Aktualizováno 20. 8. 2026 ve 13:30 o komentář Petra Pavla
Ministerstvo obrany by mělo příští rok hospodařit s výdaji 191 miliard korun. Splní tak stanovený závazek dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Novinářům to 19. srpna po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou o podobě rozpočtu na příští rok řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Jeho úřad by tak měl mít zhruba o 36,2 miliardy korun k dispozici víc než letos.
Premiér Andrej Babiš (ANO) už v červenci avizoval, že vláda plánuje v příštím roce navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek NATO.
„Splníme naši zákonnou povinnost, to znamená vydávat dvě procenta HDP na obranu,“ řekl Zůna. Rozpočet resortu na příští rok označil za silně proinvestiční. Podle ministra zahrnuje peníze na nábor a zajištění personálu, na modernizaci armády i na splátky u současných projektů.
Ministr podotkl, že k tomu se počítá i s dalšími 1,5 procenta HDP na výdaje, které jsou spojené s obranou a bezpečností Česka v pokladnách dalších resortů. „Bereme obě dvě tyto položky rovnice velmi vážně,“ řekl Zůna. Koncepci armády chce předložit v říjnu poté, co vláda do konce září svůj návrh rozpočtu pošle do Sněmovny.
Ministerstvo má pro letošek ve svém schváleném rozpočtu na výdaje 154,79 miliardy korun. Odpovídá to zhruba 1,8 procenta HDP. Celkem 117,32 miliardy korun má putovat do zajištění obrany armádou. Dalších 17,87 miliardy korun je na rozvoj obrany státu a 7,93 miliardy korun na strategické zpravodajství. Desítky miliard korun pak plynou do platů.
S výdaji převyšujícími dvě procenta HDP počítá i česká armáda při plánování svého rozpočtu, řekl na konci července náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč. Vyšší rozpočtový rámec je podle něj potřeba i proto, že se ne všechny plánované akvizice podaří dokončit v jednom roce.
Při dnešní návštěvě firem v Novém Městě na Moravě prezident Petr Pavel v reakci na Zůnu sdělil novinářům, že dle něj by měl být podíl obranných výdajů „o nějaké desetiny výš“, a že by se chtěl účastnit jednání vlády, kde se bude o této kapitole diskutovat. Současný návrh považuje za pracovní verzi.
Státy NATO podpořily na loňském summitu v Haagu deklaraci, v níž se zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má jít na širší bezpečnostní oblast, například na infrastrukturu či posílení kyberbezpečnosti. Předchozí cíl činil dvě procenta.
