Nařízení EU o obalech a obalových materiálech známé pod zkratkou PPWR platí teprve od 12. srpna 2026 a za tu dobu je středobodem nemalé kritiky a kontroverzí. Několik dní před vstupem v platnost se ozvaly Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) i Hospodářská komora, které nařízení vytkly, že nemá nastavena detailní pravidla a přináší podnikům řadu nejasností a zbytečných nákladů. Velcí hráči na trhu však nejsou jediní, kdo si stěžuje.
Drobní řemeslníci, umělci a tvůrci závislí na prodeji svých výrobků do jiných evropských zemí brojí proti nové legislativě EU také. Tvrdí, že takto nastavená legislativa pro ně představuje riziko přežití.
Hrnčíř Petr Jurníček se věnuje keramice už zhruba třicet let. Specializuje se výrobou na zakázku pro restaurace a čajovny. Jeho byznys je však nyní ohrožen, protože PPWR určuje nejenom řadu nových povinností, jako je dokládat původ obalového materiálu nebo vykazovat množství lepící pásky použité na balení zásilek, ale zejména také úhradu poplatků za likvidaci obalového odpadu, sdělil pro Epoch Times.
Poplatek sice nemusí platit v Česku, kde bydlí a podniká, ale v každém státě EU, kam svou produkci zasílá, by se měl podle nařízení EU zaregistrovat a zaplatit tam poplatek ve výši několik stovek euro podle dané země.
„Ve chvíli, kdy budu chtít poslat balíček za 250 euro na Slovensku, tak se musím zaregistrovat a zaplatit poplatek 380 euro za likvidaci těch odpadů, které tam hypoteticky budu posílat. No, proč bych to dělal?“ pozastavuje se Jurníček nad novými pravidly. Aby se mu to vyplatilo, musel by ke slovenských zákazníkům posílat daleko větší objemy zboží.
Proto také někteří drobní prodejci omezují přehraniční zásilky na státy, kde mají největší klientelu. Pan Martin, který si nepřál zveřejnit své příjmení a který se živí prodejem keramiky a čaje, již své zahraniční zákazníky informoval, že od 12. srpna posílá zásilky jen do Česka a Německa.
„Zůstala mi jen Česká republika a ještě jsem se zaregistroval v Německu, protože tam je benevolentnější politika. Pokud jste úplně malý dodavatel a pošlete tam za rok třeba 30 balíků, tak zaplatíte 40 EUR, plus samozřejmě musíte dělat výkazy,“ vysvětlil pan Martin pro Epoch Times.
Dodal, že ostatní země účtují poplatky daleko větší a navíc se platí za kalendářní rok, takže například registrace na Slovensku by se mu pro letošek už nevyplatila, podotkl.
„Kdybych chtěl jako dosud posílat do všech evropských zemí, tak ta registrace vychází snad na nějakých 800 000 Kč. To je pro malé podnikatele, jako jsem já, likvidační. Pro mě to znamená momentálně nějakých minus 25 % obratu,“ svěřil se.
Rebelové
Jurníček, který se označuje za rebela, se však rozhodl předpis ignorovat. A není sám, tvrdí. „Naše komunita, což jsou výrobci keramiky, obchodníci s čajem, obchodníci s čajovou keramikou, jsme se tiše mezi sebou dohodli na tom, že to nebudeme respektovat, protože je to nesmysl. Navíc není žádný kontrolní nástroj, který by nás mohl potrestat,“ řekl Epoch Times.
Obalová legislativa z Bruselu má podle něj správný záměr omezit příval zboží z čínských platforem jako Temu, Aliexpress apod., jen zahrnula i mikrobyznysy, což považuje za nechtěný „přehmat“ Evropské komise. „Asi to tak nemysleli. Prostě se jim to jenom nepovedlo, nezamysleli se a vylili vaničku i s dítětem. Kdyby se jednalo o lobby a o cílenou likvidaci malých podnikatelů, tak jde a dokonalý způsob. Je to v podstatě vražda,“ poznamenal.
Keramik v Česku prodá asi jen 15 procent své produkce, zbylé výrobky zasílá do 10-12 evropských zemí. Přijít o tyto zákazníky by pro něj byla „okamžitá likvidace“, sdělil a dodal: „Vemte si, že vám někdo jen tak zařízne 75 až 80 procent vašich příjmů. Z toho fakt nemáte dobrou náladu. Pro desetitisíce evropských mikrobyznysů je to vlastně výpověď ze dne na den.“
Petice
Čeští řemeslníci a umělci nejsou jediní, kdo by obalovým nařízením přišel o živobytí. Spontánně proto vzniklo hnutí European Micro Enterprises Movement a blesková petice ze začátku srpna iniciovaná slovenskou umělkyní Jeanette Koňarčíkovou přinesla během týdne 55 tisíc podpisů. K 17. srpnu měla petice již přes 65 tisíc podpisů. Drtivá většina z nich jsou přitom sami mikropodnikatelé anebo jejich příznivci.
Petice dostupná na serveru Change.org je adresovaná orgánům EU a podle slov organizátorů byla podstoupena Petičnímu výboru Evropského parlamentu (PETI). Na mohutnou kampaň na Instagramu, která radí okomentovat nové obalové regulace na speciálních stránkách Evropské komise, zareagovala dokonce samotná komise vyjádřením z 12. srpna.
„Včera Evropská komise v komentářích na Instagramu a dalších sociálních sítích uvedla, že se touto záležitostí zabývá a doporučuje členským státům, aby se zdržely ukládání pokut,“ napsali organizátoři v aktualizaci dění kolem petice.
Zároveň však organizátoři nabádají k opatrnosti v optimismu s tím, že jde pouze o doporučení. „Vzhledem k tomu, že dodržování a prosazování předpisů o rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) je v jednotlivých členských státech řízeno samostatně, není toto prohlášení právně závazné. Místní vnitrostátní orgány nejsou povinny se jím striktně řídit, a proto musíme vyvíjet tlak i nadále, dokud nebudou formálně schváleny oficiální, právně závazné výjimky,“ píše se v aktualizaci.
Komise se má věcí zabývat opět v říjnu. Do té doby se dotčení řemeslní umělci mohou zapojit do průzkumu, který umožní Sdružení evropských uměleckých řemesel (European Crafts Alliance) připravit detailnější data pro podzimní lobbying v Bruselu.
Co chtějí, my už děláme
Pro Jurníčka je paradoxem, že evropské orgány prakticky trestají živnostníky, kteří své zboží ekologicky již balí. „Obrovská většina těch lidí dobrovolně, z vlastního rozhodnutí, balí výrobky naprosto ekologicky a přesně do žádaných materiálů. Děláme svou práci většinou proto, že to máme rádi, nikdo z nás na tom nebohatne. A spousta těchto lidí, to jsou pletači, kováři, švadleny, já nevím co všechno, s tím tak tak vyjdou. “ uvedl.
Doporučení komise zatím neudělovat pokuty keramik vítá a vidí jej jako potvrzení svého „rebelského“ přístupu, který se ukázal jako správný. Výsledky politických debat v říjnu však bude vyhlížet pozorně. Podle něj by bylo nejlíp, „kdyby se na nás úplně vykašlali a nechali nás žít, už tak to máme dost těžké“. Má-li se platit nějaký poplatek, uvítal by jeden jediný v rozumné výši pro všechny členské státy EU anebo nastavit minimální obrat, od něhož se bude poplatek hradit.
Snahy o změnu pravidel obalové legislativy bude netrpělivě sledovat i pan Martin. Pakliže se nic nezmění, nastane vybírání cílových států. „V podstatě se budu muset od prvního první (1. ledna 2027 – pozn. redakce) rozhodnout, které trhy mi stojí za to, abych tam investoval peníze, a budu doufat, že budu schopen tam prodat natolik, aby se mi to za ten rok vrátilo,“ prohlásil. Další možností je podle něj účtovat svým odběratelům vyšší poplatky za balné, což však může snížit jeho konkurenceschopnost i objem zakázek.
