Správné odstranění klíštěte po přisátí, sledování místa vpichu a kontrola, zda se neobjeví putující zarudnutí, patří ke standardním doporučením. Existuje však jeden důležitý tip, který v mnoha doporučeních chybí a může člověka ušetřit značných obav.
Když mě ráno po přisátí klíštěte navštívila v ordinaci 36letá administrativní pracovnice Julia R., byla viditelně znepokojená. Působila napjatě, mluvila rychleji než obvykle a popisovala vnitřní neklid, který ji od předchozí noci neopouštěl. O spánku nemohla být řeč: při sprchování objevila přisáté klíště, správně ho odstranila a zpočátku se snažila na celou událost zapomenout.
Později však začala hledat informace na internetu a její obavy, že se u ní mohla rozvinout infekce, sílily. Její 42letá přítelkyně jí před několika týdny vyprávěla o borelióze, která u ní začala plíživě. Náhle byla vyčerpaná, trápily ji stěhovavé bolesti kloubů, tlak v hlavě, poruchy soustředění a vnitřní neklid, který si zpočátku nedokázala vysvětlit.
Její lékař nejprve potvrdil, že stále častěji přicházejí pacienti s podobnými obecnými příznaky, jejichž příčina však často není dostatečně důsledně vyšetřována. Teprve po intenzivním dotazování si její přítelkyně vzpomněla, že šest týdnů předtím objevila na stehně malé klíště, odstranila ho a – jako tolik jiných lidí – vyhodila.
Zpočátku žádné příznaky nepozorovala, dokonce ani typický exantém, tedy putující zarudnutí. Teprve později se dostavily bolesti kloubů, tlak v hlavě a ochromující únava.
Kvůli zkušenosti své přítelkyně měla nyní Julia R. o to větší strach, že ji potká totéž. Ne proto, že by už pociťovala nějaké příznaky nebo u ní byla prokázána infekce, ale proto, že právě nejistota po přisátí klíštěte se pro mnoho lidí stává největší psychickou zátěží.
Klíšťata v Německu
Je vědecky dobře doloženo, že se rizikové oblasti v Německu rozšiřují, jak již informoval deník Epoch Times, a že klíšťata představují riziko přenosu infekcí.
Klíšťata jsou známá jako přenašeči dvou onemocnění: klíšťové encefalitidy, kterou způsobují viry, a boreliózy, kterou vyvolávají bakterie označované jako borélie.
Zatímco podle jedné studie bylo v Německu na virus klíšťové encefalitidy pozitivně testováno v průměru méně než jedno procento klíšťat, borélie se vyskytují podstatně častěji.
Výzkum Univerzity Hohenheim z roku 2022 analyzoval více než 2 000 klíšťat a ukázal, že v závislosti na regionu bylo boréliemi infikováno 10 až 35 procent z nich, v některých městských parcích dokonce více než 30 procent.
Tato čísla nejsou jen statistickými údaji, ale upozorňují na to, že každé přisátí klíštěte je třeba brát vážně. Borelióza je totiž bakteriální infekce, která může při pozdním rozpoznání a léčbě přejít do chronického průběhu. Včasná diagnostika však často naráží na několik obtíží.
Laboratorní diagnostika v prvních týdnech většinou nepomůže
Diagnostika používaná konvenční medicínou bývá v rané fázi možné boreliózy často nespolehlivá. Studie, na níž se podílela berlínská nemocnice Charité, ukázala, že až 50 procent krevních testů může být během prvních tří týdnů falešně negativních. To znamená, že pacient již může být infikován, zatímco laboratorní výsledky ještě vyznívají uklidňujícím způsobem.
Právě této mezeře mezi klinickou realitou a tím, co je možné diagnosticky změřit, je třeba věnovat pozornost. Únava, neurčité bolesti, poruchy spánku nebo problémy se soustředěním zde nejsou považovány pouze za „nespecifické“ příznaky, ale za možné projevy infekce, která se již v těle šíří.
Ne u každé boreliózy se objeví putující zarudnutí
Ani klasický příznak v podobě putujícího zarudnutí není zdaleka tak spolehlivý, jak se mnozí domnívají. Výzkum Univerzity v Lublani z roku 2018 ukázal, že typické putující zarudnutí charakteristické pro boreliózu se objevilo pouze přibližně u 67 procent pacientů. Třetina měla pouze obecné obtíže, které lze snadno přehlédnout nebo nesprávně vyhodnotit. Mnozí pacienti se zpočátku cítí jednoduše „nějak nemocní“, aniž by některý z příznaků výrazně převažoval.
Další důležitou otázkou je, jak spolehlivě v případě infekce působí antibiotika. Výzkum Johns Hopkins University ukázal, že 10 až 20 procent pacientů trpí navzdory léčbě přetrvávajícími příznaky po dobu několika měsíců či let.
Tato čísla nejsou důležitá pouze pro celostní medicínu, ale také pro medicínu konvenční – ukazují totiž, že potíže spojené s boreliózou mohou přetrvávat i po antibiotické léčbě. Jedna studie z roku 2014 například ukázala, že u části pacientů bylo možné nadále prokázat DNA borélií, přestože standardní antibiotická léčba již skončila. Autoři zdůraznili, že samotný nález DNA nutně neznamená, že jsou bakterie stále živé – může však naznačovat, že v těle zůstávají zbytky původce infekce, které mohou nadále stimulovat imunitní systém.
Toto pozorování podporují i další výzkumy. Vědci ukázali, že borélie jsou schopny vytvářet biofilmy, a přecházet tak do stavu, v němž jsou vůči antibiotikům méně citlivé. Další často citovaná studie na primátech zjistila, že borélie mohou být v tkáních prokazatelné i po intenzivní antibiotické léčbě. Co tyto výsledky znamenají pro infikované lidi, zůstává mezi odborníky předmětem diskuse, výsledky studií však odrážejí klinickou skutečnost: antibiotika pomáhají – ne však vždy.
Rozhodující informace, kterou se mnozí dozvědí příliš pozdě
Teprve na konci diagnostických úvah přichází na řadu aspekt, který by měl ve skutečnosti stát hned na jejich začátku a který je v praxi celostní medicíny důležitý zejména u úzkostných pacientů. V případě Julie R. byl rozhodující: vyšetření samotného klíštěte na přítomnost borélií.
Kde totiž nejsou borélie, nemohou být ani přeneseny. Podmínkou pro uklidňující závěr v případě negativního výsledku samozřejmě je, aby test správně provedla a vyhodnotila specializovaná laboratoř a aby například nedošlo k dalšímu přisátí klíštěte, kterého si pacient nevšiml.
Podle údajů, na něž odkazuje Curyšská univerzita, bylo přibližně 70 procent zkoumaných klíšťat na borélie negativních. Ani pozitivní nález borélií v klíštěti však automaticky neznamená, že se člověk při přisátí vždy nakazí. Pacientovi ale poskytne informaci, že riziko infekce existuje a že by měl o to pozorněji sledovat případné odpovídající příznaky.
Moje vlastní zkušenosti z praxe ukazují, že u mých pacientů v Dolním Sasku bylo během posledních pěti let přibližně 20 procent vyšetřených klíšťat nositeli borélií. V mnoha případech je tedy možné pacienty již včas uklidnit. Test klíštěte, jehož náklady zdravotní pojišťovny nehradí, pomáhá zorientovat se v situaci, zmírňuje psychický tlak a umožňuje postupovat individuálně a diferencovaně. Julii R. vyšetření klíštěte umožnilo včas zjistit, jak vysoké je v jejím případě riziko boreliózy. Výsledek byl negativní a už po dvou dnech výrazně ustoupily obavy, které jí předtím způsobovaly bezesné noci.
Závěr
Celkově je důležité přisátí klíštěte nezlehčovat, ale vnímat ho jako možný počátek infekce, která může při pozdním rozpoznání přejít do chronického průběhu. Výzkumy ukázaly, že klíšťata přenášejí borélie, časné krevní testy mohou být nespolehlivé, putující zarudnutí se neobjevuje vždy, antibiotika nemusí ve všech případech stačit a pozdní následky jsou reálné. Tyto poznatky je třeba doplnit ještě o jeden zásadní pohled: cesta k jistotě a uzdravení může někdy začít u drobného klíštěte, které nevyhodíme, ale uchováme a necháme vyšetřit.
Vyšetření odstraněného klíštěte se obvykle provádí ve specializovaných laboratořích – například při RKI – nebo v lékařských ordinacích zaměřených na celostní medicínu (například u našeho hostujícího autora dr. Bergera), kam lze klíště také zaslat. Protože tuto analýzu nenabízejí všichni praktičtí lékaři, vyplatí se informovat přímo v místě bydliště: praktičtí lékaři a lékárny ve vašem okolí vám mohou poradit a pomoci najít vhodné pracoviště pro analýzu. Cena vyšetření se liší podle laboratoře či ordinace a zdravotní pojišťovna ji zpravidla nehradí.
Po odstranění můžete klíště přepravovat v uzavíratelném plastovém sáčku nebo připevněné na lepicí pásce a chráněné potravinářskou fólií. Některé laboratoře vám na vyžádání mohou zaslat také speciální zkumavky určené pro tento účel.
Tento článek nenahrazuje lékařské poradenství. V případě zdravotních obtíží se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka.
–etg–
