Více než rok před katastrofální přívalovou povodní, která minulý týden zpustošila čínsko-nepálský hraniční přechod v Gyirongu a následně nepálské území na březích řeky Bhote Koshi a Trishuli, upozorňovali čínští geologové na hrozící nebezpečí.
Dne 26. srpna zasáhl hraniční přechod Gyirong, jeden z hlavních pozemních přechodů mezi Tibetem a Nepálem, sesuv související s ledovcem a následná povodeň. Zničil silnice a mosty a odřízl celé komunity od okolí. V obou zemích zahynulo nejméně 789 lidí a více než 3 000 je stále pohřešováno.
Stejnou oblast zasáhla povodeň způsobená protržením ledovcového jezera již 8. července 2025. Podle čínské státní tiskové agentury Xinhua tehdy zničila Most přátelství na čínsko-nepálské hranici a 17 lidí zůstalo pohřešovaných.
Tři dny poté zveřejnili vědci z Technologické univerzity v Chengdu studii, v níž varovali před další podobnou povodní. Vyzvali také k posílení systému včasného varování.
Varování, které zůstalo nevyslyšeno
V povodí nad Mostem přátelství vědci identifikovali 55 ledovcových jezer o celkové rozloze přibližně 3,4 kilometru čtverečního. Podle satelitních snímků způsobilo povodeň z července 2025 protržení jezera na povrchu ledovce na horním toku řeky Purepu Zangbu (též Purepu Tsangpo).
Jezero se začalo vytvářet v roce 2018 a protrhlo se již v roce 2023. Rostoucí teploty podle vědců urychlily tání ledovců a jezero dosáhlo největší zaznamenané rozlohy.
Odtok dle nich navíc mohly ucpat ledovcové sedimenty. Když hladina překročila dosavadní historická maxima, jezero se protrhlo.
Xu Qiang, rektor Technologické univerzity v Chengdu, zopakoval závěry studie při vysvětlování nedávné povodně pro People’s Daily, propagandistické médium Komunistické strany Číny (KS Číny).
Xu v rozhovoru 28. srpna uvedl, že s oteplováním klimatu roste riziko povodní způsobených protržením ledovcových jezer a přívalů bahna. „Ledovce v celém regionu ustupují a ledovcová jezera se zvětšují,“ řekl a dodal, že se tím zvyšuje pravděpodobnost podobných katastrof. Xu však neuvedl, zda Čína před povodní přijala preventivní opatření nebo vydala varování.
Expert na Čínu Li Linyi upozornil, že Xu opakoval doporučení, která výzkumný tým předložil již o rok dříve. Podle Liho to naznačuje, že navržená preventivní opatření nebyla zavedena.
„Nejde pouze o nepředvídatelnou přírodní katastrofu,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Epoch Times, „ale o nevyhnutelný důsledek chybějícího včasného varování, opožděného rozhodování a systematického podceňování rizika.“
Čínský deník South China Morning Post 27. srpna informoval, že čínští a nepálští vědci od roku 2017 provozují přeshraniční systém včasného varování před protržením ledovcových jezer, který v minulosti údajně pomohl včasnými výstrahami zabránit obětem na životech. Není však jasné, zda před letošní katastrofou zaznamenal anomálie nebo vydal varování.
Nezávislé ověření je obtížné, protože Tibet zůstává do značné míry uzavřen zahraničním novinářům, výzkumníkům a diplomatům.
Přírodní, nebo člověkem způsobená katastrofa?
Hraniční přechod Gyirong byl podle čínské státní mediální platformy Sohu vybudován v geologicky nestabilním terénu. V roce 2024 dosáhl obchod přes Gyirong 4,25 miliardy jüanů (přibližně 13 miliard korun), téměř 30 procent veškerého obchodu mezi Čínou a Nepálem.
V souvislosti s katastrofou zazněla obvinění, že důraz KS Číny na ekonomiku a přehlížení známých rizik proměnily přírodní nebezpečí v tragédii způsobenou člověkem.
Zakladatel výzkumného institutu Taiwan AI Labs Ethan Tu 28. srpna na Facebooku napsal: „Největším zločinem, kterého se můžeme dopustit, je označit katastrofu způsobenou člověkem za přírodní.“
Narážel tím na vybudování areálu hraničního přechodu přímo v řečišti, což podle něj omezilo průtok vody a přispělo ke katastrofě.
Lin Tinghui, bývalý zástupce generálního tajemníka Taiwanské společnosti pro mezinárodní právo, kritizoval výstavbu přehrad, silnic a tunelů, která podle něj narušila ekologické podmínky a geologickou stabilitu oblasti.
„K tomu se přidává zrychlující tání ledovců, kvůli němuž voda z tání neustále proniká do uvolněných horských svahů. Když pak přijdou silné deště, výsledné bahnotoky mohou být mnohem rozsáhlejší a ničivější, než by jinak byly,“ řekl Lin v nedávném rozhovoru pro Epoch Times.
KS Číny podle něj vybudovala celý areál hraničního přechodu přímo v říčním korytě, což označil za krok, který „jde proti přírodě“. „Za všechna ta staletí oblast nezažila katastrofu takového rozsahu. V posledních letech se zde však záplavy začaly opakovat,“ poznamenal Lin.
„Ateismus KS Číny ji přivedl k přesvědčení, že člověk může porazit přírodu. Lidé však musí přírodu respektovat, jinak jim to příroda vrátí,“ dodal.
Na této zprávě se podíleli Tang Bing, Chang Chun a Rex Widerstrom. Překlad byl redakčně zkrácen.
–ete–
