Měl by být zločin vraždy nepromlčitelný a měl by pachatel strávit celý život v obavě před hrozbou možného trestního stíhání a soudního procesu? O tom dnes v Senátu diskutovala řada zákonodárců, zástupců ministerstva spravedlnosti a expertů na oblast justice a trestního práva. V současné době je doba promlčitelnosti zločinu vraždy 30 let.
V rámci kulatého stolu se diskutovalo o takzvané „promlčitelnosti“ nebo „nepromlčitelnost“ zločinů. Advokát Ondřej Strava hovořil například o kořenech práva v morálních hodnotách a věcných důvodech, které počítají s principy „odplaty“, „důvěry veřejnosti ve spravedlnost“ nebo šancí na „nápravu“ pachatele. Zmínil i skutečnost, že zákony upravující čin vraždy vycházejí ze Starého zákona a jeho Desatera přikázání, z něhož jedno zní „nezabiješ“.
Podle některých řečníků u kulatého stolu je „život to nejcennější, co může trestní právo chránit“ a výše trestu a doba promlčitelnosti by také měly odrážet nejvyšší hodnotu života. Tento princip zmiňovala senátorka Jitka Seitlová i zástupci české justice a policie.
Doba promlčitelnosti se v průběhu historie postupně prodlužovala díky vývoji ve vyšetřovacích metodách jako např. moderními technologiemi analýzy stop DNA.
Některé státy již mají nepromlčitelnost vraždy v zákonu zanesenu, ale zejména státy v Evropě mají dobu promlčitelnosti omezenou od patnácti do čtyřiceti let. Nepromlčitelnost vraždy garantují například Velká Británie, Rakousko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko nebo Rumunsko. Promlčitelnost 15 let mají například Portugalsko a Litva.
Policejní plukovník Vojtěch Prchal představil statistiku počtu vražd v České republice od roku 1994 do roku 2024. Nejvíce jich bylo v roce 1998, kdy policie zaznamenala 313 vražd z čehož 33 se objasnit nepovedlo. Poté se počet vražd spíše zmenšoval až na 151 v roce 2024 (7 neobjasněných).
Historicky existují podle plukovníka Prchala v ČR stovky promlčených trestných činů.
Jak to vidí ministr a zákonodárci
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) během diskuse uvedl, že on sám podporuje promlčitelnost vraždy dlouhodobě.
Zástupci Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) navrhují, aby v případě legislativních změn byla vražda jako taková postavena souhrnně jako nepromlčitelná a během soudního procesu může soud posoudit polehčující okolnosti nebo motivy vedoucí k vraždě.
Podle některých zákonodárců je třeba zvážit také stoupající počet vražd v okolních evropských zemích a teroristické činy. Nastavení nepromlčitelnosti zločinu vraždy by podle nich mělo také odstrašující charakter, aby potenciální zločinci věděli, že v České republice budou moci být stíháni za vraždu do konce života.
Senátorka Hana Kordová Marvanová (bez pol. příslušnosti, klub ODS + TOP 09)) uvedla, že důležitá je možnost „postavit podezřelé před soud a soudit je“. „Není jasné, zda bude odsouzen, ale může být souzen a před soudem může být případ projednáván a zodpovězeny některé otázky,“ uvedla Marvanová.
Ustavení nepromlčitelnosti má podle přítomné forenzní psycholožky Ludmily Čírtkové význam pro pozůstalé, kteří byli vraždou zasaženi, hledají odpovědi a je zkoušena jejich víra ve spravedlnost.
Institut promlčení vychází podle jednoho z přítomných advokátů z víry, že se člověk může polepšit nebo napravit, ale také z účelnosti, aby justice „řešila situace, které jsou pro společnost důležité, (aktuálně) řešit“ nebo ty, u nichž je naděje na vyřešení reálná nebo i to, že v některých případech může „potřeba potrestání s časem neslábnout“.
Podle přítomného právního laika, herce Ondřeje Vetchého, který vstoupil do diskuse, nelze spoléhat na to, že se pachatel v průběhu času sám napraví, protože „z nás bolševici vyhnali víru“, což podle něho znesnadňuje morální nápravu pachatelů. „Bůh s námi,“ dodal Vetchý.
Posledními aspekty je odstrašení pachatele, odhalení jeho chování a jeho náprava formou vyšetřování, soudního procesu a „autoritativního pojmenování a potrestání jeho činu“ systémem justice, jak uvedla přítomná advokátka Natálie Bret.
Nepromlčitelnost vraždy je podle zákonodárců souhrnnou otázkou dopadu zákona na pachatele, pozůstalé a důvěru veřejnosti ve spravedlnost a systém justice.
