V nedávné době se na veřejnosti vášnivě diskutovalo o otázce místa u obce Lety u Písku, na kterém byl v době nacistické okupace umístěn sběrný tábor pro Romy, kteří odtud směřovali do vyhlazovacích táborů, a na kterém v současné době stojí vepřín.

Divadlo, které okolo této morálně choulostivé otázky rozehrávají někteří politici či určité skupiny lidí, je skutečně smutné a nedůstojné ke všem lidem, kteří tu byli zadržováni a zemřeli tu.

Zastánci řešení, jenž počítá s necháním vepřína na jeho původním místě, argumentují jednak tím, že náklady na přemístění vepřína by se pohybovaly asi okolo půl miliardy korun a někteří také dodávají, že v Letech vlastně nebyl koncentrační tábor v pravém smyslu slova, tedy že zde nedocházelo k systematickému vyvražďování, ale že se jednalo o tábor sběrný.

Já osobně si myslím, že není ani tak podstatné, jestli tu zemřelo sedm set lidí, či sedm set tisíc lidí. Podstatný je symbol a význam tohoto místa. V Letech nebyli Romové systematicky vyvražďováni, byli tu na systematickou vraždu připravováni. Nebylo tu s nimi zacházeno lépe než v Osvětimi. Bohužel, nejen Němci se k nim nechovali jako k lidským bytostem a jako k nějakému nebezpečnému odpadu.

Lety nejsou jen jakýmsi místem, kde nacisté shromažďovali Romy. Lety jsou především symbolem romského holocaustu na našem území, jsou symbolem dlouho skrývaného i neskrývaného rasismu vůči tomuto etniku ve střední Evropě; tábor v Letech je synonymem zrůdné teorie o rasové nadřazenosti nordického člověka nad ostatními lidskými bytostmi a pravým opakem toho, co z člověka dělá civilizovanou bytost.

Tábor v Letech či v Hodoníně u Kunštátu (dnes je z něj rekreační středisko), to není jen jedna „nevýznamná“ kapitola ve zrůdných dějinách nacistického organisovaného vyvražďování národů a ras, je to také určitý projev jakýchsi dávno vžitých a později komunismem živených předsudků vůči Romům, které někdy přecházejí až do otevřeného rasismu.

Nechci se tím, co teď řeknu, nikoho dotknout, ale pochybuji, že kdyby byli v Letech uvězněni Češi, že by se našel politik, který by se odvážil nesouhlasit s přesunem vepřína (pokud by tu nějaký vůbec vznikl). Česká společnost by se měla zamyslet nad tím, nakolik se zbavila (či nezbavila) předsudků vůči jiným rasám a kulturám a nakolik se vyrovnala se svou vlastní historií.

Oběti nacistického vraždění by se neměli rozdělovat na Čechy, Židy, Rusy, Poláky či Romy. Je to vůči nim nedůstojné a zmenšuje to jejich oběť. Holocaust byl bezpochyby vrcholem rasismu a rasových předsudků v Evropě. Nepokračujme ve vytváření těchto předsudků a nerozdělujme jejich oběti na Romy a Židy. Až tohoto cíle skutečně dosáhneme, myslím, že můžeme prohlásit, že jsme rasismu v Evropě konečně zasadili smrtelnou ránu.