Za přibližně rok a půl vyprší mandát nynějšího prezidenta Petra Pavla. Zatím však oficiálně nepotvrdil, zda bude v roce 2028 usilovat o znovuzvolení. V poslední době se v médiích objevují spekulace, koho do prezidentské volby vyšle koalice hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě. Diskuze se zatím zažehla kolem jednoho jména.
Bude Pavel usilovat o další funkční období?
Devátého března 2028 skončí Pavlovo funkční období. Přesný termín voleb zatím není jasný, nejpozději 90 dnů před jejich začátkem je vyhlásí předseda Senátu. Podle pravidel se však musí uskutečnit v posledních šedesáti dnech volebního období. Současný prezident svou druhou kandidaturu zatím nezamítl ani nepotvrdil.
Téma o druhém volebním období začalo do veřejné debaty více pronikat letos 22. ledna, kdy na besedě s obyvateli Hranic na Přerovsku řekl, že kandidaturu nevylučuje. O den později novinářům při návštěvě Prostějova sdělil, že funkci by se pokoušel obhájit v případě podpory veřejnosti a dobrého zdraví.
„Důvodem, proč bych zcela určitě do něčeho takového nešel, jsou spíše zásadnější zdravotní důvody mé nebo v rodině, které by mi znemožnily jít do toho znovu. Ale samozřejmě také situace, jaká v té době bude u nás. Rozhodně nechci být tak arogantní, abych si myslel, že za dva roky budu mít stejnou podporu, jakou mám dnes. A pokud bude zájem a bude dostatečně silná podpora, pak je samozřejmě na místě o tom uvažovat,“ uvedl prezident.
V květnu letošního roku v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že spory s vládou jej motivují jít do boje o prezidentský post znovu. Uvedl to v období, kdy se Hrad se Strakovou akademií přely o to, zda Pavel pojede či nepojede na summit NATO v Ankaře. „I když to mnozí označují za klišé, já to opravdu beru jako službu. A služba je limitovaná od–do. Bral jsem to tak, že se mezitím vykrystalizuje řada kandidátů, které bych i sám rád volil. Ale situace taková není,“ konstatoval.
Pokud by největší šanci na vítězství měli ti, které by prezident nerad viděl ovládat zemi, považuje to za signál k pokračování služby, řekl. „Tak, jak se to vyvíjí teď, i některé snahy o ovládnutí státu a jeho institucí, tak mě to spíše mobilizuje, než aby mě to motivovalo k ústupu,“ dodal.
Mezi nejnovější informace o tom, zda bude znovu kandidovat na nejvyšší ústavní funkci, patří prezidentovo vyjádření z 18. července na debatě festivalu Colours of Ostrava. Rozhodnutí má oznámit ve vhodném čase příští rok. „Jsme téměř rok a půl od příští volby a já nemyslím, že bychom chtěli rok a půl žít v kampani. To by asi nikoho nepotěšilo,“ uvedl. Své rozhodnutí chce ale sdělit včas, aby i ostatní kandidáti věděli, na čem jsou, a měli čas na kampaň.
Premiér Andrej Babiš (ANO) a další opoziční politici opakovaně uvedli, že prezident už kampaň dělá, a to například jeho trváním na své účasti na summit NATO. Tvrzení Pavel na ostravském festivalu odmítl. „Mnohdy, když chcete odvést pozornost od toho, co děláte sám, tak je velice účinné, když z toho obviníte svého protivníka,“ řekl Pavel. Doplnil, že má někdy pocit, že Babiš a někteří lidé kolem něho začali intenzivní antikampaň, aby mu opětovnou kandidaturu znemožnili nebo znechutili.
Vyšle vládní koalice svého kandidáta?
Jestli vládní koalice vyšle do voleb vlastního nominanta, je prozatím nejasné. Ministr zahraničí a vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) se na konci července nechal v rozhovoru pro server Novinky.cz slyšet, že by koalice svého kandidáta do voleb stavět neměla.
„Ne, to by bylo legrační,“ reagoval Macinka na dotaz Novinek, zda budou mít Motoristé vlastního kandidáta. „Nic takového určitě neuděláme. A já se dokonce domnívám, že není koncepčně správné, aby vláda stavěla svého kandidáta na prezidenta,“ dodal. Změnou z nepřímé volby na přímou bude Česko podle něj mít vždy občanského prezidenta. Další hlava státu by podle něj měla být mostem mezi rozhádanou vládou a opozicí.
Babiš na poslední tiskové konferenci po jednání vlády před letními prázdninami sdělil, že koalice žádného kandidáta nemá. Na dotaz, jestli ANO či vládní kabinet do boje o prezidentský post někoho pošle, řekl: „Není to pro nás vůbec téma.“ Předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura pro novinky.cz zase konstatoval, že koalice téma otevře po podzimních komunálních a senátních volbách.
A co Vondráček?
I přes neurčité odpovědi šéfů koaličních stran se v médiích začíná objevovat jméno poslance a místopředsedy hnutí ANO Radka Vondráčka. Do diskurzu se dostalo poté, co jej v červencovém rozhovoru pro aktuálně.cz podpořil exprezident Miloš Zeman. „Je pro mě optimálním kandidátem,“ řekl na otázku, zda je jeho favoritem právě Vondráček. „Je to čestný člověk, který nepůsobí arogantně, ale přemýšlivě a lidsky,“ dodal.
Vondráčka jako kandidáta na prezidenta si dokáží představit i další členové vládní koalice. „Radek Vondráček je podle mého názoru mnohem více než akceptovatelný. Mnohokrát prokázal schopnost politické dohody a kompromisu a vnímám, že má velké uznání nejen v řadách koaličních, ale i opozičních poslanců, což se ukázalo např. při schvalování jednacího řádu. Již má také zkušenosti s vysokou ústavní funkcí, a i díky tomu má velmi dobré vztahy se zahraničními partnery,“ konstatoval na X v neděli poslanec a šéf strany Svobodní Libor Vondráček.
„Má politickou zkušenost, skvělé právní povědomí a rozhodně by neopovrhoval ústavou a neznevažoval svrchovanost naší republiky,“ řekl minulý týden redakci iDNES.cz poslanec Filip Turek (za Motoristy). Podobně pro server reagovala i poslankyně Helena Válková (ANO). „Znám Radka poměrně dlouho a dobře a můj osobní názor je, že by to byl velmi dobrý kandidát na prezidenta. Toto je nicméně můj názor, nikoli stanovisko našeho poslaneckého klubu či hnutí ANO,“ uvedla.
V minulém týdnu při návštěvě Pardubického kraje Havlíček deníku Aktuálně uvedl, že vláda nyní potřebuje všechny schopné lidi v kabinetu a kandidáta prozatím nestaví. Při příležitosti promluvil i o Vondráčkovi. „Vondráček je zkušený člověk, byl předsedou parlamentu, je ostřílený v politice, má mezinárodní rozhled, jazykové vybavení, ale my fakt v tuhle chvíli žádného kandidáta nestavíme,“ uzavřel.
Sám Radek Vondráček svou účast ve volbách neodmítl.
„Myslím, že bychom měli postavit svého kandidáta, nebo alespoň mít jasně řečeno, že tohoto podporujeme, a ne se jenom dívat na to, kdo se přihlásí, a pak se budeme bavit s tím, kdo následně vyhraje. V takové pozici hnutí ANO není,“ sdělil začátkem srpna v pořadu Poledne s Moravcem.
Na dotaz, zda má ambice být kandidátem hnutí ANO do prezidentských voleb, uvedl, že to je na velkou debatu se sebou samým, zda by „do toho šel“. „Až si to vyříkám já jako vevnitř Vondráček s Vondráčkem, kdy bych byl připraven,“ dodal s tím, že o své eventuální kandidatuře teď nepřemýšlí. Zemanovu podporu podle svých slov bere jako přátelské gesto.
Redakce Epoch Times oslovila Vondráčka o komentář.
Minulý týden v televizi CNN Prima NEWS zdůraznil, že je důležité, aby v roce 2028 už nebyl prezidentem Petr Pavel: „Česko si nemůže dovolit dalších pět let mít prezidenta, který každou chvíli zpochybňuje suverenitu.“ O Babišovi řekl, že by byl „sázkou na jistotu“ a skoro by nemusel dělat kampaň. Ministerský předseda svou účast v prezidenských volbách však letos v lednu odmítl.
Veřejnost podle průzkumu nejvíc inklinuje k Pavlovi
Agentura STEM/MARK se koncem května zeptala asi tisíce občanů, koho ze 45 osobností by volili za prezidenta. Pavla by podle šetření určitě volila více než třetina obyvatel, celkově by mu druhé volební období dopřála více než polovina Čechů. Větší konkurenci má aktuálně pouze v Babišovi, kterému by hlas určitě hodilo kolem dvaceti procent Čechů a možná by jej volilo dalších zhruba 24 procent lidí, uvádí průzkum. Vondráček se podle šetření zamlouvá bezmála jedné pětině společnosti.
