Kay Rubacek
Varování před rostoucí apatií vůči umělé inteligenci v roce 2026
Co když nás budoucnost přestane překvapovat? AI zevšední a pozornost se přesune k otázkám soukromí a lidských hodnot.
Přestaňme si namlouvat, že sociální média jsou sociální
Když prostor přestane fungovat jako skutečně sociální, přestává lidi učit, jak se k sobě navzájem vztahovat.
Umělá inteligence ve školách může počkat; porozumění dospělých ne
AI proniká do výuky rychleji, než dospělí chápou její chování i rizika. Rozšířené omyly o povaze a schopnostech AI formují rozhodování škol, politiku i to, jak děti přemýšlejí.
Den, kdy jsem pochopila sílu vděčnosti
Osobní zkušenost přistěhovalkyně ukazuje, jak Den díkůvzdání odhaluje specifický rys Spojených států: vděčnost jako základ národní soudržnosti, odolnosti a pocitu společného domova, který přesahuje politické i kulturní rozdíly.
Biologie rozdělení: proč se společnost nedokáže uklidnit
Neustálý společenský tlak a politické napětí přetěžují nervový systém a zhoršují komunikaci v rodinách i komunitách. Moderní výzkum ukazuje, že tělo na sociální stres reaguje podobně jako na fyzické ohrožení, což omezuje empatii a podporuje konflikty.
Zrození hybridní kultury
S nástrojem Sora 2 od OpenAI vzniká nová hybridní kultura – svět, v němž stroje vytvářejí umění, hudbu a literaturu bez lidské zkušenosti. Kultura se mění v syntetickou směs napodobenin, kde se hranice mezi pravdou a iluzí stále víc rozplývá.
Epidemie osamělosti není o telefonech, ale o algoritmech
Epidemie osamělosti je už několik let tématem hlavních zpráv. Jedna studie za druhou potvrzují to, co mnozí cítí hluboko uvnitř: stále více lidí je izolovaných, odpojených a zápasí s hledáním smyslu v každodenním životě.
Proč lidstvo nemůže naprogramovat svůj smysl života
Bez jakýchkoli fanfár byl náš každodenní život vtažen do skrytého mechanismu algoritmů a velkých dat. Sociální média nejen spojovala přátele, ale také studovala každé kliknutí a scrollování, aby nás udržela závislé.
Skutečná krize mentální kapacity: Jak moderní život ničí lidskou mysl
Každý rok žasneme nad tím, jak se náš svět stal rychlejší, chytřejší a propojenější. Zvykli jsme si na tempo strojů – jsou neustále v provozu, vždy reagují a neustále nás pohlcují. Ale v záři našich obrazovek se odráží lidský biologický systém, který se za tisíce let prakticky nezměnil.