Na čínských platformách byly záběry z nedávné katastrofy vzácností. Uživatelé, kteří se k tomu vyjadřovali na internetu, byli potrestáni a zahraničním novinářům byl zakázán vstup do Tibetu.
Qiu Huijuan cestovala se svými rodiči celou noc k postižené oblasti poté, co ztratila kontakt se svými dvěma bratry, sdělila čínské redakci deníku Epoch Times. Oba muži pracovali s bagry poblíž hraničního přechodu Gyirong a bydleli v nedalekých ubytovnách. Podle Qiu záplavy z 26. srpna oblast s ubytovnami smetly.
Kolem poledne rodina dorazila ke kontrolnímu stanovišti poblíž Gyirongu, kde podle Qiu narazila na více než 200 dalších lidí, kteří rovněž přijeli hledat pohřešované členy svých rodin. Policie příbuzným nedovolila pokračovat směrem k hraničnímu přechodu.
Přiblížit se k místu katastrofy jim měly úřady dovolit až 28. srpna, sdělila Qiu.
„Všechny rodiny se tam šly podívat,“ uvedla „Pravděpodobně nikdo nepřežil. Nebylo vidět jediného člověka. Všechno bylo srovnané se zemí.“
K místu katastrofy se snažil dostat také Tong Guowei. Jeho otec, zaměstnanec společnosti China Communications Construction Group, pracoval v době záplav asi 300 metrů od hraniční linie.
Poté, co se dozvěděl, že je jeho otec pohřešovaný, odcestoval Tong do Shigatse. I jemu policejní kontroly zabránily ve vstupu do Gyirongu.
„Okres Gyirong je uzavřený. Dovnitř se nedostanete. Hlídá ho policie,“ popsal situaci Tong.
Úřady odebraly příbuzným vzorky krve, rodině však podle Tonga nesdělily, k čemu budou použity, ani kdy dostane definitivní informace o osudu svého otce.
„Pravděpodobně se ho nepodaří najít, ale stejně musíme čekat,“ dodal.
Bez ohledu na výsledek se chce na místo dostat. „Pokud se tam budu moci dostat, stejně tam musím jet. I kdybych si odtamtud přivezl jen hrst zeminy, něco by to znamenalo.“
Qiu a Tong jsou pseudonymy. Deník Epoch Times nezveřejňuje celá jména respondentů v Číně, kteří se obávají odvety ze strany čínských úřadů.
Pohřešovaní řidiči, málo veřejných informací
Řidič turistického autobusu ze Lhasy vystupující pod pseudonymem Suoban sdělil Epoch Times, že v době katastrofy se poblíž hraničního přechodu Gyirong nacházelo 15 řidičů z jeho společnosti a se všemi byl v době rozhovoru přerušen kontakt.
Čínské úřady 30. srpna oznámily, že záplavy si v Gyirongu podle údajů k 18. hodině 29. srpna vyžádaly 16 mrtvých a 546 pohřešovaných.
Úřady uvedly, že mezi pohřešovanými je 261 cizinců z 23 zemí, včetně 104 Nepálců, 49 Indů, 33 Lotyšů a 18 Američanů. Zveřejněný přehled však neobsahoval jména, věk ani další osobní údaje pohřešovaných.
Tibet je pod vládou Komunistické strany Číny (KS Číny) od roku 1951. Omezení svobody projevu, pohybu a náboženského vyznání i přístupu cizinců do Tibetu ze strany KS Číny jsou dlouhodobě terčem kritiky Spojených států, expertů OSN a lidskoprávních organizací.
Ústřední tibetská správa, tibetská exilová vláda sídlící v Indii, 27. srpna obvinila Peking ze zatajování počtu obětí záplav.
Záběry z katastrofy jsou v Číně obtížně dohledatelné
太恐怖太惨烈了。西藏吉隆口岸泥石流…… https://t.co/YL11weRlmh pic.twitter.com/81mXoaqELo
— 响亮新闻 (@resoundnews) August 26, 2026
Na sociálních sítích se přes restrikce rozšířilo video zachycující utíkající lidi jen několik okamžiků předtím, než areál hraničního přechodu Gyirong pohltí val bahna, vody a trosek. Deníku Epoch Times se stejné záběry na hlavních čínských sociálních sítích nepodařilo dohledat.
Vyhledávání místo toho nabízelo videa pořízená před katastrofou, materiály z nepálské strany a klipy, jejichž názvy naznačovaly, že zachycují zničení hraničního přechodu, přestože samotný zásah záplavy neukazovaly.
China Digital Times, nezávislá dvojjazyčná mediální organizace se sídlem v kalifornském Berkeley, která sleduje cenzuru čínského internetu, zdokumentovala, že se uživatelům opakovaně nedařilo sdílet dvě videa z areálu Gyirongu prostřednictvím WeChatu.
Policie trestá
Čínská policie rovněž zasáhla proti lidem kvůli komentářům týkajícím se záplav.
Podle policejního oznámení z 29. srpna úřady uložily správní trest 38letému muži s příjmením Zhou za údajné vymýšlení a zveličování počtu mrtvých a pohřešovaných a nařídily mu komentáře smazat.
V dalším případě policie obvinila 43letou ženu s příjmením Xu ze zveřejnění nepravdivých informací o příčině katastrofy. Xu komentář smazala, byla podrobena „kritice a poučení“ a podepsala závazek týkající se svého dalšího vystupování na internetu.
Oznámení varovalo, že k postihu mohou vést také komentáře zveřejněné pod zpravodajskými články, pokud je úřady označí za fámy.
Zahraniční novináři bez přístupu
Zpravodajka australské veřejnoprávní stanice Australian Broadcasting Corporation (ABC) v Číně Allyson Hornová uvedla, že čínské úřady opakovaně zamítly její žádosti o povolení k cestě do Tibetu. Ministerstvo zahraničí se odvolalo na obtížnou dostupnost postižené oblasti a riziko dalších katastrof; podle Hornové neuspěli ani další zahraniční novináři.
Na nepálské straně hranice se naopak zahraniční novináři mohli dostat do přístupných částí oblasti zasažené katastrofou a hovořit s přeživšími a příbuznými.
Překlad byl redakčně zkrácen.
–ete–
