Komentář
Dne 18. srpna jsem se na Pearsonově mezinárodním letišti v kanadském Torontu setkal se svým přítelem. Je křesťanským misionářem. Začátkem loňského roku byl při misijní činnosti zadržen v pevninské Číně.
Byl jsem jedním z ředitelů nevládní organizace s náboženským zaměřením, s níž spolupracoval a která měla regionální ústředí v Hongkongu. Provincii ani další údaje, podle nichž by jej bylo možné identifikovat, prozatím nebudu uvádět.
Zadržovali ho přibližně týden. Nebyl špion. Neměl u sebe žádnou vyspělou technologii. Nebyl bohatým podnikatelem, který by v Číně investoval miliony dolarů. Byl prostě křesťanským misionářem, který věřil, že tam přijel šířit Boží lásku v zemi s více než miliardou obyvatel.
Podle jeho vyprávění ho svlékli a 24 hodin denně drželi pod ostrým světlem. V jednu chvíli ho posadili na takzvanou „tygří lavici“, což je způsob fyzického spoutání, který nutí člověka setrvat dlouhou dobu v nepřirozeně strnulé poloze. Bylo mu už přes padesát a skutečně si tehdy pomyslel: „Možná se z Číny nikdy nedostanu.“
Nakonec mu úřady dovolily odjet – ale až poté, co podepsal „doznání“, v němž stálo, že se v Číně nesmí nejméně pět let „znovu objevit“. Za daných okolností to byl nejlepší možný scénář. Riziko neurčuje vždy jen to, co si myslíte, že děláte. Může záviset také na tom, jak si vaše jednání vyloží úřady.
Čína: Uvědomte si, do jaké rizikové kategorie patříte
Pro běžné obchodní cestující zůstává Čína důležitým a potenciálně výnosným trhem. Míra rizika se však výrazně mění podle toho, čím se zabýváte. Mezi nejcitlivější oblasti patří technologie a strategické informace, vzácné zeminy a kritické nerosty, kybernetická bezpečnost a data, politická činnost, náboženství a národní bezpečnost.
Pro člověka působícího v některém z těchto citlivých odvětví není otázkou jen to, co v Číně dělá, ale také: Jaké informace mám u sebe? K jakým informacím mám přístup? Kdo jsou moji obchodní partneři?
Druhým rizikem je možnost zákazu vycestování, který mohou čínské úřady uvalit mimo jiné v souvislosti s právními a obchodními spory. Tradiční předpoklad – „když mohu do Číny vstoupit, mohu z ní také kdykoli odjet“ – nemusí nutně platit.
Nová čínská pravidla pro vstup a výstup ze země
Každý, kdo zvažuje cestu do pevninské Číny, by měl vědět ještě o jednom důležitém vývoji. Čínská Státní rada vydala nařízení o správě vstupu a výstupu, které má vstoupit v platnost 15. září.
Nový rámec posiluje a sjednocuje čínská pravidla pro vstup do země a výstup z ní, včetně případů týkajících se technologií a národní bezpečnosti. Agentura Reuters uvedla, že nařízení umožňuje zabránit některým čínským občanům v opuštění Číny, pokud je úřady považují za potenciální hrozbu pro národní technologickou bezpečnost.
Neznamená to, že by od 15. září každému zahraničnímu obchodnímu cestujícímu náhle hrozil zákaz vycestování. Ukazuje to však širší trend: Čína stále více pohlíží na přeshraniční pohyb osob, technologie, informace a národní bezpečnost jako na vzájemně propojené otázky.
Hongkong: Riziko je méně zjevné
Hongkong je složitější případ. Město stále vypadá a působí jako mezinárodní finanční centrum. Působí tam globální banky, nadnárodní korporace a společnosti poskytující profesionální služby a fungují tam vyspělé finanční trhy. Tato zdánlivá normalita může vyvolávat falešný pocit bezpečí.
Kanada v současnosti doporučuje cestujícím do Hongkongu dbát zvýšené opatrnosti kvůli riziku svévolného vymáhání místních zákonů. U některých lidí proto nemusí být hlavní obavou nutně to, že budou zatčeni. Problém spočívá v tom, že je dnes mnohem obtížnější určit, co je ještě přijatelné jednání.
Politická minulost, dvojí občanství a pobyt v Hongkongu
Pro člověka, který veřejně podporoval demokracii v Hongkongu, je situace úplně jiná. Možná jste se zapojili do prodemokratického hnutí v roce 2019. Možná jste přispěli politické organizaci, účastnili se demonstrací, psali články, sháněli finanční prostředky, podporovali aktivisty nebo veřejně kritizovali Peking.
V době vrcholícího hnutí v roce 2019 se demonstrací účastnily více než dva miliony lidí, a to ve městě s přibližně 7,5 milionu obyvatel. Mnozí účastníci mohli mít za to, že pouze uplatňují svá politická práva.
Právní prostředí se však dramaticky změnilo poté, co v roce 2020 vstoupil v platnost zákon o národní bezpečnosti prosazený Pekingem. Podstatné je, že tento zákon automaticky nekriminalizuje všechno, co někdo udělal v roce 2019. Zákon o národní bezpečnosti tedy nelze jednoduše považovat za retroaktivní.
Problém spočívá v tom, že relevantní může být i následné jednání a zákon obsahuje ustanovení, která mu dávají extrateritoriální působnost. To nabývá zvláštního významu pro člověka, který je kanadským, americkým nebo britským občanem, ale zároveň si ponechal trvalý pobyt v Hongkongu nebo jiné vazby na Hongkong.
Vstup do Hongkongu s hongkongským průkazem totožnosti
Lidé s cizím občanstvím, kteří si zároveň ponechali hongkongský průkaz totožnosti pro trvalé rezidenty, by si měli uvědomit ještě jednu věc.
Vstoupit do Hongkongu s průkazem, který používají už desítky let, jim může připadat naprosto přirozené. Hongkong a Peking však mohou otázku jejich státní příslušnosti posuzovat jinak.
Pokud vás úřady považují za čínského státního příslušníka, zahraniční pas vám nemusí poskytovat diplomatickou ochranu, kterou očekáváte. Lidé s dvojím občanstvím, pobytovým statusem v Hongkongu a politicky citlivou minulostí by proto měli před cestou vyhledat odbornou právní radu.
A co kritika čínského režimu?
Jednou z nejčastěji nepochopených otázek je, zda Peking jednoduše postavil kritiku státu mimo zákon. Odpověď je složitější. Neexistuje žádné plošné pravidlo, podle něhož by každý, kdo kritizuje čínský režim, automaticky spáchal trestný čin.
Čína však má rozsáhlý právní rámec v oblasti národní bezpečnosti a úřady již stíhaly kritiky, aktivisty a další osoby za jednání, která označují za podvracení státní moci, špionáž, zahraniční vměšování nebo jiné trestné činy proti národní bezpečnosti.
Tento problém nabývá zvláštního významu v Hongkongu, kde zákon o národní bezpečnosti obsahuje ustanovení s extrateritoriální působností.
Nejde tedy o to, že „jste kritizovali Peking, a proto jste automaticky zločinec“. Reálnější obavou je, že politické projevy, veřejná obhajoba určitých postojů, získávání finančních prostředků nebo vazby na určité osoby či organizace by se potenciálně mohly stát součástí širšího případu týkajícího se národní bezpečnosti.
Nový zákon s extrateritoriální působností
Dne 1. července vstoupil v Číně v platnost zákon o podpoře etnické jednoty a pokroku, podle něhož mohou nést právní odpovědnost i zahraniční organizace a jednotlivci za jednání namířené proti Číně, které narušuje etnickou jednotu nebo vyvolává etnické rozdělení.
Hongkong a Čína: Je v sázce příliš mnoho?
Tím se dostávám ke svému závěru. Člověku, který byl v Hongkongu politicky aktivní, veřejně podporoval demokracii, účastnil se prodemokratického hnutí v roce 2019, kriticky psal o Pekingu, podporoval aktivisty nebo má důvod se domnívat, že by na něj místní úřady či obchodní partneři mohli vyvíjet značný tlak, bych položil otázku:
Stojí ta obchodní příležitost skutečně za osobní riziko?
To je zvlášť důležité pro majitele malé nebo střední firmy.
Pokud se vaše obchodní vztahy zhorší, mohl by obchodní spor přerůst v něco závažnějšího?
Mohl by být na vaši společnost vyvíjen tlak ze strany regulačních orgánů?
Mohl by mít místní čínský partner v takové situaci více možností, jak na vás vyvíjet tlak?
Mohla by být omezena vaše možnost vycestovat?
Pro některé lidi bude tato příležitost stále stát za to. Pro jiné, zejména pro ty s politicky citlivou minulostí, může být nejmoudřejším obchodním rozhodnutím prostě toto: Nejezděte.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times. Překlad byl redakčně zkrácen.
–ete–
