Analytický komentář
Česká armáda prochází největší modernizací za několik desetiletí. Stát pořizuje 246 bojových vozidel pěchoty CV90, tanky Leopard 2A8 a objednal 24 letounů F-35A. Vedle těchto strategických projektů však některé schopnosti české armády zatím nedosahují úrovně, kterou si vyžaduje současné bojiště – jak ukázal konflikt na Ukrajině – především v oblasti bojových bezpilotních prostředků, protidronové obrany, elektronického boje a vícevrstvé protivzdušné obrany.
AČR zaspává na poli bezpilotních prostředků
Předloni zveřejněná oficiální Koncepce výstavby Armády ČR 2035 přitom počítá s digitalizací, bezpilotními prostředky, propojením senzorů, moderním velením a řízením a schopností působit v několika operačních doménách. Dokument tedy nepředpokládá armádu založenou pouze na klasických bojových platformách.
U bezpilotních systémů je však rozdíl mezi deklarovaným významem a veřejně známými akvizicemi. Už v roce 2023 ale armáda oznámila změnu priorit. Místo původně připravovaného nákupu středních taktických UAV (tedy i s bojovými možnostmi, pozn. autora) chtěla nejprve pořídit 200 menších dronů pro taktické jednotky.
Koncem roku 2024 pak upozornil web CZDEFENCE, že na tehdejším posledním jednání sněmovního Výboru pro obranu někdejší náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka v souvislosti s budováním dronových kapacit AČR prohlásil: „V současné době tohle v plánech nemáme, a to z jednoho prostého důvodu, protože ani v akvizičním, ani ve střednědobém plánu na toto nemáme finanční prostředky. Pro nás je v současné době priorita zajištění bojeschopnosti těch prvků, které máme alokované v NATO modelu sil v kolektivní obraně a zajištění plnění cílů výstavby aliančních schopností.“ Dále v diskuzi ovšem přiznal, že „je to trend do budoucna. Určitě ty bezpilotní systémy vyšší kategorie budeme muset pořizovat.“
Na to navazuje oznámení ministra obrany Zůny z dubna letošního roku: „V současné době realizujeme pět veřejných zakázek na pořízení 3 000 dronů do armády České republiky.“ Toto množství má být k dispozici do roku 2028.
Ukrajina jich přitom v onom rozsáhlém konfliktu s Ruskem používá exponenciálně vyšší množství. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj letos 16. června prohlásil, že v jeho zemi byly loni vyrobeny 4 miliony dronů a letos cílí až na deset milionů.
O týden později ukrajinský ministr obrany na X sdělil: „Od začátku roku bylo ukrajinskými dronovými jednotkami zasaženo více než 800 tisíc ověřených nepřátelských cílů, což představuje více než 90 % všech střetů na bojišti.“ Následně poděkoval jejich operátorům za „formování nové doktríny válčení v reálném čase“.
Zkušenosti z Ukrajiny tak ukazují, že UAV už dávno nejsou jen průzkumným doplňkem. Britský obranný think-tank RUSI ve své loňské zprávě popisuje účinnost moderních pozemních sil jako přímo závislou na kombinaci jednotlivých schopností, nikoli na izolovaných platformách.
Otázka ochrany českého nebe
Podobná situace existuje u protivzdušné obraně (PVO). Česká republika zavádí čtyři baterie systému SPYDER za téměř 14 miliard korun, které mají nahradit zastaralé sovětské systémy 2K12 KUB. „Nečekejme, že je to celoplošná ochrana Česka,“ řekl pro Novinky expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza mladší. Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil také Novinkám, že „chceme k tomu dokoupit čtyři nové typy protivzdušné obrany Spyder All-in-one“.
Obě verze systému, ať už aktuálně zaváděná, tak i nově zvažovaná varianta pro případné dodatečné posílení PVO, nejsou určeny pro plošné krytí celého území státu, ale pouze k bodové obraně důležitých objektů. Jedná se zejména o vojenská letiště, shromaždiště jednotek pozemní armády či jaderné elektrárny.
Armáda dále pořizuje 24 švédských protivzdušných systémů krátkého dosahu RBS-70NG lafetovaných na obrněných vozidlech MARS. Stejným typem výzbroje v nevozidlové variantě již naše armáda řadu let disponuje.
Ministerstvo obrany současně uvádí, že připravuje další rozvoj PVO po roce 2030 a že cílem je vícevrstvá obrana proti dronům, letounům, střelám s plochou dráhou letu i balistickým střelám. Ve veřejném prostoru se přitom objevují úvahy o pořízení amerického systému Patriot. Ministerstvo obrany však upozorňuje, že jeho vysoké kvalitě odpovídá i cena a dlouhá čekací doba na dodávky. Pro stát velikosti České republiky by navíc podle resortu bylo z logistických a finančních důvodů obtížné provozovat souběžně dva různé protivzdušné systémy.
Zrcadlo nastavené z Kyjeva
Právě vrstvy středního a dlouhého dosahu jsou problémem prakticky celé Evropy, jak upozorňuje Institut pro strategické studie. Ukrajinská zkušenost současně ukazuje význam systémů Patriot při obraně proti ruským balistickým střelám. A aktuálně její protivzdušná obrana čelí vážným problémům s nedostatkem munice pro tyto systémy. Při útoku z 31. července 2026 Rusko vypustilo 27 balistických střel, z nichž podle Zelenského obrana dokázala zachytit pouze jednu kvůli nedostatku interceptorů Patriot. O necelé tři týdny později ukrajinské letectvo při dalším masivním útoku uvádělo 41 sestřelených řízených střel a 145 dronů, ale žádnou zachycenou balistickou střelu.
V této souvislosti ukrajinský výrobce zbraní Fire Point, oznámil projekt s krycím názvem Projekt Freyja. Firma spolupracuje s řadou evropských partnerů. Cílem je podle generální ředitelky Iryny Terekhové vyrábět doma střely proti balistickým raketám za čtvrtinu až šestinu ceny střel do amerických Patriotů.
Ukrajina je tak pro Česko varování. Samotný výrobce systému SPYDER udává jako cíle útočné letouny, vrtulníky, bombardéry, střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky (UAV). Balistické rakety nezmiňuje.
V případě aktuálního záměru nákupu dronů oznámeným rezortem obrany se taktéž objevují, jako v případě PVO, poznatky nepříliš pozitivního charakteru. Jak jsme zmínili výše, Ukrajina dle jejího ministra obrany podnikla od začátku roku do druhé poloviny června přes 800 tisíc dronových útoků, což je v průměru 123 tisíc měsíčně. Český plán pořídit do roku 2028 celkem 3 000 dronů tak ukazuje na zcela jiné měřítko, než jaké si vynucuje soudobé bojiště.
