Milan Kajínek

21. 3. 2019

Tradiční kultura

Lidé se stále více porovnávají s politikou a politickými teoriemi, aby určili směr svého života. Tradiční kultura se zaměřovala především na zhodnocení toho, zda jsou lidské skutky dobré nebo zlé. Politická příslušnost je z hlediska tradiční kultury ve skutečnosti podružná.

Moderní pojetí levice a pravice hodnotí politické spektrum – „pravici” nebo „levici” – přinejmenším dvěma způsoby. Lidé klonící se k socialismu a komunismu prohlašují, že nalevo je socialismus a komunismus a napravo je fašismus. Lidé klonící se k politické pravici vnímají krajní levici jako anarchismus a pravici jako vládu, společenský řád nebo zákony.

Pokud budeme přemýšlet nad tím, co je tradiční pojetí této otázky, co je nalevo a co je napravo, můžeme hledat například na obrazech evropských mistrů z 15. století. Na nich andělé ukazují pravou rukou k nebi a levou rukou k zemi. „Napravo” naznačuje nahoru, což také znamená pohybovat se vzhůru k vyšším říším, které jsou lepší, vznešenější a krásnější. Naproti tomu pohybovat se „doleva” – dolů, znamená padat nebo sestupovat do nižších světů, kde jsou požadavky na charakter bytostí nižší a světy jsou také méně krásné.

Příběhy o lidech, kteří díky celoživotní snaze o to být lepšími byli schopni stoupat do „vyšších” říší, naplňují prastaré kroniky stejně jako příběhy těch, kteří padli a zmizeli v hlubinách pekla. Z historie je patrné, že snažit se pozvednout a být lepším neznamená pouze sedět v modlitbách, ale potvrdit ideály v soucitných činech a projít celou řadou těžkostí.

obraz rafael

TIP:Poučení o postavách zachycených na fresce Škola v Aténách (anglicky)


platon
Platon

 Na fresce Škola v Aténách od italského renesančního malíře Raphaela vidíme ve středu obrazu postavy Platóna a Aristotela. Platón v levé ruce drží knihu nadepsanou Timeo, v níž se zamýšlí nad původem vesmíru. Pravá ruka a prst ukazující vzhůru odkazují na Platónovu filosofii směřující k tomu, co je božské.

Aristoteles drží v levé ruce knihu nadepsanou Etica, což odkazuje na jeho etická pojednání. Aristoteles zastával teorii středu – „zlaté střední cesty“. Špatné jsou podle něho extrémy. Například hněv je dobrý, pokud člověka podněcuje postavit se proti zlu, ale hněv ve svém extrému – zášť, nenávist – je špatný, stejně jako v druhém extrému netečnost, apatie, která člověka vede k lenosti nebo toleranci zla. Mezi extrémy se podle Aristotela nalézá harmonie. Jeho ruka na obraze směřuje vodorovně, což napovídá, že jeho filosofie pojednává zejména o věcech pozemských, či také naznačuje střed a jeho teorii „střední cesty”. 

aristoteles
Aristoteles

 Pokud se nad tím zamyslíme a podíváme se do historie, nenalezneme jediný příklad, kdy by nám historické postavy radily, abychom tolerovali zlo nebo sestupovali k nižším říším. Vždy nás mudrcové pobízejí, abychom mluvili pravdu, prokazovali ostatním slitování, pomoc a soucit – dokázali se prolomit těžkostmi, neztratili se v emocích a dosáhli sebeovládání.

K obrazům nelze mnoho dodat. Možná by bylo zajímavé zmínit několik možností, jak podle tradiční kultury lze vzestoupit nebo naopak sestupovat do nižších říší a jaké jsou důsledky takové cesty.

Podobné „návody” především vyjmenovávají ctnosti a hříchy, což lze označit za rozlišování dvou protichůdných kvalit – dobra a zla. Lež a pravda, soucit a bezohlednost, odpuštění a pomsta, pracovitost a lenost, věrnost a smilnost, odvaha a zbabělost, vůle snášet těžkosti a touha po pohodlí, vznešenost a úpadek.

Všechny tyto kvality jsou navzájem odděleny a patří buďto „nalevo” nebo „napravo”. Jedno české přísloví říká: „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění”, a tedy skutky špatné kvality nás postupně povedou k horšímu životu, do horšího prostředí a horšího fyzického a psychického stavu. Naproti tomu cesta napravo bude možná provázena těžkostmi, ale zároveň povede ke zlepšení.

Vzkaz, který po sobě zanechal český panovník a jeden z největších císařů v evropské historii, říká:

„Nástupcům svým, kteří seděti budou po mně na mém trůně, kladu na srdce, aby poznali dvojí život tohoto světa a zvolili si lepší.“ – Karel IV.

(Zleva) 1) Žebřík do nebes – Florian Prischl (12. století), démoni se pokoušejí stáhnout kultivující při jejich snaze vzestoupit na nebesa, žebřík je metaforickým zpodobněním morálního vzestupu a těžkostí na cestě k osvícení. Vlevo nahoře dohlížejí andělé a v pravo dole scénu pozorují lidé. 2) Socha anděla – postava ukazuje pravou rukou k nebi. 3) Anděl strážný – Španělský malíř Bartolomé Esteban Murillo (cca 1665). Anděl ukazuje pravou rukou k nebesům, drží dítě za pravou ruku a pozvedá ji nahoru. Malba, mimo jiné, naznačuje vzdělávání dětí k vznešeným hodnotám a principům. (Public domain)

Cesty 

Jít doprava je někdy těžší, ale cesta podle tradiční víry přináší štěstí. Dnes lidé definují pojem štěstí spíše materiálně – dovolená u moře, dům se zahradou, přitažlivá žena, bohatý muž… Pokud nebudeme v našem rozhodování brát v úvahu morální hodnoty, pojedeme-li na drahý pobyt k moři s nepříjemnými lidmi, přinese nám to pocit štěstí? Budeme-li bydlet v luxusním bytě se zlými lidmi nebo sousedy, přinese nám to štěstí? Budeme-li žít ve vztahu s fyzicky přitažlivou ženou nebo bohatým mužem, kteří se nechovají dobře, budeme ve skutečnosti šťastní? Proč bychom tedy měli vybírat věci pouze na tomto základě?

Mudrcové z různých koutů světa a historických období si mysleli, že budeme-li sami usilovat o morální chování a pokusíme se zosobnit některé ideály, možná potom s námi budou lidé šťastnější. Podobně potom bohatství a moc v rukou dobrých lidí budou použité na lepší a vznešenější účely – v rukou bezohledných lidí na osobní zájmy, bez úvahy nad tím, zda někoho poškodí.

karel IV
Karel IV.

 Štěstí, podle tradičního pojetí, pochází z morálních hodnot a z chování, které je vznešené. Čas strávený ve společnosti vznešených lidí by tedy měl být hodnotnější. Štěstí nepochází z hmoty, nýbrž z ducha.

Některé teorie vedou člověka k usilování o hmotný zisk za účelem dosažení „štěstí”, ale například nejvýznamnější vladař naší historie, Karel IV. s tím už ve 14. Století nesouhlasil:

„Budete-li nenávidět lakomství, poplyne vám bohatství; k němu však nepřikládejte srdcí svých, ale shromažďujte si poklady moudrosti, neboť v jejím vlastnictví je mnoho panování. Lakomec však nepanuje, nýbrž je poddán vládě peněz.“ – Karel IV.

Článek byl sepsán na základě přednášky, kterou zpracoval starší redaktor Epoch Times Joshua Philipp.


Čtěte také:

Učit umění znamená učit, jak rozvíjet charakter. Proč?

Tradiční kultura: Jaké poučení nám přináší příběh z jiného světa – Michael poráží Satana 

Související témata

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.