické účinky ne vždy předpovídají dlouhodobé zdravotní výsledky,“ podotkl.
Jak interpretovat observační zjištění
Stanovisko jasně uvádí, že většina zjištění pochází z observačních studií, které nedokážou prokázat přímou příčinnou souvislost. V observačních studiích výzkumníci sledují, co se přirozeně děje, aniž by účastníkům poskytovali léčbu nebo měnili jejich chování.
Někteří odborníci užitečnost observačních studií zpochybňují. Doktor Vinay Prasad – lékař, profesor, autor a bývalý vysoký vládní představitel – tak učinil v nedávném příspěvku na platformě Substack věnovaném novému stanovisku.
„Naprostou většinu údajů prezentovaných v dokumentu tvoří observační studie. U tak běžné složky stravy a tak běžných zdravotních výsledků jsou tyto studie k ničemu,“ napsal.
„Pokud se chcete spoléhat na observační studie výživy, můžete si rovnou vykládat tarotové karty.“
Jiní odborníci je však považují za důležitou součást širšího souboru důkazů.
Emrani míní, že observační studie bychom sice měli vykládat opatrně, neměli bychom je však zavrhovat.
Co to znamená pro milovníky kávy
Pro Emraniho tento posun mění i způsob, jakým o kávě hovoří se svými pacienty.
Nyní jim říká: „Pokud máte rádi přiměřené množství čisté filtrované kávy a nezpůsobuje vám žádné potíže, není důvod s ní přestávat – a může být dokonce součástí životního stylu prospívajícího srdci.“
Stanovisko definuje umírněnou konzumaci jako nejvýše 400 miligramů kofeinu denně, tedy přibližně tři až pět šálků kávy o objemu 240 mililitrů.
Pacienty zároveň vybízí, aby se soustředili na celkový životní styl. Největší přínos pro srdce podle něj stále přináší udržování zdravé tělesné hmotnosti, kvalitní strava, dostatek spánku, nekouření a udržování krevního tlaku a cholesterolu pod kontrolou.
Marcus, který se věnuje také pacientům s fibrilací síní, prohlásil, že díky těmto zjištěním je nyní více nakloněn tomu, aby pacientům, kteří mají kofeinové nápoje rádi, dovolil v jejich konzumaci pokračovat. Zároveň však stanovuje jasnou hranici.
„Důkazy zatím nejsou dostatečné na to, abychom lidem, kteří o kofein nemají zájem, doporučovali s jeho konzumací začít, ani abychom komukoli radili příjem kofeinu zvyšovat,“ varoval.
Pro miliony lidí, kteří začínají den šálkem kávy, tak může být jejich ranní nápoj zase o něco příjemnější, poznamenal Emrani.
„Kávu si teď můžeme dopřát s trochu menšími výčitkami – a možná i s větším vědomím, že jedno z nejprostších životních potěšení může zároveň podporovat dlouhodobé zdraví,“ uzavřel.
–ete–
