Zajímavosti

Ikonické fotografie – letos uplyne 50 let od přistání na Měsíci

m.cabejsek@seznam.cz (Zdenka Danková) — Tue, 16 Jul 2019 21:12:23 +0000

20. července tomu bude přesně 50 let, co poprvé stanula lidská noha na povrchu Měsíce. Jde o jeden z největších milníků lidské historie a vědy. Okolo šesti set milionů televizních diváků po celém světě nešlo celou noc spát. Jak by mohli usnout, když měli možnost sledovat přenos z prvního přistání lidí na jiném kosmickém tělese? Událost byla přenášena dokonce i do socialistických zemí.

Na jeden den se svět sjednotil a bez dechu sledoval „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“, jak událost nazval Neil Armstrong. Tomuto kroku nescházela ani fotodokumentace - objektivy ZEISS doprovázely objevitele na misích do vesmíru a umožnily tak vidět i nám na Zemi obrazy, které spatřili astronauti na vlastní oči.

V průběhu jednotlivých přistání na Měsíci a misí, které k němu vedly, hrála fotografie klíčovou roli. Jen pro samotnou přípravu mise Apollo bylo použito více než 100 000 fotografií. Během projektu Apollo mezi lety 1962 a 1972 pak bylo fotografií pořízeno celých 33 000. Tyto snímky rezonují generacemi až po dnešek, a to jak jedinečností svého obsahu, tak i výjimečnou obrazovou kvalitou.

Společnost ZEISS provedla důkladný výzkum a vytvořila celkem osm modelů objektivů, které byly použity v programu Apollo. Za velkým množstvím významné práce stojí Dr. Erhard Glatzel se svým týmem, který tvořili Johannes Berger a Günther Lange.

Více než 500 milionů lidí z celého světa pozorovalo 20. července 1969 první lidské kroky po povrchu Měsíce a všichni byli ohromeni fotografiemi, které astronauti přinesli zpět na Zemi.

Zdroj: TZ www.guideline.cz, Michal Večeřa

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také: Přistání na Měsíci - čtyřicet let poté

V USA oslavují prvního prezidenta George Washingtona. Oslovily by jeho myšlenky i dnešní lidi?

m.cabejsek@seznam.cz (Zdenka Danková, Ondřej Horecký) — Mon, 18 Feb 2019 08:25:02 +0000

„A o nic méně bychom se měli nechat přesvědčit, že přívětivé úsměvy Nebes lze očekávat u národa, jenž nebere zřetel na pořádek a právo, které samotná Nebesa ustanovily.“ Pondělí 18. února letos připadá ve Spojených státech na tzv. Den prezidentů. Tento státní svátek se slaví třetí pondělí v únoru na počest narození historicky prvního prezidenta, George Washingtona, ale také všech prezidentů po něm. Washington je v Americe velmi uznáván a uctíván a není se čemu divit, jde o prezidenta – zakladatele, „amerického Masaryka“.

27. ledna – Den památky obětí holocaustu: S dětmi zažijete silné příběhy

m.cabejsek@seznam.cz (Zdenka Danková) — Thu, 24 Jan 2019 08:01:52 +0000

Praha – V centrální hale Masarykova nádraží se odehraje premiéra šesti příběhů ze sbírky Paměť národa, které dramaticky ztvární děti. Dětští herci jsou právě ve věku, v němž byli za války ti, kteří jim své příběhy vyprávěli. Praha se tímto představením připojuje k evropským velkoměstům, jež připomínají Mezinárodní den památky obětí holokaustu mladé generaci.

Jejich vystoupení můžete vidět v premiéře v neděli 27. ledna od 19 hodin, v repríze pak tamtéž 31. ledna od 19 hodin. Zažijete silné příběhy: loučení s rodinou, odjezdy do neznáma, ukrývání před transportem v cizí zemi, věznění v koncentračním či pracovním táboře.

Patnáct dětí ve věku 10 až 17 let, z nichž některé navštěvují kroužky Stanice techniků – Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy, nazkoušelo s režisérkou Tamarou Pomoriški divadelní představení, jehož scénář vznikl na základě setkání dětí s pamětníky. Představení je pro širokou veřejnost, přístupné zdarma.

„Představení Paměť jsme my je výjimečné tím, že jeho scénář vytvořila režisérka na základě doslovných reakcí dětí na setkání s pamětníky holokaustu. To, že je inspirováno nejen dětskou reflexí hrůz druhé světové války, ale je jimi i vytvářeno, umožní divákům bez rozdílu nahlédnout skrze dětskou pravdivost a nevinnost banalitu rasové či politické nenávisti v historii, ale i v současnosti,“ vysvětluje koordinátorka mezinárodního projektu Josefína Formanová.

Asaf Auerbach, nar. 1928. (Post Bellum)

„Autentičnost představení podtrhne skutečnost, že v něm hrají děti ve stejném věku, v němž byli sami pamětníci, když do jejich života krutě zasáhla druhá světová válka – Asaf Auerbach byl jedenáctiletý, Zuzaně Marešové bylo sedm let, Marii Vítovcové třináct, Rudolfu Roubíčkovi šestnáct, Evě Benešové tři roky, Jiřímu Pavlu Kafkovi patnáct let. Poselství netradiční divadelní hry umocní také místo – všichni pamětníci se v době války ocitli na nádraží, odkud putovali vlaky od svých rodin do neznáma – do cizích zemí, k cizím rodinám, do koncentračních táborů,“ doplňuje Post Bellum.

Paměť jsme my – plakát. (Post Bellum)

Poznámky:

Post Bellum, které od roku 2001 dokumentuje příběhy pamětníků pro sbírku Paměť národa, přibližuje historii nejmladší generaci prostřednictvím vzdělávacího projektu Příběhy našich sousedů, několika zážitkových workshopů(např. Den, kdy se mlčelo) a vzdělávacího webu My jsme to nevzdali.

Mezinárodní den památky obětí holokaustu připadá na 27. ledna, jde o připomínku utrpení přibližně šesti milionů židovských obětí, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době holokaustu za druhé světové války. 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka).

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také: Co vyprávěl Asaf Auerbach, jeden z Wintonových dětí, na půdě vypálené židovské synagogy

Praha: K výročí úmrtí Václava Havla zazní hudba, verše i kroky

m.cabejsek@seznam.cz (Zdenka Danková) — Sat, 15 Dec 2018 05:36:53 +0000

V úterý 18. prosince se bude zapalovat svíčka pro Václava Havla. Na Jungmannově náměstí v Praze se od 11 do 18 hodin budou číst úryvky textů z Havlova díla, vystoupí několik hudebníků a vzpomínku vysloví osobnosti z okruhu jeho spolupracovníků.

Mezi hosty 7. výročí Havlova úmrtí se objeví například Daniel Kroupa, Ladislav Heryán, Hayato Okamura, Magdalena Šebestová a Daniel Herman.

V podvečer z náměstí Václava Havla (Piazzeta Národního divadla) vykročí průvod s velikým srdcem neseným v čele a zastaví se na Hradčanském náměstí, kde zazní proslovy a česká hymna.

„Srdce, které pro mě osobně symbolizuje to všechno dobré, co v nás dokázal pan Havel probudit, poneseme letos na hrad už počtvrté a jsem rozhodnutý nosit ho tam v toto příhodné datum tak dlouho, dokud jej nebude možné předat osobě, která si ho zaslouží,“ říká jeden z organizátorů akce, Jiří Bareš.

Více informací:

https://www.facebook.com/events/1980802365301522/

https://www.facebook.com/events/515478608932806/

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

100 let od narození Alexandra Solženicyna, autora knihy Souostroví Gulag o systému vyhlazovacích táborů v Rusku, které inspirovaly Adolfa Hitlera

milan.kajinek@velkaepocha.cz (Epoch Times ČR) — Tue, 11 Dec 2018 13:31:19 +0000

Alexandr Isajevič Solženicyn byl ruský spisovatel, disident, publicista a politický činitel. Jeho tvorbu velmi ovlivnila druhá světová válka, věznění v sovětském gulagu a následný pobyt ve vyhnanství.

Význam názvu jeho knižní trilogie Souostroví Gulag, naznačuje pohled na mapu Sovětského svazu, posetou tisíci tečkami označujícími pracovní tábory určené k vyhlazování různých bolševickým režimem pronásledovaných skupin.

Ve svém díle Solženicyn dokumentárně zaznamenal 31 metod, které používala sovětská tajná policie k psychickému a fyzickému podlomení vězňů, kteří se pak doznávali k jakémukoli zločinu.

V úryvku z knihy Jak přízrak komunismu vládne našemu světu níže, je patrný vývoj a dopad rozvoje komunismu a pracovních táborů v Sovětském svazu ne dění v Evropě během druhé světové války.

Gulag: Inspirace pro Hitlerovy tábory smrti

100 let od narození Alexandra Solženicyna, autora knihy Souostroví Gulag o systému vyhlazovacích táborů v Rusku, které inspirovaly Adolfa Hitlera. (megaknihy.cz)

5. září 1918 nařídil Lenin založení prvního sovětského koncentračního tábora na Soloveckých ostrovech, který měl sloužit k věznění, mučení a zabíjení politických vězňů a disidentů, kteří byli proti říjnové revoluci. Komunistická strana jej následovala a po celém Sovětském svazu vybudovala síť koncentračních táborů, notoricky známých jako „gulagy“ Stalinovy éry.

Zatímco komunistická strana zintenzivňovala svůj politický teror a uskutečňovala stále větší čistky, narostl systém gulagu pod vedením Stalina do monstrózních rozměrů. Termín „gulag“ je ruskou zkratkou názvu Hlavní správa nápravně-pracovních táborů. Do doby Stalinovy smrti v roce 1953 existovalo na 170 administrativních správ gulagu, které řídily více než 30 000 samostatných táborů rozptýlených po celém Sovětském svazu. Alexandr Solženicyn nazval tento systém „Souostroví Gulag“ a pojmenoval tak i svoji proslulou knihu.

Podle Viktora Suvorova vyslal před druhou světovou válkou Hitler do Ruska důstojníky gestapa, aby se zde učili ze zkušeností sovětů při budování gulagu.

Ti, kteří byli posláni do gulagu, neustále trpěli nedostatkem jídla a oblečení, přičemž byli nuceni vykonávat těžkou práci 12 až 16 hodin denně v mrazivé ruské zimě. Počet obětí byl obrovský. Mnoho lidí bylo uvězněno s celou svou rodinou, jindy byl manžel uvězněn, zatímco ženu vyhostili. Dokonce ani starší lidé, kterým bylo přes 80 let, nebyli ušetřeni. Do gulagů byli posíláni lidé ze všech společenských vrstev, od vysoce postavených stranických elit, státních vůdců a vojenských velitelů až po zcela obyčejné občany rozličných profesí včetně nábožensky věřících, inženýrů, techniků, lékařů, studentů, profesorů, továrních dělníků a rolníků.

Lidé běžně věří, že koncentrační tábory jsou výtvorem nacistů, ale předchůdcem podobných forem represí po celém světě, a to jak v komunistických, tak v nekomunistických režimech, byl ve skutečnosti sovětský gulag. Podle bývalého sovětského vojenského zpravodajského důstojníka a populárního historika Viktora Suvorova vyslal před druhou světovou válkou Hitler do Ruska důstojníky gestapa, aby se zde učili ze zkušeností sovětů při budování gulagu.

Mezi lety 1930 až 1940, v období Stalinova předválečného teroru, zahynulo podle konzervativních odhadů v systému gulagu více než 500 000 vězňů. Gulag byl zrušen v roce 1960. V roce 2013 zveřejnily internetové stránky ruských státních médií, že v pracovních táborech bylo uvězněno více než 15 milionů lidí, z čehož více než 1,5 milionu v gulagu zemřelo.

Celý text knihy....

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

100leté výročí s lipami, vojenskou přísahou a přehlídkou, vzpomínkami a znovuotevřením Národního muzea

m.cabejsek@seznam.cz (Zdenka Danková) — Sun, 28 Oct 2018 19:24:25 +0000

Vzniku samostatné Československé republiky předcházela 1. světová válka, vznik ruských a italských legií, boj o zachování rodného jazyka a národní identity, než se s podporou několika států podařilo vymanit z rámce Rakousko-uherské monarchie a založit společný stát Čechů a Slováků.

Zatímco probíhala závěrečná jednání, kdy Čsl. národní radu uznaly státy jako Francie, Velká Británie, USA, Itálie, Japonsko, poklekl zahradník v Posázaví na svém pozemku k vyhloubené jamce a zasadil lípu, český národní strom. Následovali další vlastenci, sokolové, vojáci, kteří symbolicky sázeli nesčetné lipky po celé zemi.

Pamětníci vzniku republiky již nežijí, němí svědkové však ano. Památné lípy, které byly na počest vzniku Československy vysazeny. Některé rostou podnes a opravdu je jim také 100 let.

Některé osobní vzpomínky se zachovaly v písemné podobě:

„První čas po válce, kdy jsme se stali samostatným státem, byl jak opojení. Hltala jsem Národní Listy, a ač jsem se dříve vůbec o politiku nezajímala, teď jsem všechno chtěla znát a žádala tatínkova vysvětlení,“ píše ve svých vzpomínkách Venuše, narozená za Rakouska-Uherska, a dodává:

„Ale myslím, že on přes všechnu svou pokrokovost byl vývojem událostí překvapen a mnohé se mu zdálo nemožným. Což teprve asi strejček Rudolf? Ten byl přece císaři tak oddán, a teď si musel zvykat na republiku. Štěstí, že jsme byli vzdáleni a neslyšela jsem všechny jeho úvahy!“

Lidé se radovali nejen z toho, že válce je konec, ale ze svého svobodného státu. A samozřejmě byly pořádány různé taneční zábavy a plesy.

„Tehdy v tom celonárodním nadšení byl slavnostním úborem na všech plesích národní kroj,“ vzpomíná Venuška – „a já měla po tetě Zdence originální slovácký kroj z Javorníka. Jen zástěrka byla už úplně rozpadlá, tak tu jsem si doma z podobné látky ušila a též novou košilku s rukávci přesně dle staré. A tak jsme se celá rodina vydali na lesnický ples, který se pořádal v hotelu Central.“

Ve vzpomínkách Venuše uvádí, že sál byl plný mladých tanečníků. K prvnímu tanci ji vyzval tehdy pro ni neznámý nadporučík v uniformě italských alpinistů, legionář. Z tančení s fešáckým důstojníkem se potom vyvinula celoživotní láska.

Program oslav na Jihlavsku. (M. Bohuňovská)

Oslavy stoletého výročí republiky slaví každé město jinak. Akce probíhají lokálně, např. poblíž metropole Vysočiny si do Rantířova pozvali parní vlak a dobovou posádku s představením TGM.

Zato v Ústí nad Labem se oslavy opozdí, protože podle historie bylo město původně německé a vzdorovalo, pod českou správu přešlo až 11. listopadu 1918.

V hlavním městě proběhla vojenská přísaha 900 vojáků, na Letné mohli návštěvníci sledovat vojenskou přehlídku.

Současná technika AČR na Letné v obležení návštěvníků. (J. Deckerová / army.cz)

Na Hradčanském náměstí přísahalo 900 vojáků, slibovalo 240 policistů a 120 hasičů. (J. Deckerová / army.cz)

Národní muzeum se po nejrozsáhlejší rekonstrukci právě otevírá veřejnosti.

Václavské náměstí se v podvečer 28. října zaplní obyvateli i osobnostmi které přislíbily vystoupit, jako např. Petr Pithart, Šimon Pánek, Jiří Padevět, Michal Stehlík a další.

Vrcholem oslav 100. výročí vzniku samostatného československého státu byla slavnostní vojenská přehlídka na Evropské třídě. Zúčastnilo se jí více než 4 357 osob a 236 kusů techniky. Vše se odehrálo za účasti předních představitelů státu. Přehlídku zakončilo defilé, v němž bylo zastoupeno vždy jedno vozidlo za každou zúčastněnou složku, a průlet tří bojových vrtulníků, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Tomáš Garrigue Masaryk: „Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit“

m.cabejsek@seznam.cz (Ondřej Horecký) — Sun, 28 Oct 2018 10:42:01 +0000

{jcomments on}Kolik státníků si v našich dějinách vydobylo takovou úctu jako Tomáš Garrigue Masaryk? Ze syna panského kočího na Moravském Slovácku se vypracoval na vystudovaného filosofa, univerzitního pedagoga a nakonec předního politika a zakladatele první republiky v historii českého národa.
„Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti,“ říkával Masaryk.

K 50. výročí okupace vyšel videoklip: NAŠE PRAHA, příběh o postřeleném

m.cabejsek@seznam.cz (Zdenka Danková) — Thu, 23 Aug 2018 04:19:19 +0000

Ke smutnému výročí okupace letos byla média plná vzpomínek, rozhovorů s pamětníky, dokumentaristy, fotografy, výtvarníky, kurátory výstav aj. Kapele SABRAGE se k výročí podařilo natočit hudební klip s výjimečnou náplní.

K připomínce na smutné 50. výročí událostí ze srpna 1968 sdělil Ladze, kapelník skupiny:

„Dlouho jsme přemýšleli jaký klip na tuto píseň vlastně natočit. Nepřipadaly v úvahu žádné procházky Prahou, hraní na Staromáku apod. Najednou jsme se poznali s panem Josefem Novotným, a v tu ránu bylo jasno. Jeho příběh nás natolik oslovil, že to už prostě nešlo udělat jinak. Okamžitě jsme začali shánět archivní záběry a vše se rozběhlo velkým tempem…“

S panem Josefem natočila kapela navíc i cca 10minutový dokument, který vyjde brzy po klipu.

Sabrage.

„Je tam přesně popsáno, co pan Josef dělal 21. 8. 1968 na Vinohradské ulici, jak ho postřelili a jaké nesl v budoucnu následky za účast na demonstracích proti okupaci,“ dodal bubeník Tadeáš.

„Ležela tam zakrvácená česká vlajka, jako skaut jsem měl úctu ke státní vlajce, ke státu. ...Tak jsem skočil k tomu obrubníku, vlajku jsem chyt´ do ruky – a v tom jsem to dostal, ze samopalu,“ vypráví pamětník na počátku hudebního videoklipu.

Na písni Naše Praha spolupracovala kapela s producentem Borisem Carloffem, který produkoval nahrávky například Davidu Kollerovi nebo kapele Kryštof.

Pardubicko-hradecká kapela Sabrage hraje 8 let a letos má za sebou hraní na festivalech České hrady, Rock for People nebo Létofest. V minulosti měla tu čest si zahrát s TOP českými a slovenskými kapelami či muzikanty – např. Chinaski (v rámci jejich turné Rockfield tour), No Name, David Koller, Michal Hrůza, Vladimír Mišík & Etc…

{youtube}uqU5Oa86nJc&feature{/youtube}

Líbil se vám článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také: „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti“ – jak komunistický režim nutil žít Čechy a Slováky ve lži

100. výročí založení republiky s první čsl. známkou a mincí: Autorem nikdo jiný než Alfons Mucha

m.cabejsek@seznam.cz (Michal Cabejšek) — Thu, 16 Aug 2018 19:11:13 +0000

Letošní oslavy založení první republiky zažívají několikero přípravných fází. Jednou z nich je i ražba mince, jejíž předlohu navrhl právě před 100 lety Alfons Mucha. Jablonecká Česká mincovna razí zlatou minci k vydání první Československé známky.

Známka, jejíž podobu navrhl, byla vytištěna jenom pár měsíců po vzniku republiky v roce 1918. Další emisí z volného cyklu půlgramových zlatých mincí uložených do replik dobových pohlednic se rozšiřují řady mincí a medailí připomínající tento významný mezník naší historie.

Česká mincovna oslavám 100. výročí vzniku samostatného Československého státu věnovala již několik mincí a medailí, a dokonce i celou sérii dukátů s názvem Vznik Československa.

„Se zrodem nového státu se pojila výroba nových mincí a bankovek, státních symbolů, ale také zhotovení poštovních cenin. Originální série potěší numismatiky, filatelisty, ale i filokartisty a její představení proběhne také v rámci mezinárodní filatelistické výstavy PRAGA 2018 v hotelu Olympik od 15. srpna,“ uvádí Jaroslav Černý z České mincovny.

Zlatá mince znázorňující nové začátky naší země je uložena do dobové pohlednice. Na přední straně se vyjímá panorama Pražského hradu s malebným podhradím Malé Strany a čiší z něho hrdost z nově nabyté státnosti. Dobovou atmosféru dokresluje zadní strana pohlednice s natištěnou první československou poštovní známkou, jejímž autorem byl Alfons Mucha.

(omnimedia.cz)

Reliéf mince pokračuje v duchu Alfonse Muchy a pochází z dílny mladé a nadané medailérky, Ludmily Kodytkové, DiS. Reverzní stranu zdobí pohled na Hradčany, tentokrát však rozšířený o kostel sv. Mikuláše. Kompozice je doplněna nápisem PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ ZNÁMKA a je uzavřena v secesním rámečku s lipovými ratolestmi.

První poštovní známka svobodného Československa

Pocházela z rukou Alfonse Muchy, významného secesního malíře, grafika a zároveň nejznámějšího umělce tehdejší doby. Tvorba poštovní známky pro něho byla velmi ceněnou premiérou s prvotřídním výsledkem.

Inspiroval se nádhernými Hradčany, které orámoval secesním rámečkem s lipovými ratolestmi stylem sobě vlastním. Známka se dočkala vydání 18. prosince 1918, tedy necelé dva měsíce od vzniku ČSR, a k dostání byla ve dvou verzích, v zelené s hodnotou 5 haléřů a červené desetihaléřové. Známka dodnes patří k velice vyhledávaným a oblíbeným kouskům mezi sběrateli.

Více informací naleznete na internetových stránkách www.ceskamincovna.cz.

Zdroj: TZ

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Výročí: Jak se vlčí mák stal symbolem válečných veteránů

m.cabejsek@seznam.cz (Zdenka Danková) — Thu, 09 Nov 2017 19:38:56 +0000

Nevonící bylina se značně chlupatými stonky a listy světle zelené barvy, s nečekaně ohnivou barvou květu, ve kterém tonou čmeláci, po jehož odkvětu zůstává temně fialová makovice, byla kromě léčiva v minulosti užívána i jako náhražka opia. Mák vlčí byl známý jako symbol spánku. Vyšlechtěný býval také ozdobou zahrady.