Komentář
Automobilky od Německa po Detroit stojí na rozcestí. Budou vyrábět auta pro spotřebitele, nebo pro politické body? Ford a Volkswagen právě zjišťují, co se stane, když se rozhodnou zavděčit těm druhým na úkor těch prvních.
Ford ve své nejnovější výsledkové zprávě vykázal za druhé čtvrtletí roku 2026 vysokou čtvrtletní ztrátu 1,33 miliardy dolarů, kterou doprovázel desetiprocentní meziroční pokles prodeje v prvním a druhém čtvrtletí a čtyřprocentní propad tržeb v prvním čtvrtletí. Tyto nevýrazné výsledky jsou zčásti důsledkem neúspěšného projektu výroby baterií pro elektromobily a také zrušení programů elektromobilů, které se u spotřebitelů setkaly s vlažným ohlasem. Reakce Wall Street byla překvapivě zcela jiná.
Akcie Fordu navzdory čtvrtletní ztrátě vyskočily o sedm procent. Částečně se zotavily díky optimistickým odhadům automobilky z Dearbornu pro zbytek fiskálního roku. Proč ten optimismus? Tento růžový obrázek pramení z poznání automobilky, že cesta k zisku vede přes to, co chtějí spotřebitelé, nikoli politici. Zpráva připustila, že spotřebitelé chtějí velké pick-upy a SUV a nabídka elektromobilů Fordu je dosud nepřesvědčila.
Ochota Fordu odepsat ztráty ostře kontrastuje s rozhodnutími, která přijímá Volkswagen (VW) v německém Wolfsburgu. Největší evropská automobilka tam zjišťuje, že cenou za ignorování spotřebitelů ve prospěch bruselských nařízení je ztráta podílu na trhu, nižší produktivita a rozsáhlé propouštění.
Koncem roku 2025 oznámilo vedení EU rozsáhlé směrnice, jejichž cílem je dosáhnout historicky nejnižších emisí. Jeden z těchto požadavků na trhu osobních vozidel ukládá automobilkám se sídlem v EU „splnit cíl snížení emisí z výfuků o 90 procent, zatímco zbývajících 10 procent emisí bude nutné kompenzovat používáním nízkouhlíkové oceli vyrobené v Unii nebo pomocí e-paliv a biopaliv“.
Plnění těchto požadavků není levné. Po schválení nařízení generální ředitel VW Oliver Blume oznámil: „V příštích pěti letech hodlá koncern Volkswagen investovat 160 miliard eur. Zaměří se především na Německo a Evropu a na produkty, technologie, výrobní závody a infrastrukturu.“ Dále uvedl: „Financujeme vývoj v oblastech zaměřených na budoucnost, jako jsou bateriové články, software a autonomní řízení.“ Přestože ne všechny tyto nové výdaje jsou čistě důsledkem nákladů na splnění předpisů, tato nařízení nepochybně směrují kapitál do politicky preferovaných investic namísto toho, co si přejí spotřebitelé.
Jde o klasický případ vládou vyvolaných chybných investic do určitých výrobních odvětví. Na základě nařízení unijních regulátorů, která mají od roku 2035 zakázat výrobu a prodej vozidel se spalovacími motory, byl VW nucen k chybným investicím vyvolaným politickými rozhodnutími. Nabízí se jednoduchá otázka: Řídila se tato rozhodnutí vedení tržními signály od spotřebitelů? Odpověď zní jednoznačně „ne“.
Vedení VW, sevřené mezi skutečnými tržními signály a nařízeními EU, se rozhodlo zavděčit regulátorům namísto zákazníků. Wolfsburský výrobce, který nedokázal zároveň plnit požadavky EU a zabránit dalším ztrátám podílu na trhu, v červenci 2026 přehodnotil své plány na nové investice. Místo toho oznámil patnáctiprocentní snížení původního investičního plánu na přibližně 148 miliard dolarů.
A to není všechno, co se bude škrtat. Blume v nedávném interním memorandu varoval, že může dojít na uzavření čtyř závodů a až 50 tisíc dalších propuštěných nad rámec stejného počtu zrušených pracovních míst, na nichž se již dohodly Porsche a Audi, což by znamenalo celkový zánik 100 tisíc pracovních pozic. V reakci na navrhované škrty zástupci zaměstnanců VW – odborový svaz IG Metall a podniková rada – slíbili, že proti nim budou bojovat ze všech sil. Dopady přitom nepociťují jen zaměstnanci Volkswagenu, protože akcionáři sledují, jak se akcie propadly na nejnižší úroveň za šestnáct let.
Rozhodnutí Wolfsburgu orientovat se na plnění nákladných předpisů EU není jediným zdrojem problémů. Vedení rovněž poukázalo na dvacetiprocentní nákladovou nevýhodu VW vůči konkurentům, z nichž někteří jsou na evropském automobilovém trhu nováčky. Nové elektrické modely čínské automobilky BYD mají výrazně nižší náklady na pracovní sílu. Mezitím americká dovozní cla zasáhla také prodej vozů VW a Audi ve Spojených státech, který ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 meziročně klesl o 20 procent.
První ponaučení z těchto výsledků zní, že při rozhodování vedení o tom, jaké typy vozidel vyrábět, se vyplatí nechat za volantem spotřebitele, nikoli regulátory. Druhé zní, že více regulace neznamená jen vyšší náklady, ale také zmatek na trhu. Zbavit automobilky těchto rozporuplných signálů je nejjistější cestou, jak zrychlit směrem k ziskovosti a spokojeným zákazníkům.
Ford je nyní v tomto ohledu v lepší pozici než VW, protože administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zmírnila přísnější standardy průměrné palivové účinnosti vozového parku (CAFE), které zavedl Bidenův tým. Stále však zbývá mnohé napravit. Odhady současné administrativy ukazují, že uvolnění emisních pravidel by americkým automobilkám přineslo úspory ve výši 109 miliard dolarů. Pravidla nicméně stále stanovují požadavky na palivovou účinnost vozidel vyráběných v USA, zatímco zájem spotřebitelů o stále úspornější vozy narazil na svůj strop.
Pro akcionáře a zaměstnance Fordu by to měla být úleva, protože prodejní výsledky elektromobilů ve Spojených státech nebyly nijak oslnivé. Například na každém prodaném voze F-150 Lightning prodělal Ford 44 tisíc dolarů. V souhrnu to před zrušením projektu v roce 2026 znamenalo ztrátu 19,5 miliardy dolarů.
Protože se americké automobilky připravovaly na přísnější standardy CAFE a další regulace, celé odvětví masivně chybně investovalo do technologií, které spotřebitelé nepřijali. V důsledku toho GM, Ford a Stellantis během roku 2025 zrušily ve Spojených státech více než 20 tisíc pracovních míst, a Rezavý pás, někdejší průmyslové srdce Ameriky, se tak stal ještě rezavějším než dříve.
Přestože ztráty pracovních míst ve Spojených státech nejsou tak dramatické jako ve VW, představují varovný signál pro automobilky všech národností. Pokud je úkolem číslo jedna zavděčit se regulátorům, spotřebitelé, zaměstnanci i akcionáři zůstávají v prachu daleko vzadu. Tato tvrdá realita odhaluje vysokou cenu inovací poháněných státními zásahy ve srovnání s inovacemi poháněnými spotřebiteli. První z nich uměle zvyšují náklady s nejistým výsledkem. Druhé sice stále nesou riziko, ale automobilky na obou stranách Atlantiku mají mnohem lepší výsledky v naplňování přání spotřebitelů než v naplňování přání regulátorů a byrokratů, kteří se řídí vrtkavou povahou zelené politiky.
Přetištěno z Daily Economy, publikace American Institute for Economic Research (AIER).
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times. Překlad byl redakčně zkrácen.
–ete–
