Německé centrum pro výzkum integrace a migrace (DeZIM) nedávno zveřejnilo studii věnovanou volebním preferencím obyvatelstva s přistěhovaleckým původem. Z ní vyplývá, že pro politické strany je stále obtížnější tyto voliče oslovit.
Průzkum mezi oprávněnými voliči s přistěhovaleckým původem i bez něj
Studie Stabilita a změna vychází z údajů ze zimy 2023/24 a následující zimy 2024/25, tedy období před volbami do Spolkového sněmu. Průzkumu se zúčastnilo 2 631 oprávněných voličů z různých skupin přistěhovalců i lidí bez přistěhovaleckého původu. Výsledky ukazují podobný vývoj jako u většinové společnosti: důvěra v politiku a politické strany klesá.
Ve sledovaném období se téměř ve všech dotazovaných skupinách snížil volební potenciál všech politických stran. Výjimek bylo jen několik.
SPD ztrácí mezi voliči tureckého původu
U všech ostatních stran a ve všech skupinách respondentů se volební potenciál snížil. Rozsah poklesu se však mezi jednotlivými analyzovanými skupinami lišil.
SPD například mezi respondenty bez přistěhovaleckého původu ztratila jen nepatrně, její potenciál klesl z 69 na 68 procent. Výraznější propad zaznamenala mezi oprávněnými voliči s vazbami na někdejší Sovětský svaz, a to z 64 na 53 procent. Mírnější byl pokles mezi přistěhovalci z Evropské unie, ze 77 na 71 procent, a ve skupině lidí s vazbami na region Blízkého východu a severní Afriky (BVSA) a Turecko, ze 71 na 60 procent.
V předchozích desetiletích se přitom SPD dařilo získávat hlasy skupiny BVSA+Turecko téměř jednotně.
Volební potenciál CDU a CSU však v této skupině klesl ještě výrazněji – ze 67 na 50 procent. Po růstu podpory v éře Angely Merkelové tak CDU/CSU mezi voliči s vazbami na Turecko či region BVSA citelně ztratila.
Z bývalých občanů Sovětského svazu a jejich potomků si dnes dokáže představit volbu CDU nebo CSU už jen 62 procent respondentů, zatímco dříve to bylo 73 procent.
FDP výrazně propadla ve všech skupinách
Zelení ztratili ve všech sledovaných skupinách mezi třemi a šesti procentními body, s výjimkou přistěhovalců z Turecka a regionu BVSA.
Mezi voliči s vlastními nebo rodinnými kořeny v bývalém Sovětském svazu mají FDP a AfD shodně volební potenciál 45 procent. Naproti tomu pro Levici si dokáže představit hlasovat nejvýše 29 procent z nich. FDP má mezi dotazovanými přistěhovalci ze zemí EU už jen potenciál 40 procent, což je pokles o deset procentních bodů, a mezi přistěhovalci z regionu BVSA a Turecka 32 procent, tedy o 14 bodů méně.
Volební potenciál Levice byl nejvyšší mezi voliči s vazbami na region BVSA a Turecko, kde dosáhl 45 procent. Podle výsledků studie však ještě v letech 2023/24 činil 59 procent. Mezi respondenty s přistěhovaleckým původem ze zemí EU činil 41 procent, což představuje pokles o tři body.
AfD měla nejvyšší volební potenciál mezi přistěhovalci s vazbami na bývalý Sovětský svaz. U lidí s rodinnými kořeny v zemích EU činil 21 procent, tedy o dva body méně, a mezi lidmi s vazbami na region BVSA a Turecko 16 procent, což znamená pokles o čtyři body.
Nakolik jsou tato čísla reprezentativní i dnes, není jisté. Politická nálada se od voleb do Spolkového sněmu opět výrazně změnila. Studie však ukazuje, že volební preference různých skupin voličů s přistěhovaleckým původem se mohou značně lišit.
Například podíl hlasů pro Levici výrazně vzrostl v městských částech s vysokým podílem přistěhovalců ze zemí BVSA či Turecka, jako je berlínský Neukölln. Politik kurdského původu Ferat Koçak tam byl loni přímo zvolen do Spolkového sněmu – zjevně i díky hlasům voličů tureckého či arabského původu.
Především mezi voliči tureckého původu byl přitom kontroverzní kvůli své blízkosti ke skupinám spojovaným s PKK. Část této voličské skupiny však zřejmě tuto okolnost pominula a hlasovala pro něj kvůli jeho postoji ke konfliktu v Gaze.
Zahraničněpolitické konflikty mohou ovlivnit volební chování
V některých skupinách voličů s přistěhovaleckým původem obecně nehrají roli pouze témata týkající se Německa, ale také otázky spojené s regionem, odkud jejich rodiny pocházejí.
Přijetí rezoluce o Arménii Německým spolkovým sněmem v červnu 2016, která události z poslední fáze Osmanské říše oficiálně označila za genocidu, například vedlo ke vzniku politické strany, která měla oslovit především přistěhovalce tureckého původu.
Také válka v Gaze zřejmě v roce 2025 ovlivnila volební chování některých skupin voličů s přistěhovaleckým původem, zejména muslimů. Vedle toho však hraje roli i obecné odcizení od politického rozhodování v Německu.
Mladí lidé s přistěhovaleckým původem se v německých stranách necítí doma
Na začátku loňského roku zveřejnila Rada odborníků pro integraci a migraci studii Mladí a rozmanití, ale zatím bez politické účasti?
Ta popisuje řadu nepříznivých strukturálních podmínek a obecných výhrad, které odrazují „lidi vnímané jako migranty“ od politického angažmá. Týká se to zejména mladších lidí s přistěhovaleckým původem.
Celkem 45,1 procenta lidí s přistěhovaleckým původem ve věku do 35 let, kteří se narodili v Německu, označilo za překážku politické účasti nedostatek důvěry v politiku. Dalších 38 procent uvedlo, že se necítí zastoupeno žádnou z politických stran působících v Německu.
Mezi další překážky politického angažmá respondenti řadili nedostatečné oslovování, politické vzdělávání příliš zaměřené na většinovou společnost nebo odtažitost politického prostředí.
Přistěhovalci politickým stranám často vytýkají „struktury uzavřených společenských kruhů“ a „výraznou hierarchii“. Kvůli nim se podle svých slov ve stranách necítí doma. Bez vlastních kontaktů navíc nevidí možnost, jak získat skutečný vliv.
Podle údajů mikrocenzu z roku 2023 se odhaduje, že přistěhovalecký původ má přibližně 40 procent obyvatel Berlína. Odpovídajícím způsobem je tam také nejvyšší podíl oprávněných voličů s tímto původem. V Sasku-Anhaltsku se naproti tomu jejich podíl zřejmě pohybuje kolem dvou procent a v Meklenbursku-Předním Pomořansku jen mírně nad touto hranicí.
V žádných z nadcházejících zemských voleb nekandidují strany zaměřené speciálně na přistěhovalecké komunity.
–etg–
