První případ použití kaktusu jako léku byl zaznamenán v knize Dodatky k pojednání o léčivých bylinách z čínské dynastie Čching: "Chuť má hořkou a povahy je chladné, vstupuje do energetických drah srdce, plic a žaludku." Kaktus dokáže uvést čchi[1] do pohybu, odblokovat krevní oběh, pročistit stolici, neutralizovat jed, odstranit otok, ulevit od bolesti, posílit slezinu, zastavit průjem, utišit nervy a urychlit vylučování.
Při vnějším užití pomáhá při hadím uštknutí, popáleninách a nakažlivých příušnicích.
Staří Číňané používali kaktus na léčení úplavice, astma a bolestí žaludku; kromě toho se dá použít jako doplňující lék při zánětu ledvin, cukrovce, srdečních poruchách a nespavosti nebo proti kornatění cév, vysokému tlaku a jaterním chorobám. Nápoj se připravuje povařením 100 g kaktusu bez bodlin a slupky s vaječným bílkem a medem.
Kaktus roste v suchých a slunečných oblastech; má schopnost přizpůsobit se zdroji světla a odstraňovat škodlivý vliv pozitivních iontů.
Kaktus také dokáže vstřebávat světlo v neviditelném spektru; je schopen vstřebávat záření z počítače nebo televize. Hodí se tedy i jako ochrana před mikrovlnným zářením. V Číně se používá jako pokojová rostlina.
