Návštěva Turecka je pro mě vždycky potěšením. Několikrát jsem byl v Istanbulu a dole na pobřeží v Efezu a Kusadasi. Tentokrát jsem zamířil do Bodrumu a Fethiye.
Výprava do Bodrumu
Já a můj přítel jsme do Bodrumu připluli na trajektu z řeckého ostrova Kos. Bodrum je překrásné a rušné turistické centrum. Přístavu dominuje impozantní Hrad svatého Petra, vystavěný rytíři svatého Jana. Kotví tu velkolepé jachty z celého světa a nábřeží je lemováno přívozy a výletními loděmi.
Našli jsme klidný penzion v úzké uličce, na jehož dvorku pobíhala kuřata, kachny a kohouti, a pak jsme se vydali na cestu po památkách. Bodrum, ve starověku známý jako Halicarnassus, býval pověstný svým Mausólovým mauzoleem - královskou hrobkou, která patřila mezi sedm divů antického světa.
Mauzoleum bylo již před dlouhou dobou zničeno (jeho rekonstrukce je k vidění v Britském muzeu) a úlomky mramoru z jeho stěn použili rytíři svatého Jana k vybudování svého chrámu.
Uvnitř hradeb se producírují pávi a na stromech hřadují exotičtí ptáci. Hrad je nyní domovem jediného podmořského archeologického muzea na světě –
turecké chlouby – kde je k vidění přehlídka nákladu a replik či původních částí lodí, nalezených na tomto místě a pocházejících z dob od roku 1 400 před Kristem až do období Byzantské říše. Nejvíc fascinující jsou nálezy z doby bronzové. Je tu například loď naplněná dary panovníka pro panovníka jiného. Některé z artefaktů byly starobylé už v době, kdy se plavidlo vydalo na cestu, včetně chetitských a egyptských pokladů.
V rozličných hradních věžích se rovněž vystavuje. V Anglické věži jsou brnění i další artefakty, včetně repliky „Vládce moří“ – lodi objednané králem Karlem I. v 17. století.
Místní půvaby a vyhlídky
Hrad jsme nechali za zády a ocitli jsme se ve východním přístavu. S laserovými světly a kakofonií řvoucí hudby z tuctů diskoték a kaváren lemujících nábřeží tu byla atmosféra jako na pouti. Přístav překypoval lidmi, turisté i turecké rodiny se procházeli a užívali si pohled na památky. Vždycky mě fascinovala turecká vlídnost a zdvořilost. Chování mnoha turistů s nimi ostře kontrastovalo.
S kamarádem se rychle klidíme zpátky do poklidnější tradiční části města a nalézáme tiché posezení v přímořské restauraci.
Jíst na tureckých ulicích je rozkoš, i když se jedná o rychlé občerstvení. Jídlo je velmi pečlivě připravené a umělecky servírované, zvláštní pozornost je věnována koření a dochucovadlům. Číšníci vás obslouží elegantně, velmi pozorně a s galantními způsoby. Jsou přátelští, nápomocní a k hostům zdvořilí. Ceny jsou navíc mnohem nižší než kdekoli v Evropě. Vyzkoušeli jsme proslulý Iskendar kebab (jehněčí s divokým kořením podávané na plátku pita chleba s rajčatovou omáčkou a osmahlým máslem).
Následující den jsme jeli dolmusem (minibus) do malé rybářské vesničky vzdálené půl hodiny od Bodrumu. Gumusluk Beach je pláž oceněná tzv. Modrou vlajkou, přestože je převážně kamenitá. (Podle webu www.blueflag.org.uk je Modrá vlajka udílena pobřežním destinacím, které dosáhly nejvyšší kvality vody, vybavení, bezpečnosti, ekologické osvěty a managementu). Tamější moře má nefritově zelenou barvu a voda je mělká a klidná.
Jako pozornost plážového baru, kde jsme obědvali, jsme na celý den dostali zadarmo plážová lehátka a slunečníky. Vzhledem k tomu, že je Turecko konzervativní muslimská země, bylo překvapivé vidět některé turistky bez vrchního dílu plavek. Číšník je zdvořile požádal, aby se zakryly.
Poblíž leží malá vesnice pyšnící se starobylou pevností Myndos, osídlenou od prehistorických dob až do 4. století n. l. Údajně se tu po smrti Julia Caesara skrývali jeho vrazi, Brutus a Cassius. V období antiky smíchávali obyvatelé Myndosu své víno s mořskou vodou, aby si uklidnili žaludek, takže se jim říkalo „pijáci slané vody“. Na svazích kopců i pod vodou jsou stále k vidění základy starých domů, přístupné potápěčům.
Na cestu
Ubytování: Bodrum v hlavní sezóně přetéká turisty, takže hotely se obvykle rezervují dopředu. V úzkých uličkách severně od západního přístavu jsou příjemné rodinné penziony.
Hrad svatého Petra (Muzeum podvodní archeologie): Otevírací doba 8:30 – 17:00 s výjimkou poledne, denně mimo pondělí. Vstupné (v přepočtu) asi 100 Kč.
Výstava skleněného vraku a výstava Karianské princezny: Otevírací doba 10:00 – 11:00 a 14:00 – 16:00 od pondělí do pátku. Vstupné (v přepočtu) cca 50 Kč.
