V malém městečku jménem Ujazd na jihovýchodě Polska leží zřícenina jednoho z největších a nejtajemnějších evropských hradů.
Dokud nebyl ve Francii postaven slavný palácový komplex ve Versailles, Krzyztoporu se žádná jiná pevnost nemohla rovnat. Jeho sláva měla ale krátkého trvání. Pouhých 11 let po dokončení jeho stavby v roce 1644, během švédské invaze do Polska (nazývané také „Záplava“), byl hrad napaden, vydrancován a zničen – a svého původního věhlasu už nikdy nedosáhl.
Pevnost Krzyztopor je obklopena záhadami. Její jméno, složenina slov “krzyz” („kříž“) a „topor“ (válečná sekera), je jak symbolem křížových výprav, tak hříčkou s křestním jménem jeho původce, Krzysztofa Ossolinského, o kterém se tradovalo, že měl zálibu v magii a různých přízracích.
Zvláštní je, že navzdory rozsáhlému mnohaletému výzkumu prováděnému uvnitř hradu zůstává velká část nepřímých odkazů a skrytých poselství, zabudovaných téměř do každého kousku pevnosti, dodnes nevysvětlena. Nedochovaly se ani žádné písemnosti o identitě architekta či datu začátku nebo konce stavby. Zda-li tato nejasnost byla záměrná se neví. Zřetelné je ale ztělesnění času přímo v cihlách, tvořících zdi hradu Krzyztopor.
Pevnost byla postavena s 366 okny, inspirovaná počtem dní v roce, z nichž jedno bylo trvale uzavřeno, pokud zrovna nebyl přestupný rok. Mimo to má hrad 52 místností, 12 velkých tanečních sálů a čtyři bašty, které představovaly počet týdnů, měsíců a čtvrtletí roku.
Za zmínku také stojí fakt, že obvod měří rovných 700 metrů (766 yardů), součet plochy všech pokojů je 70 000 m², stavba má tvar pětiúhelníku a celková rozloha pevnosti je 1,3 hektaru. Na věži nad vstupní bránou do hradu je rovněž kromě rytiny bojové sekery a kříže značka připomínající písmeno W. Někteří experti tvrdí, že tento symbol, rozšifrovaný podle aramejské knihy Zohar znamená „nekonečné trvání“.
Jakoby se hrad snažil tomuto přání vyhovět, užívá dodnes legální status „trvalé zříceniny“. Ve vší kráse a velkoleposti svých vížek ale pevnost rovněž disponovala i složitou ventilací a systémem topení, který přesahoval svou dobu, a také potrubím, jež zásobilo všechny místnosti čerstvou vodou, což bylo v 17. století raritou. Nejexotičtější však bylo obrovské stropní akvárium v jídelně v jedné z věží, čerpající vodu z přírodního pramene, který ze země prýští dodnes.
I přes skutečnost, že veškeré vážně míněné pokusy o renovaci hradu selhaly a trosky pevnosti jsou v neopravitelném stavu, přitahuje Krzyztopor turisty stejně jako badatele, pro něž je hradní komplex záhadnou výzvou.
