Evropská komise a konsorcium SpaceRISE podepsaly 7. srpna 2026 implementační dohodu pro projekt IRIS² (Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite). Evropský projekt bezpečné satelitní komunikace za 15,6 miliard eur se tím posouvá do realizační fáze. Zároveň se ukazuje, že výsledná konstelace bude podstatně větší, než se původně předpokládalo.

O současné podobě dohody se jednalo od ledna letošního roku. Podle Evropské kosmické agentury se na stole ocitlo hned několik otázek, od technického uspořádání systému a jeho kapacity přes harmonogram nasazení až po cenu a investice soukromých provozovatelů.

Nově má IRIS² tvořit 348 družic. Na nízké oběžné dráze Země jich má být 330, dalších 18 pak na střední oběžné dráze. Architektura přitom nemusí zůstat pouze u tohoto počtu. ESA připouští také další volitelné prvky určené pro specifické mise.

Podle současného harmonogramu mají být první družice na orbitu v roce 2029. Služby pak budou do provozu uváděny postupně od roku 2030.

Větší konstelace pro bezpečnostní využití

Evropská komise chce jejich prostřednictvím především zvýšit kapacitu pro obranné, bezpečnostní a krizové využití systému. Větší počet družic má současně zvýšit odolnost celé konstelace.

Změna není pouze otázkou počtu družic. Kapacita zabezpečené vládní komunikace se má oproti původnímu návrhu zvýšit o 60 procent v rámci Evropské unie a o 54 procent celosvětově. V praxi tak má IRIS² nabídnout větší prostor pro komunikaci v situacích, kdy je během krizových nebo záchranných operací potřeba bezpečné spojení.

Právě bezpečnostní využití patří mezi hlavní důvody, proč Evropská unie vlastní satelitní komunikační infrastrukturu buduje.

Bezpečná komunikace

Podle unijního nařízení mají být služby IRIS² určeny především pro vládní uživatele. Smyslem je podporovat ochranu kritické infrastruktury, krizové řízení, dohled, bezpečnostní a obranné činnosti nebo vnější aktivity Evropské unie. Současně se uvažuje i o částečném komerčním využití.

Unijní nařízení zároveň počítá s využitím satelitní komunikace v situacích, kdy jsou pozemní komunikační sítě nedostupné, omezené nebo narušené. Mezi příklady uvádí fyzické a kybernetické útoky, nehody a přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy. Mimo členské státy EU jsou do projektu zapojeny také Norsko a Island.

Bezpečnost systému má být založena také na pokročilých šifrovacích technologiích včetně kvantové kryptografie. Cílem projektu IRIS² je doplnit a integrovat kapacity evropského systému GOVSATCOM, který od ledna 2026 zajišťuje bezpečnou satelitní komunikaci pro vládní uživatele.

IRIS² ale nemá sloužit pouze vládám a bezpečnostním složkám. Evropská unie počítá také s využitím systému v místech, kde je klasická pozemní infrastruktura obtížně dostupná nebo ekonomicky nevýhodná. Týká se to například odlehlých oblastí Arktidy.

Kooperace veřejného a soukromého sektoru

Tak rozsáhlý systém ovšem nebude financovat ani provozovat pouze Evropská unie. IRIS² vzniká jako veřejně-soukromý projekt, na jehož výstavbě a provozu se podílí také průmysl. Evropská komise v prosinci 2024 oznámila uzavření dvanáctileté koncesní smlouvy na vývoj, vybudování, nasazení a provoz systému s konsorciem SpaceRISE. Konsorcium tvoří tři evropské satelitní společnosti SES, Eutelsat a Hispasat. Mezi hlavní průmyslové partnery budou patřit společnosti Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space, OHB, Telespazio, Deutsche Telekom, Orange, Hisdesat a Thales SIX.

Tři členové konsorcia SpaceRISE společně přispějí do programu až 4 miliardami eur, což spolu s 11,6 miliardami eur veřejných investic Evropské komise a Evropské kosmické agentury (ESA) zvyšuje celkovou částku na celkových 15,6 miliardy eur, informoval 7. srpna server Space News s odvoláním se na HispaSat.

Na přípravě systému se vedle Evropské komise, ESA, členských států a průmyslových společností podílí také Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Právě její role bude významná zejména při převodu vyvíjené infrastruktury do skutečně poskytovaných služeb.

„Implementační fáze IRIS² představuje významný krok vpřed pro evropský vesmírný sektor a ekosystém bezpečné konektivity. EUSPA bude hrát klíčovou roli při zajišťování toho, aby potřeby vládních uživatelů zůstaly v centru vývoje služeb, a zároveň se bude připravovat na bezpečné poskytování, provoz a akreditaci služeb, které bude IRIS² poskytovat,“ uvedl 7. srpna výkonný ředitel EUSPA Rodrigo da Costa.

Na oběžné dráze však bude pouze část celého systému. IRIS² bude vyžadovat také rozsáhlou pozemní infrastrukturu, která zajistí řízení družic a propojení se stávajícími komunikačními sítěmi. Evropská komise již v roce 2024 rozhodla o umístění kontrolních center ve Francii, Itálii a Lucembursku.

ESA přitom bude zajišťovat technický dohled nad vývojem, kvalifikací a ověřováním systému na oběžné dráze a spolupracovat s Evropskou komisí, EUSPA a průmyslovými partnery při přípravě družic, pozemní infrastruktury a startů.